Čtrnácti zastupitelům města Českého Krumlova je kladeno za vinu, že „v rozporu se zájmy města a jeho občanů“ schválili převzetí nákladů právního zastupování starosty Františka Mikeše, jeho předchůdce Antonína Prince a vedoucího odboru Lumíra Luštického, obviněných z úvěrových podvodů a zneužítí pravomoci v souvislosti s čerpáním státních dotací sportovní haly po povodních. A to v době, kdy zmíněné stíhání nebylo ukončeno.

Jak státní zástupce uvedl, v důsledku jejich hlasování na zastupitelstvu 24. listopadu 2005 město bez právního důvodu a opodstatnění převzalo soukromý závazek fyzických osob. Z rozpočtu města bylo následně na obhajobu uvedených osob čerpáno celkem 282 942 Kč.

Pět z obžalovaných a bývalý starosta Mikeš jsou dále viněni z toho, že jako členové rady města obdobně schválili při výkonu působnosti jediného společníka Českokrumlovského rozvojového fondu, spol. s r. o., 12. prosince 2005, aby společnost převzala náklady na zastupování ředitele a jednatele fondu Miroslava Reitingera, obviněného z poškozování cizích práv v souvislosti s projektem rekreačního centra U Trojice.

V prvním bodě obžaloba vycházela z toho, že na přístavbu sportovní haly byla před povodněmi poskytnuta dotace, která nebyla správně vyúčtována právě v souvislosti s povodněmi, a že následně na stejnou akci byla čerpána dotace další.

Krajský soud dvakrát obžalované zprostil obžaloby a Vrchní soud v Praze loni 8. listopadu odvolání státního zástupce zamítl.
K hlavnímu líčení se soudkyni Okresního soudu v Českých Budějovicích JUDr. Olze Smrčkové omluvil jen František Mikeš.

Rozhodli správně?

Většina ostatních využila práva a odmítla výpověď. Ti, kteří vypovídali, řekli, že jim šlo o podporu lidí, kteří pracovali ve prospěch města, „nikoho neokradli a neošidili“. Kdyby prý byli odsouzeni, měli „z logiky věci“ peníze vrátit do rozpočtu města, zaznělo.

Milan Marko přednesl právní rozklad, v němž obvinění označil za absurdní a za „mstu státního zastupitelství a policie za aktivní odpor zastupitelů proti svévolnému stíhání představitelů města“. Dovolával se práva zastupitelstva nakládat s majetkem města. Podporou starostů sledovali i „odblokování“ tehdy prý stíháním statutáře pozastavené možnosti města podávat projekty s čerpáním dotací z EU. Obžaloba zastupitelů za to, jak hlasovali, pak může být ostatními zastupiteli v ČR vnímána jako hrozba, že mohou být popotahováni za to, že rozhodli podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Brojil proti nebezpečí „přezkoumávání politických rozhodnutí“ posuzováním jejich účelnosti, prospěšnosti atd. orgány policie či státního zastupitelství.

Robin Schinko, náměstek krajského hejtmana, v přípravém řízení uvedl, že ono hlasování o převzetí nákladů zastoupení vnímal jako politickou deklaraci zájmu města na tom, aby jeho představitelé nebyli omezováni při výkonu funkcí.

Vrácené peníze

Svědek Pavlíček z finančního odboru úřadu jako svědek řekl, že když městská rada dostala usnesení zastupitelstva k realizaci, pochopil operaci jako přistoupení k závazku. Moc obvyklé to nebylo, ale právní odbor města prý neměl výhrady. Poté průběžně faktury za právní služby dotyčným propláceli a zastupitelstvo to kontrolovalo. V minulých týdnech podle svědka obvinění příslušné částky městu vrátili.

Soudkyně se snaží věc velmi pečlivě objasnit. Vyslechla i některé zastupitele KSČM, kteří se v inkriminované věci zdrželi hlasování. Učinila dotaz na Ústavní soud ČR, zda se již zabýval stížností Milana Marko proti usnesení policie o zahájení trestního stíhání v této věci, která tomuto soudu došla loni 12. března, a dozvěděla se, že dosud konáno nebylo. (Poznamenejme, že 6. června 2007 ÚS odmítl stížnost zastupitelstva města ve stejné věci z 29. ledna na porušení práva územního celku na samosprávu nezákonným zásahem státu. ÚS shledal, že stěžovatel nebyl účastníkem napadených řízení a nemá tedy právo k podání stížnosti.)

Jednání před Okresním soudem je odročeno.