Podrobnosti přinášíme v dalších článcích článcích „Prodávali v bývalém Meinlu zkažené potraviny?“ a „Jak prý prodavačky ,oživovaly´ prošlé uzeniny třeba vykoupáním v octě“.

Soud po výsleších obžalovaných četl řadu listinných důkazů zaznamenávajících průběh kauzy.

„Raketový“ start

Začala 2. září 2005 telefonickým podáním podnětu Státní zemědělské a potravinářské inspekci ke kontrole v provozovně Meinlu.

Tři zaměstnankyně uvedly, že jsou vedením provozovny nuceny pod hrozbou ztráty zaměstnání upravovat v roztoku octa a soli a nanášením oleje k vzbuzení zdání čerstvosti výrobky s prošlým datem použitelnosti až o několik měsíců. Oznamovatelky uváděly konkrétní produkty a termíny trvanlivosti. Toto zboží mělo být uchováváno v tzv. „kafilerce“.

8. září přišla do Meinlu kontrola SZPI. U dvou vzorků zjistila překročení množství mikroorganismů. Nenašla žádné upravované potraviny, ani nezjistila, že by takové úpravy byly zaměstnanci prováděny. Přijala opatření spočívající v zákazu prodávat po datu kontroly několik produktů, jejichž doba použitelnosti prošla řádově už před měsíci.

SZPI podala 21. září trestní oznámení na neznámého pachatele v intencích onoho podnětu ke kontrole.

23. září vydala mluvčí inspekce tiskovou zprávu o „bezprecedentním nakládání s potravinami“ v provozovně, kde prý zaměstnanci zřejmě byli nuceni vybírat prošlé zboží z boxu odpadu, a to dovezené i z jiných prodejen, upravovat je a vracet do prodeje. Firma prý dostane vysokou pokutu.
15. prosince SZPI zveřejnila, že „skutečnosti tvrzené ve zprávě z 23. září nebyly kontrolou zjištěny“.

Volnější finiš

Kauza však v tu dobu už žila samostatným životem. Zabývaly se jí dál orgány činné v trestním řízení.

Byli vyslechnuti obvinění a svědkové, shromážděny listinné důkazy. Soudem byla také posléze vyžádána odborná vyjádření ke stupni nebezpečnosti vzorků zajištěných při kontrole inspekce z 8. září.

SZPI zopakovala, že z tehdy odebraných a „rozborovaných“ vzorků pět neodpovídalo předpisům – nevyhověly mikrobiologickým požadavkům na potraviny. Nebyly však u nich překročeny nejvyšší mezní hodnoty. Produkty tedy měly sníženou užitnou hodnotu, byly nevhodné k lidské spotřebě – tedy byly nejaostní, ale ne zdravotně závadné. Posuzovat možné následky na zdraví konzumenta prý není inspekce kompetentní. (Obžalovaný manažer Radek R. měl k důkazu připomínku, že se nepodává, zda byly předmětné vzorky originálně zabaleny.)

Krajská hygienická stanice soudu sdělila, že jí nepřísluší se vyjádřit, kontroluje jen ve vymezené části státního zdravotního dozoru, nemá informace o situaci v prodeji potravin.

Krajská veterinární správa taky nebyla k vyjádření kompetentní, to prý přísluší státní zemědělské a potravinářské inspekci . . .

Ve spise je zaznamenána také předchozí kontrola inspekce v této provozovně Meinlu, k níž došlo na základě stížnosti zákazníka 2. května 2005. Událost byla vyřešena uložením opatření – proškolit personál a skončit s předkrajováním uzenin. Další kontrola konstatovala nápravu stavu a inspekce upustila od udělení zamýšlené pokuty.