Společnost Agrowald, a. r. o. v Rožmberku, dle internetu provozuje  lesnické a zemědělské činnosti. Nabízí  lovecké možnostíiv honitbách společnosti a provoz střelnice. Za svou hlavní vizi označuje "integrované hospodaření v podhorských podmínkách Pošumaví při respektování základních přírodních, sociálních a ekonomických zákonitostí".

Žalobce mínil, že Agrowald sice měl uvedené pozemky nabýt na základě smlouvy s Pozemkovým fondem v prosinci 2009 bez veřejné nabídky, ale  tuto smlouvu podle něho nelze mít za platnou.

Svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení dovozoval z toho, že by mu v případě vyhovění žalobě vzniklo právo účastnit se veřejné soutěže na koupi těchto pozemků, které sousedí s jeho pozemkem a jejichž v době převodu byl nájemcem.

Okresní soud vyšel ze zjištění, že k převodu pozemků došlo na základě žádosti Agrowaldu, který pozemky označil za součást tzv. ochranného pásma střelnice, v níž vlastní klubovnu sloužící jako zázemí. Zdůraznil, že Agrowald je právním nástupcem oprávněné osoby ve smyslu zákona o půdě, a převáděné pozemky tak nemusí splňovat podmínku § 11a odst. 2 tohoto zákona. Znalecké posudky dokládají funkční souvislost mezi objektem střelnice a převáděnými pozemky. Pozemkový fond správně a v souladu s účelem zákona vyhodnotil proporcionalitu zájmů při převodu pozemků, přičemž zájem Agrowaldu odpovídá zájmu veřejnému, spočívajícímu v prevenci vzniku škody, k níž by mohlo dojít v důsledku provozu střelnice.

Nenaplněný zákon o půdě?

Krajský soud naopak za vlastníka pozemků určil Českou republiku. Shledal smlouvu o převodu pozemků na Agrowald absolutně neplatnou, neboť nebyla splněna podmínka funkční souvislosti vyžadovaná ustanovením § 11a odst. 11 zákona o půdě. Předložené znalecké posudky nikterak necharakterizují předmětné pozemky jako součást ochranného pásma a neobsahují ani žádnou výslovnou zmínku o ochranném pásmu střelnice. Dále nelze odhlédnout od toho, že střelnice není provozována Agrowaldem, ale občanským sdružením – střeleckým klubem Eustach, jehož členy jsou zejména majitelé Agrowaldu, členové jejich orgánů a další osoby především z řad mysliveckých sdružení. I kdyby byla shledána funkční souvislost klubovny a střelnice, nebylo by možné přehlédnout, že převedené pozemky k samotnému provozování střelnice neslouží a jsou jen zasaženy tvrzeným ochranným pásmem. Převod lze považovat za účelový i proto, že byly převedeny jen některé pozemky dotčené ochranným pásmem.  Účelem zákona o půdě je veřejný zájem na péči o zemědělskou půdu a hospodářském rozvoji venkova, jenž předčí zájem úzké skupiny osob neohrožovat životy, zdraví a majetek svou zájmovou činností, je-li zřejmé, že splnění prevenční povinnosti si musí občanské sdružení zajistit jinými prostředky. Jelikož nedodržení zákonného postupu při převodu náhradních pozemků má za následek absolutní neplatnost smlouvy, jsou předmětné pozemky stále ve vlastnictví ČR a spravované Pozemkovým fondem.

Agrowald podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Zpochybnil aktivní věcnou legitimaci žalobce a mínil mj., že skutečnost, že ona sama střelnici neprovozuje, ale činí tak prostřednictvím fyzických osob sdružených do občanského sdružení Eustach, je pak zcela bez vlivu na platnost smlouvy o převodu pozemků. Odvolací soud podle něj pochybil, když nezkoumal funkční souvislost mezi jednotlivými stavbami a pozemky, nezabýval se funkcí těchto staveb ani otázkou existence ochranného pásma. Pokládá za zásadně právně významné vymezení pojmu funkční souvislosti nemovité stavby a pozemku.  

Ve veřejném zájmu…

Dodal, že zájem žalobce na získání pozemku je ryze soukromý – směřující k získání pozemku ve veřejné nabídce. Dovolával-li se žalobce v podstatě zkrácení na svém právu podnikat, pak Agrowald byl rozsudkem odvolacího soudu zkrácen na již existujícím právu stejného významu a spolu s ní i řada dalších uživatelů střelnice. Veřejný zájem na rozvoji venkova přitom lze spatřovat i v udržení tradice myslivosti a související zájmové činnosti v daném regionu přispívající k péči o přírodu a krajinu, což dokládá i třicetiletá tradice provozu střelnice. Omezenou je rovněž využitelnost zemědělské půdy k zemědělské výrobě dané celkovou plochou nezbytnou pro bezpečnou střelbu v dosahu jednotlivých střelišť. Agrowald  se domnívá, že pojem péče o zemědělskou půdu a hospodářský rozvoj venkova nelze výkladem zužovat pouze na zemědělskou výrobu.

Dovolání podal i Pozemkový fond. Zdůraznil, že zájem Agrowaldu na převodu pozemků odpovídal zájmu veřejnému spočívajícímu v prevenci vzniku škody potenciálně plynoucí z legální činnosti – provozu jeho střelnice. Ten odpovídá historickému využití uvedeného místa, jež bylo začleněno do „zvoleného konceptu komplexní péče o krajinu zahrnující hospodářskou a zájmovou činnost člověka na území o rozloze 1700 ha zemědělské půdy“, a nelze jej proto považovat za zájem úzké skupiny obyvatel. Okolnost, že zákon o střelných zbraních a střelivu ochranné pásmo výslovně nevyžaduje, neznamená, že by ochranné pásmo nebylo v daném případě účelné či z preventivních důvodu nezbytné.

NS konstatoval, že krajský soud přisvědčil tvrzení žalobce, že převedené pozemky funkčně nesouvisejí se stavbami Agrowaldu, aniž by tento svůj závěr podpořil důkazně doloženými skutkovými zjištěními. Nedostatek řádného odůvodnění v tomto směru činí rozhodnutí odvolacího soudu nepřezkoumatelným, a tudíž stiženým vadou ohrožující správnost rozhodnutí. Navíc se odchýlil od skutkových závěrů nalézacího soudu, aniž by sám prováděl jakékoliv dokazování.

Okolnost, že Agrowald sám střelnici neprovozuje, není v rozporu s dikcí ustanovení § 11a odst. 11 zákona o půdě, vyžadujícího vlastnictví či spoluvlastnictví stavby, aniž by současně musela být stavba přímo vlastníkem či spoluvlastníkem užívána, řekl NS. Taktéž úvahy stran účelu zákona o půdě samy o sobě nepostačují k udržení závěru o neplatnosti smluv, neboť naplnění účelu zákona o půdě není zákonnou podmínkou převodu pozemků podle naposled uvedeného ustanovení. Proto NS zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

(28Cdo 2714/2011)