Tajemná“ svědkyně“

Tak soud předestřel obsah anonymního dopisu, který předseda senátu dostal 30. října.

Neznámá žena opakuje informace z telefonu na linku 158 z 9. října, že totiž viděla kritickou noc na 20. duben nastupovat do velkého černého auta před domem, v němž bydlí Rajmajerovi, dvě osoby, z nichž jednou byla obžalovaná. Tentokrát přidává, že z domu měly vycházet zadním vchodem a rozhodně měly naspěch. „Jsem stará žena, chci dožít v klidu a nemám nikoho, kdo by se mě zastal, nechci a nebudu proto svědčit,“ píše. „Vím, že spravedlnost je slepá. Prosím, nehledejte mne,“ žádá.

Soud ji ovšem hledal. Policie mu sdělila, že nahrávku zmíněného zvukového záznamu telefonátu několikrát přehrála starostovi Podolí a účetní úřadu, rodačce, která v obci žije dlouhou dobu. Oba dotyčnou po hlasu nepoznávali.

Policie dále přehrála záznam všem lidem v blízkém okolí Rajtmajerových chalupy. Také bez výsledku. Stejné šetření podnikla v okolí bydliště rodiny v Písku. Opět nic.
Zmocněnec dcery Miroslava Rajtmajera z prvního manželství navrhoval přehrát záznam ještě v rozhlase, zda by hlas někdo poznal, ale to už soud odmítl.

Emoce vzbudila jedna okrajová věta v dopise neznámé ženy o jejích pocitech, když prý vidí obžalovanou chodit namalovanou a usměvavou.

Eva Rajtmajerová prohlásila, že ráno ji odveze do práce a odpoledne ve tři čtvrtě na čtyři zase přiveze domů kolega ze zaměstnání a od té doby že ona v bytu nevychází.
Její obhájce Ladislav Dusil navrhl provést k „usměvavosti“ jeho klienty důkaz zprávou od jejího psychiatra, u něho se obviněná přes rok léčí.

Nevlastní dcera zemřelého jako poškozená naopak ujistila, že o malování se obžalované se prý všeobecně ví . . .

Tato epizoda má význam ovšem jen pro ilustraci atmosféry případu, ve věci samé sotva může něco vážit.

K obsahu zmíněného anonymního dopisu obhájce Dusil přece jen relevantněji namítl, že v kritické době od března do května 2007 probíhala rekonstrukce zadní části domu, kde Rajtmajerovi bydlí, přičemž na fasádě stálo lešení, okna byla zalepena a na parkovišti byl složen materiál. Z okna tedy neznámá pisatelka nemohla nic vidět a z jiného místa podle šetření obhajoby taky ne . . .

Návrh provedení důkazu slyšením majitele příslušné firmy ale soud také zamítl. Podobně jako návrhy poškozené dcery například na slyšení manželky známého obžalované, majitele černé oktávie, k jeho případnému pohybu 20. dubna 2007.

Vina prokázána?

Krajský státní zástupce v závěrečné řeči předeslal, že v komplikované věci nebyl zajištěn žádný přímý důkaz o vině obžalované smrtí svého manžela, ale nepřímé důkazy proti ní tvoří podle jeho názoru nepřetržitý řetěz.

Připomněl rozpadající se manželství Rajtmajerových a nečekaný náhlý souhlas obžalované s navrženým jednáním před rozvodem.

„Miroslav Rajtmajer má z návštěvy u své ženy obavy, ale jede za ní,“ rozváděl žalobce. „Jak má ve zvyku, i tento celý den má podrobně, pečlivě naplánován, jako vždy každou změnu předem ohlašuje a tak i tentokrát posílá manželce SMS o zpoždění. Z Prahy odjíždí v takové časové tísni, že ani nepočká na přítelkyni, se kterou měl jet.“

Kolem 21. hodiny podle státního zástupce dojel do bytu. „Podle mne na návštěvě prokazatelně jedl katův šleh s rýží, jejíž odpovídající zbytky se našly později v jeho žaludku,“ uváděl. „Podle znalců nemohla být snědena déle než tři a půl hodiny před smrtí.“

Opiáty, které se v jeho žaludku rovněž našly, byly podle obžaloby podány současně s jídlem.

Že pro Miroslava Rajtmajera byl připravován katův šleh a ne steaky, o nichž mluvila obviněná, podle státního zástupce svědčí i to, že jídlo bylo připravováno z kilogramu masa a dcera s přítelem druhý den zbytek bez problémů snědli. Kdyby z večeře předtím Rajtmajer neujedl, celé kilo by těžko zvládli, mínil žalobce.

