Vyšetřování odhalilo rozsáhlý „kšeft“. Skupina pachatelů kupovala v bance v Linci zlato a vozila je do ČR přes Dolní Dvořiště bez odbavení. Tím se vyhnula placení daně z přidané hodnoty.

Při devatenácti nákupech pachatelé koupili celkem 69,5 kg zlata za 29,6 milionu šilinků – prý pro české zubaře.

Daň tak zkrátili celkem o 5,178.700,56 koruny.

Cihly přetavovali v elektrické odporové peci, aby z nich odstranili identifikační znaky rakouské banky. Slitky pak prodávali ve výkupnách. Na kilogramu zlata vydělávali kolem 25.000 korun.

Do vězení

V červnu 2004 začalo u krajského soudu hlavní líčení s manželi Riškovými, bratry Z. a Františkem U.

Rostislav P., který dovezené cihly přetavoval, mezitím zemřel, a tak jeho podrobnou výpověď z přípravného řízení soud přečetl. Usvědčovala ostatní obviněné.

25. února 2005 soud vynesl rozsudek. Za zkrácení daně ve větším rozsahu ve spolupachatelství potrestal Miloslava Riška pěti lety vězení, peněžitým trestem ve výši půl milionu a propadnutím tavicí pece s náčiním.

Stejné tresty dostala i Irena Rišková. Libor Z. měl sedět dva roky a zaplatit 200.000, jeho bratr rok a půl a platit 100.000 Kč, František U. dostal rovněž rok a půl.

Riškovým a bratrům Z. pak soud vyslovil také společný trest propadnutí oněch zajištěných šesti kilogramů zlata.

Vrchní soud v Praze 6. ledna 2006 rozsudek částečně zrušil, Riškovi přidal rok navíc, ale do věznice mírnější, a Liborovi Z. uložil trest jen podmíněný. Stíhání Ireny Riškové zastavil, protože mezitím zemřela. Později zemřel i František U.

Čí bylo to zlato?

Nejvyšší soud ČR v lednu 2007 ale shledal nepřípustným zmíněný společný trest onoho propadnutí zlata.

Zrušil proto obě rozhodnutí – v rozsudku krajského soudu výroky o peněžitých trestech a onom „společném“ propadnutí zlatých cihel.

Oldřich Z., jediný z obžalovaných, který už vykonával trest, byl nato propuštěn z vězení.

Krajský soud tedy 31. května 2007 jednal znovu. Miloslav Riško se k hlavnímu líčení omluvil a jeho věc byla vyloučena k samostatnému projednání.

Liboru Z. pak soud vyměřil dva roky podmíněně s odkladem na čtyři leta a peněžitý trest 200.000 korun, Oldřichu Z. osmnáct měsíců podmíněně s odkladem rovněž na čtyři roky a peněžitý trest 100.000 Kč. Kromě toho mu vyslovil propadnutí tří kilogramů z onoho zlata dováženého v listopadu 2001.

Vrchní soud pak zkorigoval zkušební dobu u obou odsouzených na dva roky.

Miloslav Riško se k samostatnému projednání své věci dlouho omlouval ze zdravotních důvodů. Nakonec požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

Tečka?

V pátek odpoledne po rekapitulaci protokolů o minulých hlavních líčeních a rozhodnutí soudů přednesly strany závěrečné řeči.

Státní zástupce připomněl trestní sazbu žalovaného činu, pět až dvanáct let vězení. „Nelze ale odhlédnout od zdravotního stavu obžalovaného,“ dodal a naznačil, že by se dalo uvažovat o stejném trestu, jaký mu byl vysloven už v roce 2005 – tedy na dolní hranici sazby.

Riškova obhájkyně JUDr. Eva Nýdlová zdůraznila, že k žalované trestné činnosti došlo před velmi dlouhým časem. Poukázala na mimořádně závažný zdravotní stav svého klienta. „Devět let nadto žije ve stresu z očekávání trestu,“ poznamenala.

Mínila, že nepodmíněný trest by nebyl na místě. „Jeho zdravotní stav neumožňuje výkon trestu ve věznici a nemá smysl ukládat takový druh trestu, který nebude moci být vykonán,“ uzavřela. Podle ní nejsou podmínky ani pro peněžitý trest.

Soud po poradě uložil Miloslavu Riškovi tři roky podmíněně s odkladem na čtyři roky s vyslovením dohledu. Má zaplatit 500.000 korun. Soud zopakoval i propadnutí oné tavicí pece – a dále půldruhého kilogramu zlata z onoho osudného transportu.

Zaplatí půl milionu?

„Podmíněný trest jsme ukládali s přihlédnutím k velkému odstupu času od spáchání činu a k současné výrazně změněné situaci obžalovaného, který je vážně nemocen a neschopen nastoupit, natož vykonat trest odnětí svobody,“ řekl předseda senátu.

Z peněžitého trestu ale soud neslevil. Je přesvědčen, že obžalovaný už v době původního rozhodnutí o této sankci v roce 2005 disponoval dostatečnými prostředky.

„V době trestního stíhání, zřejmě ve snaze vyhnout se případným zákrokům proti jejich majetku, manželé Riškovi prodali za jedenáct milionů vilu. Domníváme se, že i v současné době obžalovaný z toho ještě něco má a bude schopen uloženou částkou zaplatit,“ uvedl předseda senátu.

Pokud by tento trest nebyl vykonán, měl by jít Miloslav Riško náhradně na deset měsíců do vězení.

K propadnutí zlata předseda senátu dodal, že polovina z tehdy dováženého množství patřila Oldřichu Z., druhá manželům Riškovým.

„Předpokládáme, že napůl, proto rozhodujeme v případě obžalovaného o kilogramu a půl. Pro zbývající část přichází v úvahu rozhodnutí v samostatném řízení o ochranném opatření – zabrání věci,“ upřesnil.

Rozsudek není v právní moci.