Obvodní soud pro Prahu 4 postoupil jeho věc v prosinci úřadu městské části k projednání jako přestupek. Stížnost státního zástupce Městský soud v Praze zamítl.

Proti tomu podal nejvyšší státní zástupce dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Uvedl, že za „odnětí příslušného oprávnění podle jiného právního předpisu" ve smyslu trestního zákoníku je třeba považovat i pozbytí řidičského oprávnění u řidiče, který v bodovém hodnocení dosáhl 12 bodů a kterému v důsledku toho obecní úřad s rozšířenou působností doručil oznámení a výzvu k odevzdání řidičského průkazu. Pokud řídí i poté, pak naplňuje znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí. Uplynutí jednoroční lhůty ve smyslu zákona o silničním provozu samo o sobě nemůže znamenat, že pokud tzv. vybodovaný řidič řídí bez toho, že by splnil veškeré podmínky pro podání žádosti o vrácení řidičského oprávnění, že by takové jednání mělo být posouzeno pouze jako přestupek. Podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti. Od 1. srpna 2011 musí navíc předložit i posudek o zdravotní způsobilosti včetně psychologického vyšetření. Shrnul, že jednání V. S. bylo namístě kvalifikovat jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí.

Co říká zákon

NS rekapituloval ustanovení trestního zákoníku a zákona o silničním provozu a dovolání shledal důvodným. Pokud bylo řidiči po dosažení 12 bodů doručeno obecním úřadem s rozšířenou působností oznámení a výzva k odevzdání řidičského průkazu, šlo o úkon, jímž došlo ke vzniku, změně nebo zániku oprávnění a povinností osoby, o rozhodnutí ve smyslu  trestního zákoníku. Proto řídí-li pachatel motorové vozidlo i poté, naplňuje znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí.

V dané věci soudy jednání obviněného posoudily jako přestupek. Svoji argumentaci opřely o to, že obviněný takto jednal až po uplynutí jednoroční lhůty, po kterou tzv. vybodovaný řidič nemůže požádat o vrácení řidičského oprávnění. Proto shodně shledaly, že nebyly naplněny zákonné znaky skutkové podstaty uvedeného trestného činu. S tímto právním názorem nelze souhlasit, řekl NS.

Jednoletá lhůta podle § 123d odst. 1 zákona o silničním provozu má nesporně určitý sankční, ale i ochranný charakter a postihuje řidiče, který soustavným nerespektováním dopravních předpisů dosáhl hranice 12 bodů v bodovém hodnocení.  Uplynutí této lhůty ale samo o sobě nemůže znamenat, že pokud tzv. vybodovaný řidič usedne za volant motorového vozidla a řídí je bez toho, že by splnil veškeré podmínky pro podání žádosti o vrácení řidičského oprávnění, že by takové jednání mělo být posouzeno pouze jako přestupek. Řidič, který trest či sankci spočívající v zákazu řízení motorových vozidel již vykonal, ale zároveň ještě neprokázal zákonem stanovenou odbornou a zdravotní způsobilost k vrácení řidičského oprávnění, a přesto motorové vozidlo řídí, naplňuje zákonné znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí.

NS proto rozhodnutí pražských soudů zrušil a věc jim vrátil k novému rozhodnutí. (7 Tdo 625/2013)