V letošním roce zachránili život třem různým lidem. Mladší 
z Pořádků má dva případy, starší jeden. A to ten poslední. 
V noci ze soboty 12. na neděli 13. října navštívili taneční zábavu ve Lhenicích, která 
se uskutečnila při příležitosti kynologické soutěže mysliveckých ohařů Pohár Šumavy. Oba Pořádkovi jsou myslivci, takovou událost si proto nemohli nechat ujít.

Petr Pořádek starší našemu Deníku popsal, že vedle u stolu seděli kamarádi z Netolic. Jeden z nich, důchodce Honza, zničehonic zkolaboval. „Najednou se začal šponovat, protahovat a vrávorat. Držel 
se za krk, pak spadl a začal modrat v obličeji. Mysleli jsme, že má infarkt," vzpomíná otec. K muži s kolapsem rychle přiskakují „netoličtí kluci, oba Říhové". Honza však zůstává ležet u stolu a nedýchá.

Otec Pořádek se domnívá, že má zapadlý jazyk, a tak rychle sahá známému do úst, aby ho vytáhl. „Zalovím, a v ruce mám obrovský kus řízku, který mu zaskočil tak, že nemohl dýchat. Měl snad jen jeden zub a tím mě kousl do palce. Teprve pak jsem mu vytáhl z úst jazyk," pokračuje Petr Pořádek starší. Po vytažení jazyka Honzu ukládají do stabilizované polohy a on opět začíná dýchat. Jedna žena však přesto pro jistotu volá sanitku. Ta přijíždí po pár minutách.

„Řekli nám, že stačily dvě minuty a už by nemusel být. Ani jsem nevěděl, že v tu chvíli dělám něco výjimečného. Není to jen moje zásluha, že muž žije. Bylo nás tam víc, hlavně netoličtí kluci," vysvětluje skromně otec a dodává, že jako policistovi se mu občas stane, že se ve službě 
s něčím podobným setká. „Ale že bychom o tom nějak mluvili a chlubili se, to ne. Prostě to k naší práci patří, a nejen 
k práci. Je to automatické, to by udělal každý," dodává Petr Pořádek starší. O odvážných skutcích jeho syna náš Deník informoval letos v srpnu. Policista tehdy s kolegy Michalem Hájkem a Jakubem Šradějou zachránili 52letého muže, který chtěl spáchat sebevraždu oběšením či skokem 
z mostu u zastávky Voříškův dvůr. Když hlídka přijela, muž seděl schoulený u zábradlí. „Nehýbal se a v první chvíli jsme tak nevěděli, zda je vůbec naživu. Až potom jsme uviděli provaz uvázaný u zábradlí. Dotyčný s námi nekomunikoval, byl hodně v křeči a vydával podivné skřeky," popsal našemu Deníku Petr Pořádek mladší.

Petr Pořádek (v tmavém).

Policisté se rozhodli k muži co nejvíc přiblížit. Ten náhle zpanikařil, začal zmateně vykřikovat a divoce gestikuloval rukama. Chvílemi to vypadalo, že opravdu skočí. Záchranáři ho povalili a spoutali. Pak mu sundali provaz z krku. „Zalehl jsem ho, aby nemohl skočit. Byl dost zoufalý 
a celou dobu nám opakoval: Kluci, jeďte, neviděli jste mě, já chci skočit…" dodal Michal Hájek. Sotva byl muž pod kontrolou, volali policisté sanitku a ta dovezla nešťastníka do budějovické nemocnice. Podobnou událost zažili ti stejní policisté pár dní předtím. Tenkrát zachránili asi 50letého schizofrenika, jenž se rovněž chtěl zabít. Podle Petra Pořádka lehl doma do vany a podřezal si žíly na ruce. Později se zřejmě vyhrabal ven a plazil se po bytě. Všude totiž byly potoky krve. Pomoc přivolala mužova partnerka a děti. Kvůli šoku nemohly dotyčnému pomoci, pravděpodobně se domnívaly, že je už mrtvý.

Ale naštěstí tomu tak nebylo. „Když jsme k němu přišli, nemuseli jsme ani zjišťovat tep, protože strašně rychle mrkal očima a bylo jasné, že je naživu," vzpomínal na dramatické okamžiky Petr Pořádek. Zraněný přežil a skončil v nemocnici.