Ústavní soud (ÚS) 16. října odmítl její ústavní stížnost proti rozhodnutí obecných soudů o zamítnutí jejích žalob. Těmi se domáhala určení, že pivovar v Písku a další nemovitosti jsou ve vlastnictví pozůstalosti Karla Schwarzenberga. ÚS odmítl také její návrh na prohlášení neúčinnosti zákona č. 143/1947 Sb. o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou.

Stěžovatelka v řízeních dovozovala, že tento majetek byl konfiskován vyhláškou vydanou na základě dekretu prezidenta Beneše č. 12/1945 Sb. Proti tomuto rozhodnutí podal tehdejší právní zástupce JUDr. Schwarzenberga stížnost, o níž nebylo dosud rozhodnuto. Odmítala závěry soudů, že majetek přešel na stát až zákonem č. 143/1947 Sb.

Ten Alžběta Pezoldová navrhla zrušit, neboť jím prý byla zásadním způsobem porušena základní práva a svobody jejího právního předchůdce. Byl i v rozporu s tehdy platnou ústavou z roku 1920.

Restituční předpisy nelze obcházet

Ústavní soud připomněl sjednocující stanovisko přijatá plénem Ústavního soudu pod značkou Pl. ÚS - st. 21/05.

Podle tohoto stanoviska „restituční zákony v podstatě legalizovaly vlastnictví státu k majetku, který stát získal konfiskacemi, znárodněním a dalšími majetkovými opatřeními. (…) Byť k majetkovým křivdám, které mínil (zákonodárce) zmírnit (nikoliv napravit), došlo v zásadě v rozporu s principy právního státu v minulém období, Ústava ani jiný právní předpis nevyžadují, aby tento majetek byl vrácen nebo za něj poskytnuta náhrada, a ani aby k tomuto účelu byly prováděny v právním řádu jakékoliv změny. Bylo svobodnou vůlí státu, zda umožní bývalým vlastníkům dotčeného majetku usilovat o jeho vrácení. “

Jinak řečeno, v těchto případech se nelze cestou žalob podle obecných občanskoprávních předpisů domáhat ochrany vlastnického práva, shrnul Ústavní soud.

Zdůraznil, že závěry tohoto stanoviska proto vylučují, aby se stěžovatelka úspěšně domáhala ochrany svého tvrzeného vlastnického práva k majetku, který měl být konfiskován mimo rozhodné období a k jehož restituci stát nepřistoupil speciálními restitučními zákony.

Ústavní stížnost Alžběty Pezoldové odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Návrh na zrušení zákona č. 143/1947 Sb. (lex Schwarzenberg) pak odmítl jako návrh podaný zjevně neoprávněnou osobou.