Obviněná podle Okresního soudu v Č. Budějovicích měla v období nejméně od 1. prosince 2004 do 30. listopadu 2005 jako zaměstnankyně a později personální ředitelka servisní a poradenské společnosti se záměrem opatření neoprávněného majetkového prospěchu pro firmu mylně informovat uchazeče o zaměstnání. Zamlčela jim například, že jde o činnost tzv. obchodních zástupců (zprostředkovatelů obchodních a finančních transakcí) vykonávanou mimo pracovní poměr.

Vzájemnou spolupráci podmiňovala účastí na zahajovacím semináři. Od uchazečů si nechala vyplatit údajně vratnou zálohu 500 Kč a následně vylákat či se pokusit vylákat od nich úhradu za seminář ve výši až 7140 Kč. Při tom měla vědomě zamlčovat, že poplatek nebude vyžadován, pokud adept bude pro společnost pracovat déle než rok. Tak měla 218 lidem způsobit škodu nejméně 415 600 Kč a pokusit se způsobit škodu ve výši nejméně 576 200 Kč.

Okresní soud jí za to v říjnu 2008 uložil dva a půl roku s výkonem podmíněně odloženým na pět let s dohledem. Krajský soud loni v červnu rozsudek zrušil a obžalovanou obžaloby zprostil s tím, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Uzavřel, že obviněná jednala v rámci své pracovní náplně dle vymezené metodiky a pokynů jednatele společnosti. Nebylo prokázáno, že by poškozeným nedala možnost klást dotazy. Poškození podepsali, že byli seznámeni s podmínkami pro absolvování semináře, a zavázali se uhradit poplatek za seminář.

Co váží podpis

Nejvyšší státní zástupkyně podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Podle ní nelze absolutizovat význam podpisu na přihlášce zvláště proto, že uchazeč podepisoval pouze jeho první stranu, zatímco podrobnější informace o úhradě semináře se nacházela na zadní straně přihlášky a bylo na ni odkazováno sotva znatelným písmem. Celou přihlášku si poškození nepřečetli, neboť spoléhali na to, že jim vyčerpávající informace v tomto směru podala již sama obviněná a neměli důvod předpokládat, že jim podstatné informace zatajila.

Odvolací soud prý opomenul zjištění, že obviněná poškozeným uváděla i informace velmi konkrétní, zároveň však nepravdivé. Když jim slibovala pracovní podmínky, které nelze splnit, musela zároveň počítat s tím, že zájemci po získání úplných informací nabídku práce odmítnou a bude tak na nich vymáhána úhrada semináře. Státní zástupkyně zdůraznila, že poškozený nemá uloženou povinnost v obdobných případech prověřovat skutečný stav okolností.

NS poukázal na to, že odvolací soud se nemohl odchýlit od skutkových zjištění soudu prvního stupně, neprovedl-li důkaz nejméně výpovědí obviněné.
Poznamenal, že podstata jednání obviněné měla spočívat v tom, že záměrně uchazečům o zaměstnání poskytovala informace nepravdivé či povšechné. Rozsudek krajskému soudu v únoru zrušil a zavázal jej doplněním dokazování. (8 Tdo 1295/2009, Deník 22. března)

Znovu nevinna

Krajský soud tak učinil v pátek. Vyslechl doporučeného svědka z vedení firmy, který potvrdil praxi pohovorů a seminářů dle metodiky vypracované společníkem firmy. Zájemci o práci byli i podle něho informováni o podmínkách řízení i budoucí náplni práce – tedy že půjde o činnost poradců především v terénu, k večeru po domácnostech apod. Řekli jim i to, kolik klientů budou muset získat, aby si vydělali.

Krajský soud poté odsuzující rozsudek nad Michaelou M. zrušil a obžaloby ji zprostil. Doplněné dokazování podle předsedkyně senátu potvrdilo, že uchazeči o práci byli o náležitostech přijímacího řízení i charakteru případného zaměstnání předem poučeni. „Není důvod, proč by v této záležitosti trestní řízení mělo suplovat právo civilní – jde o typicky občanskoprávní záležitost,“ řekla. „Je to spor mezi firmou, která nabízí nějaký produkt, a klientem, který si nesprávně vyložil či nepřečetl smlouvu, která je víceméně jednoznačná.“ Rozhodnutí je v právní moci.