Přitom při vyplňování dotazníků uvedla nepravdivé údaje týkající se jejího pojištění u jiných ústavů a pojistitele pravdivě neinformovala ani později při oznámení pojistných událostí. Tím pojišťovnám způsobila na plnění škodu 228 075 Kč. Další uplatněné plnění za čtvrt milionu jí nebylo vyplaceno.

Nepodstatné?

Okresní soud v Č. Budějovicích obviněnou v červnu 2006 obžaloby z pojistného podvodu zprostil a krajský soud odvolání proti tomu zamítl.

ba soudy shledaly, že nepravdivé údaje obviněné neměly tak podstatný význam, aby ovlivnily to, zda uvedené pojišťovny s obviněnou uzavřou pojistné smlouvy, a to, v jaké výši poskytnou plnění.

Nejvyšší soud ČR (NS) k dovolání nejvyšší státní zástupkyně konstatoval především, že trestný čin pojistného podvodu je dokonán již samotným uvedením nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů. Uvede–li pachatel údaje, pak stačí, že jsou nepravdivé nebo hrubě zkreslené, aniž by se zároveň vyžadovalo, že musí jít o podstatné údaje. Pokud pachatel údaje toliko zamlčí, pak je nutné, aby šlo o podstatné údaje. Tento rozdíl souvisí s tím, že aktivní jednání spočívající v uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů je typově nebezpečnější než pouhé zamlčení údajů, zdůraznil NS.

V tomto případě obžalovaná v dotaznících na otázku, zda má sjednané pojištění u jiných pojišťoven, vyznačila odpověď „ne“, ačkoli to nebyla pravda. Úvahy Okresního soudu, že není vyloučeno, že „obviněná do dotazníků uváděla požadované údaje za nečinnosti, tedy fakticky se souhlasem poškozených, resp. jejich zástupců“, není možné akceptovat, uzavřel NS. V žádném případě totiž nešlo o situaci, že by obviněná sdělila, že má sjednáno pojištění též u jiných pojišťoven, a že by ji tito zástupci informovali tak, že to nemá do dotazníků uvádět. Otáz〜ka týkající se pojištění u jiných pojišťoven byla jasná, jednoduchá a nemohla vzbuzovat žádné pochybnosti, míní NS.

Důležitý údaj

Sjedná-li si pojištěný stejný typ pojištění u více pojišťoven, což zároveň zpravidla znamená, že do pojištění vloží větší prostředky, logicky to vzbuzuje úvahu o tom, že taková osoba sama pojistnou událost považuje ve zvýšené míře za možnou nebo že ji očekává. NS připomněl, že obviněná měla podle svých slov platit na pojistném měsíčně celkem asi 8000 Kč, přičemž její příjem byl asi 14 000 Kč. To vyvolává logicky otázku, zda s pojistnými událostmi a s výplatou plnění nekalkulovala, uvedl NS.

Duplicitní pojištění u jiných pojišťoven může pojišťovně signalizovat zvýšenou míru rizika, že pojistná událost skutečně nastane. Tento údaj je tedy pro ni důležitý a může ovlivnit rozhodnutí, zda smlouvu uzavře, jaké budou sjednané podmínky apod. Lze připustit i to, že uvedený údaj rozhodnutí pojišťovny zásadně nebo vůbec neovlivní, ale je nezbytné uznat a chránit právo pojišťovny na to, aby takové rozhodnutí učinila se znalostí skutečného stavu, uzavřel NS.

Pokud pak při uplatnění nároku na pojistné plnění obviněná ve dvou případech na otázku týkající se pojištění u jiných ústavů z předtištěných odpovědí ano-ne nevyznačila žádnou z nich, ve skutečnosti zatajila podstatné údaje, míní dovolací orgán. Podstatné je, že tak bylo dotčeno právo pojišťovny na to, aby jí byl sdělen uvedený podstatný údaj, který zjišťovala ve spojitosti s likvidací pojistné události.

Obviněná tak naplnila znaky trestného činu pojistného podvodu. Rozhodně nešlo jen o nějaké náhodné či ojedinělé uvedení nepravdivých údajů či zatajení podstatných údajů, ale o nepoctivé jednání ve vztahu ke třem pojišťovnám.

Nejvyšší soud proto rozhodnutí českobudějovických soudů zrušil a věc vrátil prvnímu stupni k novému projednání.