Argumentoval i zjištěními o stravovacích návycích poškozeného, který prý jen málokdy jedl po restauracích. Nadto byl kritický den v časové tísni, těžko se mohl stavět na katův šleh někde jinde.

„Při jeho povaze a způsobu jednání si také nedovedu představit, že by (z bytu manželky) odešel v noci na údajné zazvonění domovního zvonku bez dokladů a klíčů od auta,“ pokračoval státní zástupce a připomínal, že Miroslav Rajtmajer obchodní schůzky vždy plánoval a nikdy je neměl v noci.

SMS, která onu noc později odešla od Podolí z jeho mobilu s ujištěním, že je v pořádku a dcera že si má vzít jeho oktávii, nemohl podle žalobce poslat poškozený. Ten byl v tu dobu prý již mrtvý.

Připomněl dále pokyn Evy Rajtmajerové z druhého dne k odvezení avie, v níž manžel v noci přijel, od bydliště v Písku do Podolí . „Věděla, že už ji manžel odvézt nebude moci,“ dodal.

Uzavřel pak, že Eva Rajtmajerová svého manžela zavraždila společně s další bohužel neustanovenou osobou. „Věc musela být naplánována, připravena, proto jí navrhuji trest již v polovině sazby,“ řekl.

Zmocněnec dcery poškozeného argumentoval o vině Evy Rajtmajerové mj. její výpovědí na detektoru lži. K vraždě prý byla motivována zištně – navrhované vypořádání jedním milionem korun, malý autem a přepsáním bytu při majetku v řádu 15–20 milionů ji prý neuspokojovalo.

Obhájce: Zprostit!

Obhájce JUDr. Ladislav Dusil k argumentu detektorem lži předeslal, že stopu údajné nevěrohodnosti nesly všechny odpovědi jeho klientky v testu – to proto, že se jí věc velmi dotkla, „je z ní zničená“.

Provedené důkazy podle něho neumožňují odsouzení Evy Rajtmajerové. “Není známo místo ani datum smrti její manžela,“ zdůraznil. „Mohlo k ní dojít i na jiném místě než v Písku a třeba až o týdny později,“ uvedl s odkazem na znalce, že dobu smrti nelze určit ani přibližně. Není ovšem zjištěno ani to, jak obviněná měla tělo manžela dopravit z činžovního domu „s úzkými chodbami, kde je všechno slyšet“, a jak se jej měla zbavit.

Tvrdil, že její blízcí na ní po zmizení manžela žádnou změnu nepozorovali. Z posudku psychologa, z něhož žalobce citoval názor, že by byla schopna manžela zabít, obhájce citoval jinou pasáž – že není schopna vytvářet složité scénáře a plánovat, jako by tomu v tomto případě muselo být.

Majetkový motiv činu zavrhl – manželka měla v každém případě nárok na polovinu společného jmění, stačilo s návrhem na vypořádání nesouhlasit.

Motiv k usmrcení Miroslava Rajtmajera mohly mít podle dr. Dusila i jiné osoby. Připomněl například milionovou pohledávku jistého jeho věřitele přihlášenou k dědickému řízení.
Ke zbytkům rýže v jeho žaludku poznamenal, že nelze tvrdit, že šlo o tutéž, kterou měl sníst v bytě u manželky. „Nevíme, jak dlouho poté žil,“ opakoval obhájce. „Možná i týdny, během nichž mohl sníst spoustu rýže . . .“

Zdůraznil, že toxikolog našel v jeho moči kofein. „Že by pil kávu v bytě, o tom není nikde zmínka. Zato v chalupě v Podolí stál druhý den u spuštěného počítače i rozpitý hrnek kávy – to může mít souvislost,“ pokračoval.

K anonymnímu telefonátu a dopisu poznamenal, že se v první chvíli domníval, že jde o policejní provokaci, která jeho klientku měla „položit“. Nyní se domnívá, že se neznámá osoba takto snažila odvést pozornost orgánů činných v trestním řízení od místa možná posledního pobytu poškozeného – tedy od Podolí

„Ne+lze bez důvodných pochybností uzavřít, že Eva Rajtmajerová byla usvědčena ze smrti svého manžela,“ uzavřel.

Rozhodnutí vynese soud odpoledne. O výsledku budeme informovat.