Ti byli obžalováni z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužití pravomoci veřejného činitele.

„V rozporu se zájmy města a jeho občanů“ schválili převzetí nákladů právního zastupování starosty Františka Mikeše, jeho předchůdce Antonína Prince a vedoucího odboru Lumíra Luštického.

Ti byli obviněni z úvěrových podvodů a zneužítí pravomoci v souvislosti s dvojím čerpáním státních dotací na opravu sportovní haly po povodních. Této obžaloby byli později zproštěni.

Nejednali jako řádní hospodáři?

Podle žalobce v důsledku hlasování obžalovaných na zastupitelstvu v listopadu 2005 město bez právního důvodu a opodstatnění převzalo soukromý závazek fyzických osob. Z rozpočtu města bylo následně na obhajobu uvedených osob čerpáno celkem 282 942 Kč. (Ty byly letos vráceny do pokladny města, zjistil soud.)

Žalobce míní, že v rozporu se zákonem o obcích zastupitelé nenakládali s majetkem obce ve veřejném zájmu, účelně, s péčí řádného hospodáře. Svým rozhodnutím jej odčerpali k úhradě „výhradně osobního, soukromého závazku třetích osob“, řekl státní zástupce. Zájem obce nelze podle něho ztotožnit se zájmem trestně stíhaného zástupce obce.

Zájem obce nemá určovat policie

Obhajoba hovořila o „bezprecedentní kriminalizaci“ činnosti osob veřejně činných. Ústava dává obcím právo na samosprávu, na hospodaření s vlastním majetkem.

Zastupitelé hlasováním jen uplatnili své pravomoci v přesvědčení, že rozhodují v zájmu města stíhané představitele co nejrychlejši očistit, aby dál netrpěla prestiž obce a byla obklokována pozastavená možnost podávat žádosti o dotace z evropských fondů.

Obžalovaný Milan Marko poznamenal, že pokud by měly rozhodnutí zastupitelstev o tom, co je a co není v zájmu obce, přezkoumávat orgány činné v trestním řízení, pak by rozhodovaly i o prioritách rozpočtů atd. Stát by se tak stal rozhodčím v politických sporech, řekl.

Skutek není trestným činem

Soudkyně v odůvodnění zprošťujícího rozhodnutí zopakovala příslušné paragrafy zákona o obcích.

Českokrumlovské zastupitelstvo podle ní rozhodlo procedurálně bezchybně a v rámci své kompetence. Zákon umožňuje obci i převzetí dluhu či přistoupení k závazku.
„Zastupitelé v dané věci sledovali a vyjádřili zájem obce,“ upozornil soud. V žalobě označený skutek proto není trestným činem.

Pět zastupitelů a bývalého starostu Františka Mikeše soud zprostil obžaloby i ze skutku kolem ČKRF.

Jako členové rady města schválili v prosinci 2005 při výkonu působnosti jediného společníka Českokrumlovského rozvojového fondu, spol. s r. o. (ČKRF), aby společnost převzala náklady na právní zastupování ředitele fondu Miroslava Reitingera.

Ten byl obviněn z poškozování cizích práv v souvislosti s projektem rekreačního centra U Trojice. (Reitinger na nabídku pomoci nicméně nereflektoval.)
Obvinění podle soudu ve funkci valné hromady fondu jako samostatné právnické osoby nejednali v postavení veřejných činitelů.

Žalobce se odvolal. Není prý sporu o tom, že obžalovaní byli oprávněni rozhodovat o majetku města. Otázka ale je, zda tak činili v daném případě ve veřejném zájmu a s péčí řádného hospodáře, jak jim ukládá zákon o obcích.

„Nebylo vyvráceno, že jednali v přímém rozporu s tímto požadavkem,“ mínil včera státní zástupce. „Odčerpali prostředky města na soukromý účel, k úhradě výhradně soukromého závazku osobní povahy. Zájem města nelze ztotožnit se zájmem představitele obce na poskytnutíprávní pomoci.“

Navrhl rozsudek zrušit a věc vrátit první instanci.

Malá nebezpečnost jednání

Krajský soud ale jeho odvolání zamítl.

„Okresní soud nahlédl správně, že zastupitelé i rada mají ze zákona právo rozhodovat o majetku obce,“ řekla předsedkyně senátu.

V dané věci šlo o to, zda při tom jednali s péčí řádného hospodáře. „Není zrovna dobré vyjadřovat politickou podporu někomu poskytnutím peněz, ale v tomto případě šlo o přistoupení k dluhu dotyčných osob. Město se tak okamžitě stalo jejich věřitelem.

Nehrozilo, že by v závěru o své peníze přišlo. Zastupitelé byli přesvědčeni, že jejich představitelé budou obžaloby zproštěni. Pak by náklady jejich obhajoby uhradilo ministerstvo spravedlnosti. Kdyby byli odsouzeni, mělo město zadní vrátka – mohlo požadovat vrácení prostředků. Nikdo z nich nebyl tak chudý, aby peníze nemohl vrátit. Společenská nebezpečnost jednání obviněných tedy není vysoká,“ konstatovala předsedkyně senátu.

Odvolací soud zamítl i odvolání obžalovaného Miloše Marko, který se dožadoval zproštění obžaloby z jiného důvodu – že se žalovaný skutek nestal.

Brojil tak především proti formulaci obžaloby o tom, že zastupitelé hlasovali „po dohodě a v součinnosti“ či „se záměrem opatřit jinému neoprávněný majetkový prospěch“.

Rozsudek je tak v právní moci.