Spolu s dalšími šesti obviněnými Afričany nejméně od května 2009 do února 2010 využívali tíživé sociální situace dívek v Nigérii a pod záminkou zajištění lepších životních podmínek je zlákali do Evropy s vědomím, že tady budou vykonávat prostituci v nočních klubech. Za náklady na cestu a zprostředkování práce po nich vyžadovali 50 000 až 60 000 eur. Mlčenlivost si na nich vynucovali mj. rituálními přísahami. Prostředky vydělané prostitucí jim ženy musely odevzdávat.

Obvinění tyto skutky popírali, jejich krajanky prý prostituci provozovaly dobrovolně a pro sebe,  nikdo je nehlídal a nenutil. „Všechny věděly, že sem jedou prostituovat," řekl před soudem Chuck Alexander. Pohybuje se prý po světě a ví, že tu pro ně není jiná práce.

Obviněné ale usvědčovaly tři poškozené, jejichž výpovědi se v podstatných ohledech prolínaly s poznatky Kongresu lidských práv, který své poznatky o činnosti sítě dovážející z Nigérie dívky do ČR poskytl českým orgánům. Jenom v roce 2009 tito lidé propašovali s použitím schengenských víz přes Maďarsko do ČR nejméně 25 osob. Na zfalšované doklady za pomoci zaměstnance nigerijského národnjího shromáíždění ženy cestovaly jako dcery poslanců, upozornil předseda senátu. Mezi důkazy byly rezervace hotelů vMaďarsku,  odposlechy telefonů atd. (Podrobnosti Deník 7. září 2012)

Poškozené lhaly?

Vrchní soud loni v lednu odvolání obžalovaných zamítl a obviněná Princess podala ústavní stížnost.  Podle ní  byla porušena její ústavně zaručená základní práva a její právo na spravedlivý proces.  Konkrétně namítá, že stěžejním důkazem svědčícím pro její vinu je svědectví údajné poškozené. Její výpovědi jsou podle stěžovatelky rozporuplné, nepravděpodobné, plné úmyslně prezentovaných nepravdivých tvrzení a nelze z nich vyvozovat závěry o vině stěžovatelky. Dále Princess namítá, že přes provedení několika desítek výslechů, provedení záznamů telefonických hovorů, realizaci domovních prohlídek a předložení mnoha desítek listinných důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní důkazy, které by obvinění vznesené údajnou poškozenou potvrzovaly.

Dále soud neprovedl z jejího hlediska zcela klíčové a opakovaně navrhované důkazy, které by prý mohly jednoznačně vyvrátit podezření prezentovaná v obžalobě. Napadá údajnou libovůli při rozhodování, protože
vrchní soud dle jejího názoru na její námitky ani důkazní návrhy nijak nereagoval

Stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti nevyužila opravný prostředek v podobě dovolání a nevyčerpala tak všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Senát vyčkal s rozhodnutím o ústavní stížnosti, neboť se v judikatuře Ústavního soudu objevily rozdílné názory na to, zda musí být dovolání v trestních věcech vždy vyčerpáno, či nikoliv. Letos 4. března plénum schválilo dosavadní praxi, podle níž je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení dovolání nepodal zákonem předepsaným způsobem. Toto stanovisko se má použít na ústavní stížnosti podané dnem následujícím po dni vyhlášení, tedy po 17. březnu 2014. Proto stížnost Princess neodmítl jako nepřípustnou, ale zabýval se jí. A ddospěl k závěru, že je návrhem zjevně neopodstatněným.

Stížnost je v zásadě pouze opakováním námitek již uplatněných v trestním řízení. Spočívá především ve snaze zpochybnit provedené dokazování a způsob hodnocení důkazů ze strany soudů. Snaží se zpochybnit výpovědi poškozené,  předkládá svou vlastní verzi skutkového děje a porušení svých základních práv spatřuje z velké části právě v tom, že soudy tuto verzi neakceptovaly.

Ústavní soud je povolán rozhodnutí obecných soudů zrušit v případech extrémních, nejzávažnějších pochybení, která představují popření ústavně zaručených základních práv a svobod dotčené osobym, také tehdy, když rozhodnutí obecných soudů svědčí o jejich možné libovůli.  K takovému pochybení však v projednávané věci nedošlo, uzavřel ÚS. Závěry obecných soudů v dané věci nepovažuje ÚS za nepřijatelné, svévolné a ústavně nekonformní. Neshledal, že by postupem obecných soudů došlo k porušení základních práv stěžovatelky.

Její stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.