Až do konce minulého roku vedl obviněný život vcelku nenápadný, konfekční. V poslední době dělal hlídačinu, jako koníčka choval psy, ale taky je dokázal zanedbávat až k zubožení. Občas popil pivo, střídal auta a tu a tam vyvedl nějakou drobnou lumpárničkou, jako třeba řídil motorové vozidlo bez oprávnění a přes zákaz.

A pak počátkem letošního ledna odpoledne donutil v pronajatém domku v areálu na okraji Českých Budějovic násilím a pohrůžkami nezletilou dívku, jejíž věk znal, přes její odpor k pohlavnímu styku. V důsledku činu se u poškozené rozvinuly příznaky posttraumatické stresové poruchy projevující se děsivými sny, obavami o osoby blízké, přehnanými reakcemi na běžné situace apod.

Tak stojí ve včerejším rozsudku, který není pravomocný – strany se k němu nevyjádřily.

S prodlením

Matka poškozené, sestra obviněného, se o události dozvěděla od své druhé dcery, které se dívka po delším čase svěřila, že „jí to strýček udělal“.
Samotná poškozená jí pak s pláčem popsala, jak to bylo. „Nikdy mi nelhala, jsem stoprocentně přesvědčená, že říká pravdu,“ vypověděla matka jako svědkyně před krajským soudem.

K dotazům uvedla, že chování dívky se tehdy změnilo hlavně v tom, že „zalézala do pokoje“ a přestávala jíst. „Od té doby, co to řekla, mne víc vyhledává,“ řekla matka. „Má za nespravedlivé, že má obviněný advokátku, která ho hájí,“ dodala. Po výpovědi se na chodbě soudu rozplakala.
Sestra poškozené, sama ještě žákyně základní školy, jako svědkyně plakala už v jednací síni. Jak podrobněji uvedla v přípravném řízení, byla tehdy venčit a krmit strýcovy psy spolu se sestrou. Když s jedním psem odešla, strýc se se sestrou zamknul.

Až dlouho po tom za ní sestra přišla, že jí chce něco říct. „Když u toho začala plakat, už jsem jí to uvěřila,“ řekla svědkyně. „Nikdy jsem jí nebyla tak blízká, aby mě držela za ruku, takhle brečela a svěřovala se,“ dodala na policii. Sestru označila za „takovou přírodní holku“. Od události u nich doma strýc nebyl, ani ony za ním.

Pan Radim se k výpovědím svých příbuzných u soudu nevyjadřoval. Jako obviněný znásilnění popřel. Má prý s příbuznými dobré vztahy, neví, proč proti němu takto vypovídají. Docházel k nim do rodiny, holky za ním občas byly za psy, ale nic špatného tam s nimi neprováděl.

Očima znalců

Znalkyně gynekoložka konstatovala, že zpráva o dívčině vyšetření po oznámení události, tedy 49 dnů po údajném činu, je pro potřeby trestního řízení nehodnotitelná.

Podle znalce psychologa má obviněný nižší schopnost předvídat dopady svých činů. jeho rozhodnutí jsou mnohdy ukvapená. „Jsou u něho přítomny pocity, že se stalo něco, co se stát nemělo, což může být chápáno jako lítost,“ naznačil znalec. „Pokud by se uvedeného činu dopustil, šlo by o selhání schopnosti emoční regulace, neovládnutí psychické, či v tomto případě spíš biologické, potřeby,“ dodal psycholog.

Poškozená dívka podle psycholožky nemá sklon k fabulacím, nebyla u ní zjištěna výrazná mstivost, pro věrohodnost její výpovědi svědčí mj. její konstantnost, reprodukce konverzace a kontraakcí, exaktní popis detailů skutku, který nedramatizuje. Projevila se u ní posttraumatická stresová porucha. Totéž konstatovala psychiatrička. Tato duševní porucha je u dívky plně rozvinuta. Vznikla v přímé příčinné souvislosti s násilím na ní spáchaným. Následkem je možné narušení jejího psychosexuálního vývoje, možná celoživotní.

Protože podle znalkyň každý další výslech dívčin stav komplikuje, soud přečetl její výpověď z přípravného řízení. Podrobně popsala celou událost i se strýcovými výhrůžkami, že když to někomu řekne, „zavaří to“ celé rodině. „Bolelo to, ale nevím co,“ uvedla. Bála se to říci a svěřila se sestře a pak matce, až když ji bolelo v podbřišku. „Matka mi pak trošku vynadala, že jsem to měla říct hned, a začala brečet,“ vypověděla nezletilá.

V závěrečné řeči státní zástupkyně naznačila jako možný důvod prodlení s oznámením narůstající obavu dívky z možného těhotenství a také strach z reakce matky, která jí občas hrozívala, že když nebude hodná, půjde do děcáku…

Obhájkyně poukazovala na rozpory ve výpovědích sester ke kritickým okamžikům a uzavírala, že proti jejímu mandantovi není přímý důkaz. Byla–li dívka znásilněna, není podle obhájkyně vyloučeno, že se toho dopustil někdo jiný.

Soud: vinen

Senát po poradě uzavřel, že vina obžalovaného je dostatečně prokázána. Přímým důkazem o tom je výpověď poškozené, která velmi konkrétně popsala, jak obviněný dosáhl pohlavního styku a jak probíhal.

Její věrohodnost podporují výpověď její sestry i slova matky o změnách dívčina chování poté. „Kdyby skutek, který ji traumatizoval, spáchal někdo jiný, bylo by nelogické, aby za pachatele označovala někoho, který jí umožňoval realizovat její lásku ke zvířatům a k němuž měla pozitivní vztah,“ řekl předseda senátu. To, že po činu poškozená náhle ztrácí o psy zájem a vyhýbá se obviněnému, je podle soudu vysvětlitelné jen tím, že pachatelem je právě pan Radim.

„V jeho neprospěch mluví hlavně to, že zneužil rodinného vztahu, osoby, která k němu měla pozitivní vztah, a že pro dosažení krátkodobého uspokojení své sexuální potřeby přivodil poškozené trauma, jehož následky možná ponese celý život,“ dodal předseda senátu.

Trest soud vynesl jako úhrnný i za maření výkonu úředního rozhodnutí a řízení bez řidičského oprávnění, proto je jeho součástí i zákaz řízení motorových vozidel na čtyři roky.

Obviněného soud dále zprostil obžaloby z týrání zvířat, kdy měl nedůvodně omezovat výživu a pohyb svých dvou psů, a to poté, kdy mu tři jiní psi byli 4. ledna 2008 odebráni. Tento skutek je však trestně stíhatelný jen poté, byl–li podezřelý pro obdobný přestupek v posledním roce postižen – a to pan Radim nebyl, protože magistrát města věc odložil poté, kdy prý přestupkové orgány dostaly zprávu, že se s dotyčným vede trestní řízení…

Za této situace soud uzavřel, že tento žalovaný skutek není trestným činem.