K nehodě došlo 12. října 2006 před osmou hodinou v ulici Hradišťské v Písku. Řidič Jiří (49) za volantem Mitsubishi Galant jedoucí ve směru do centra města srazil 47letého chodce, který přebíhal vozovku z levé strany jízdy osobního automobilu. Chodec utrpěl mimo jiné zlomeninu krčního obratle se zhmožděním krční míchy s předpokládanou dobou léčení 4 -6 měsíců.

Okresní soud v Písku uložil panu Jiřímu za toto ublížení na zdraví trest odnětí svobody na čtyři měsíce s výkonem podmíněně odloženým na čtrnáct měsíců.

Obžalovaný se odvolal. Zpochybňoval znalecký posudek, především zjišťovanou délku brzdné stopy, kterou prý nezanechal jeho vůz. Prý se jen přesně trefil do stopy, která už na vozovce byla…

Krajský soud ale po veřejném zasedání pouze z výroku vypustil zjištění první instance o dostatečném nevěnování se obžalovaného řízení motorového vozidla. Je prokázáno, že obžalovaný začal na pohyb chodce reagovat ještě dřív, než ten vstoupil na vozovku.

Trest krajský soud ponechal.

Nemohl střetu zabránit?

Řidič podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Poukázal mj. na výpověď svědka. před jehož vozidlem měl chodec proběhnout a následně se dostat do jízdní dráhy obžalovaného. Soudy by pak prý musely dospět k závěru, že obviněný by ani při nižší, povolené rychlosti nebyl schopen střetu zabránit.

NS konstatoval, že obviněný se námitkami domáhal změny zjištění zejména o tom, jaká byla rychlost jím řízeného vozu v době, kdy poškozeného zahlédl, v jaké vzdálenosti se tak stalo, co ovlivňovalo brzdnou dráhu vozu atd.

Takovými námitkami ale dovolatel vybočoval z rámce uvedeného dovolacího důvodu.

Nadto krajský soud podle NS přesvědčivě a logicky vysvětlil, proč při zkoumání těchto okolností vyšel ze závěrů znaleckého posudku.

Jel skoro 65 km/h

Podle něj obviněný v době, kdy poškozeného zahlédl, jel v obci rychlostí nejméně 64,7 km/hod.

Ve shodě s tímto posudkem soudy dále dovodily, že právě tato skutečnost byla příčinou střetu s přebíhajícím poškozeným. V případě, že by k místu nehody přijížděl nejvýše povolenou rychlostí 50 km/h, stačil by totiž včas zabrzdit.

Překročení maximální dovolené rychlosti obviněným bylo příčinou, bez níž by následek v podobě těžké újmy na zdraví poškozeného nenastal.

Řidič Jiří věděl, že může takovou jízdou porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí. I přes jízdu nedovolenou rychlostí spoléhal na to, že včasnou reakcí eliminuje riziko střetu s jiným účastníkem silničního provozu. Jihočeské soudy tedy správně učinily závěr o zavinění obviněného ve formě vědomé nedbalosti.

Poměrně výrazné spoluzavinění ze strany poškozeného pak soudy podle NS výstižně vyjádřily tím, že na straně obviněného neshledaly splněny materiální podmínky pro posouzení jeho jednání podle přísnějšího ustanovení, předpokládajícího porušení důležité povinnosti.

Spoluzavinění zohlednil i uložením podmíněně odloženého trestu odnětí svobody při dolní hranici sazby bez vyslovení trestu zákazu řízení motorových vozidel.

NS proto dovolání pana Jiřího odmítl.