31. ledna 2005 naložil v Praze do auta 21letou prostitutku, odvezl ji k Hostům na Českobudějovicku.

Několik dnů ji držel v poutech a pod drogami v mobilní stavenní buňce a vynutil si na ní opakovaně pohlavní styk.

V květnu přinutil bitím k pohlavnímu styku také 32letou stopařku u Vítova a 19letou studentku u Lešan.

Miroslav Š. tvrdil, že šlo o dobrovolný styk, ani té první ženě v odchodu z buňky prý nebránil.

Krajský soud ho uznal vinným třemi trestnými činy znásilnění, v prvním případě se způsobením těžké újmy, a trestným činem zbavení osobní svobody, a uložil mu úhrnný trest oněch osm let. Uložil mu také ústavní ochranné léčení sexuologické.

Vrchní soud v Praze jeho odvolání zamítl.

Ještě jedna oběť

V minulém roce Miroslav Š. zaměstnal pro změnu plzeňské soudy.

Ty se zabývaly případem znásilnění a zbavení osobní svobody, jichž se měl tento deviant dopustit 6. ledna 2005, tedy předtím, než byl vynesen rozsudek v Českých Budějovicích.

Okresní soud v Plzni tento skutek označil za pokračující trestný čin, za jehož další dílčí útoky byl obviněný potrestán jihočeským soudem.

Za všechny činy dohromady mu uložil společný úhrnný trest odnětí svobody na dvanáct let a ochranné ústavní léčení.

Krajský soud v Plzni rozsudek zrušil a Š. odsoudil jen za skutek z onoho ledna 2005, a to na tři a půl roku.
(Českobudějovický ortel ovšem nadále platí.)

Obžalovaný ale podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Mínil, že mu neměl být ukládán trest samostatný, ale souhrnný k činům, za něž byl odsouzen v jižních Čechách.

Případně mělo být od nového trestu upuštěno s tím, že ten už pravomocný je dostačující.

Rovněž nejvyšší státní zástupkyně mínila, že plzeňský soud měl ukládat souhrnný trest.

Ke stejnému závěru dospěl i NS a věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k novému rozhodnutí.