Nedávno takovou zkušenost udělaly i ty jihočeské.

U jednoho zdejšího okresního soudu zažalovala pracovnice úřadu práce svého zaměstnavatele o neplatnost výpovědi, kterou dostala pro údajné porušení pracovní kázně sedmi blíže popsanými skutky.

Okresní soud měl z uvedených hříchů paní úřednice jen dva za prokázané a určil, že výpověď je neplatná. Krajský soud naopak shledal výpověď platnou. Žalobkyně se podle odvolací instance dopustila v pěti případech konkrétních porušení pracovní kázně. Při zkoumání intenzity těchto porušení soud konstatoval, že „její přístup a chování k více uchazečům o zaměstnání či jiným osobám, které bylo hodnoceno až jako arogantní či povýšené, má nutně negativní dopad na žalovaného jako státní orgán, který prostřednictvím svých zaměstnanců každodenně jedná s veřejností, a proto také na jejich chování klade zvýšené požadavky“. Nevhodného jednání se dotyčná dopustila přes výtky opakovaně.

Úřadnice podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Míní, že údajné porušení pracovní kázně mělo spočívat v jí zvolené formě jednání a tónu jejího hlasu. Tvrdí, že „její vyjádření nebyla vulgární, hrubá, síla hlasu byla normální, odpovídající jejímu hlasovému fondu“. Opakuje, že její jednání odpovídalo normám a zvyklostem na úřadě.

Měla žalovat republiku

Načež NS po prozkoumání věci rozsudky jihočeských soudů zrušil a řízení o neplatnost oné výpovědi zastavil.

Důvodem bylo, že žalobkyně označila v podání za žalovaného úřad práce. Ten však podle NS „nemá způsobilost“ být účastníkem řízení. Úřady práce jsou správními úřady, organizačními složkami státu. Jako takové nejsou právnickými osobami.

Podle občanského soudního řádu žalobce musí v žalobě označit účastníky řízení tak, aby je nebylo možné zaměnit s jinou osobou. Jde-li o stát, musí být v žalobě označen tento stát a příslušná organizační složka, která za něj před soudem vystupuje.

Je-li žaloba v označení účastníků řízení neurčitá nebo nesrozumitelná (například když neumožňuje jejich přesnou identifikaci), soud je povinen pokusit se takovéto vady podání odstranit – například jde-li o písařskou chybu. Byl-li však označen za účastníka řízení ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek, který nelze odstranit, řekl NS. Soud je pak povinen v kterémkoliv stadiu řízení zastavit.

V projednávané věci označení žalovaného bylo úplné (přesné), určité a srozumitelné a nevzbuzovalo pochybnosti o tom, kdo se měl podle údajů v žalobě řízení jako žalovaný účastnit. Není uvedeno, že by se žalobkyně něčeho domáhala proti České republice (jak ukládá občanský soudní řád – pozn. red.). Z obsahu žaloby přitom nevyplývá, že by v označení došlo k chybě v psaní nebo jiné zřejmé nesprávnosti.
Protože žalovaný úřad práce (sám) neměl způsobilost být účastníkem řízení, měl řízení zastavit už okresní soud, a nápravu nezjednal ani soud krajský, pravil NS. Rozsudky proto zrušil a řízení zastavil sám, „aniž by se mohl zabývat námitkami dovolatelky týkajícími se věci samé“…