„Útvar odhalování korupce a finanční kriminality zahájil trestní stíhání 61letého muže, který se měl dopustit několika trestných činů v souvislosti s funkcí starosty,“ potvrdil vrchní komisař útvaru Roman Skřepek. „Funkci starosty vykonával ve volebním období 2002 až 2006 v jedné z obcí nedaleko Českého Krumlova.“

Jedinou zakázku rozdělil do tří


Miloslav Šimánek je obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku.

„Starosta uzavřel smlouvu o dílo na opravu náhonu a rekonstrukci požární nádrže,“ pokračuje komisař Skřepek. „Se zhotovitelem sjednal smluvní cenu ve výši 929 tisíc korun, přičemž touto smlouvou navázal na jinou smlouvu o dílo, kdy se zhotovitelem sjednal smluvní cenu ve výši 1 989 612 korun.“

Do třetice sjednal se stejným subjektem ústní dohodou ještě navíc částku 85 tisíc korun.

„Jako zástupce veřejného zadavatele úmyslně v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách tak rozdělil předmět jedné veřejné zakázky do tří samostatných zakázek,“ vysvětluje dále Skřepek. „Starosta přitom věděl, že mezi jednotlivými plněními prokazatelně existuje věcná, časová i místní souvislost, a jedná se tedy o jedinou veřejnou zakázku. Předpokládaná cena předmětu celé této veřejné zakázky činila 3 004 705 korun.“

Všechny tři zakázky tedy starosta zadal jednomu dodavateli, a to bez zadávacího řízení.

„V průběhu provádění zakázky na rekonstrukci objektu požární nádrže dále starosta připustil změnu původního plánu a schválil svým podpisem vyplacení původní sjednané ceny díla ve výši celkem 3 miliony korun, ačkoliv věděl, že hodnota díla byla nižší o více než jeden milion korun,“ říká dále vrchní komisař Roman Skřepek. „Proto byl v této věci vypracován návrh na podání obžaloby a věc byla předána státnímu zastupitelství v Českém Krumlově.“

V případě, že by byl Miloslav Šimánek za tuto trestnou činnost odsouzen, hrozí mu trest odnětí svobody na tři roky až deset let.

Humanitární pomoc ulil pro sebe


Starosta se však dopustil také dalšího prohřešku, za který je obviněn ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a zpronevěry.

„V roce 2002 převzal v Innsbrucku finanční dar ve výši šest tisíc švýcarských franků, který byl určen jako výpomoc k odstraňování následků povodní v roce 2002,“ pokračuje Roman Skřepek.

„Na zasedání zastupitelstva obce ale nepravdivě uvedl, že obec získala finanční dar jen ve výši pět tisíc švýcarských franků, přesto ani tuto hotovost nenechal zaúčtovat do účetnictví obce.“

Takto uložené a nezaúčtované finanční prostředky v roce 2003 vyzvedl a použil k nákupu digitální kamery za 35 tisíc korun, k zaplacení zájezdového autobusu do Švýcarska (50 tisíc korun) a zbytek ve výši 41 tisíc korun použil pro svoji potřebu.