Konflikt začal tím, že pan S. podal z jara 2004 na státním zastupitelství a později na policii trestní oznámení na sousedku H. pro násilí proti skupině obyvatelů. Měla jemu a jeho bývalé manželce opakovaně vyhrožovat a jeho prý dokonce fyzicky napadla. Pro údajné napadení manžela podala oznámení i paní S.

Policie po prošetření věc odložila s tím, že skutek se nestal, a manželé S. byli odstíháni za křivé obvinění. Pan S. pak i za další trestné činy.

Nechtěli škodit?

Podle pana S. ale nic nevyvrací pravdivost jeho výpovědi, tj. že jim paní H. vyhrožovala. Jen na základě konstatování soudu, že napadení se neudálo, prý ostatně nelze učinit závěr, že obviněný byl veden úmyslem stíhat nevinného, a proto podal lživé obvinění.

I paní S. se domnívá, že jí nebyl prokázán úmysl přivodit svým jednáním trestní stíhání paní H.

Výpovědím manželů S. ale soudy neuvěřily. Dokazování prokázalo, že jejich útoky vůči sousedům jsou zcela záměrné. Jejich cílem je znepříjemnit jim život a značně je poškodit. Obviněný neváhá použít jakýchkoliv prostředků. Trestného činu křivého obvinění se nedopustil poprvé a podávání trestních oznámení je jedním z prostředků, jimiž se snaží soustavně a opakovaně obtěžovat své sousedy. Závěr o jeho vině byl spolehlivě prokázán, konstatoval i Nejvyšší soud jako poslední instance.

Pravdivost výpovědi obviněného v tomto řízení je značně narušena jeho osobností s paranoidně perzekučními, kverulantskými, disociálními a histrionskými projevy, jak konstatoval znalec..

Nezdrav tu paní!

Pan S. byl odsouzen i za trestný čin pomluvy. V obci zastavil žáka 7. třídy a řekl mu, aby nezdravil „tu paní“, přičemž ukazoval na dům zmíněné paní H. Dále chlapci řekl, že se s ní nemá bavit, a uvedl nepravdivé údaje, že je cikánka a že si šlapáním vydělala na barák. Soud akcentoval okolnost, že obviněný tuto informaci podal školákovi , který může sdělení rozšiřovat ve svém okolí, protože pro svůj věk nemůže dostatečně posoudit svoji odpovědnost za šíření takových informací.

Pan S. namítal, zda jeho jednání bylo skutečně způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost paní H. Je sice nesporné, že některé z užitých výrazů jsou hanlivé, nicméně nelze zjistit, jak soud dospěl k závěru, že by byly též nepravdivé. Za takový údaj nelze považovat tvrzení, která jsou hodnotící povahy a jsou prezentována jako subjektivní úsudek jejich autora.

NS ale shledal, že poškozená paní dala dostatečně najevo, že urážky, které pan S. šíří, nejsou pravdivé, a proti výrazům obviněného se důrazně ohradila. Její manžel vypověděl, že na hranicích byl opakovaně zastavován a kontrolován policií, protože pan S. měl uvést do protokolu, že pašuje drogy. Přitom nikdy trestán nebyl. Soud uzavřel, že obviněný si vymýšlí různé historky bez ohledu na následky, které jeho obvinění může pro konkrétní osoby mít. Zjevně jde o záměrný a systematický postup.

Údaj, který obviněný o paní H. sdělil, je způsobilý v okruhu lidí malé obce značně ohrozit její vážnost, což může vést k trvalému narušení vztahů. Stačí, že nepravdivý údaj je způsobilý ohrozit vážnost osoby u spoluobčanů, i když v konkrétním případě nic takového nehrozí (např. pro zcela zjevnou nepravdivost nebo nesmyslnost takového údaje nebo pro mimořádnou důvěru, kterou požívá pomluvená osoba).

Měl věci jen načas?

Pan S. se také dopustil zpronevěry.

Jako zaměstnanec stavební firmy převzal k pracovní činnosti různé stavební nářadí a finanční prostředky v celkové výši 110.000 Kč, jimiž měl hradit práci subdodavatelů a stavební materiál. Po ukončení dohodnuté činnosti si ale ponechal pro sebe nářadí a nevyplacenou část finančních prostředků, čímž firmě způsobil škodu v celkové výši 83.714 Kč.

Pan S. mínil, že znak zpronevěry vyžaduje, aby úmysl pachatele získat věc byl dlouhodobého charakteru. On prý ale nijak nedeklaroval úmysl nakládat s věcmi dlouhodobě jako s vlastními. Držel je jen něco přes dva měsíce a pak je dobrovolně vydal policii.

Soudy ale uzavřely, že je vydal po poučení o povinnosti tak učinit a po upozornění na možnost odnětí věci a uložení pokuty. Takové vydání nelze považovat za dobrovolné.

Za zmíněné křivé obvinění a pomluvu, a za sbíhající se násilí proti skupině obyvatel a hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, za něž byl odsouzen v září 2005, dostal pan S. od Okresního soudu v Č. Budějovicích rok vězení. Další rok mu byl uložen ještě za zpronevěru. Paní S. dostala za křivé obvinění šest měsíců podmíněně.

Krajský soud jejich odvolání zamítl a oni podali dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Ten s výšeuvedenými závěry shledal, že dovolatelé v podstatě brojí proti tomu, že jejich výpovědi nebyly vyhodnoceny tak, jak si představovali. Nejsou spokojeni s tím, jak soudy hodnotily důkazy a jaké závěry z nich dovodily, napadají toliko skutková zjištění. NS ale nepřísluší se takovými námitkami zabývat. Dovolání manželů S. proto odmítl.