V daném případě jim hrozí trest odnětí svobody na osm až patnáct let. Tak má být potrestán ten, „kdo jiného za použití násilí, pohrůžky násilí nebo lstí anebo zneužitím jeho omylu, tísně nebo závislosti, jako člen organizované skupiny v úmyslu získat prospěch velkého rozsahu přiměje, zjedná, najme, zláká, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá, aby ho bylo užito k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování“.

Podle e–stránek „bezdomovci“ z loňského dubna „při realizaci případu s krycím názvem Klacek zadrželi detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV tři muže podezřelé z trestného činu obchodování s lidmi“. Na případu pracovali od listopadu 2008. Společně s kolegy z cizinecké policie vyslechli podle zmíněné zprávy přes dvacet osob, které pro trojici obviněných pracovaly. „Domnívají se však, že počet těch, kteří se takto nechali znáborovat, je ve skutečnosti mnohonásobně vyšší,“ říkají stránky „bezdomovci“.

Zneužili tísně?

Podle obžaloby je Rastislav Lacko podezřelý, že od počátku roku 2007 do zadržení na hlavním nádraží v Praze i jinde využíval tísnivé sociální situace bezdomovců a občanů Polska, Ukrajiny, Slovenska zdržujících se v ČR bez přístřeší. Sliboval jim práci s výdělkem 80 – 120 korun za hodinu. Přepravil je do ubytoven v Lišově nebo v Č. Budějovicích a sjednával jim práci pomocných stavebních dělníků. Doklady jim pod různými záminkami zabavil.

Jím takto najatí dělníci odpracovávali pod dozorem Zdeňka Lacka a Tomáše Kubaláka nejméně 74 hodin týdně při těžkých stavebních pracích bez řádných smluv, jen za „zálohy“ 150 korun denně, z nichž si museli opatřovat základní potřeby. Další peníze jim obvinění slibovali doplatit. Navíc je fyzicky napadali či jim tak hrozili. Jejich činnost byla podle policie „přikryta“ firmami, které pak vystavovaly faktury. Od společností, pro které „jejich“ lidé pracovali, dostali obvinění podle obžaloby zaplaceno nejméně 11 552 535 korun.

Kromě zmíněné „týmové práce“ Rastislav Lacko sám měl několik měsíců roku 2006 provozovat specializované stavební činnosti, aniž měl pro tuto činnost živnostenské oprávnění, a využíval k tomu dalších osob. Za to je stíhán i pro neoprávněné podnikání.

Byli prý jen v práci

V přípravném řízení tvrdili oba Lackové, že byli pouze obyčejnými dělníky pracujícími pro legální firmy jako parťáci skupin dělníků. Vůči nim se prý žádného násilí nedopouštěli. Kubaloš řekl, že plnil příkazy spoluobviněných.

V úterý celé dopoledne soud vyslýchal Rastislava Lacka a četl jeho obsáhlé výpovědi z přípravného řízení. K žalovanému „verbování“ nádeníků na nádraží obviněný mj. řekl, že tam asi třikrát na žádost zaměstnavatelů vyzvedával lidi, které firmy získaly na Slovensku. Opakoval, že on nikoho neznámého neoslovoval. Na stavbách si prý stěžovali jen ti, kteří „nechtěli dělat a chlastali“, ničili materiál nekvalitní prací a okrádali se navzájem. Když stavebník dodavateli za nekvalitní práci nezaplatil, nemohl tedy ani lajdák na stavbě nic dostat, řekl obžalovaný.

Za co měl auta?

Na dotazy vysvětloval, za co si v letech 2007 – 2009 pořídil BMW X5 či několik mercedesů v cenách až dvou milionů korun: na něco mu prý půjčily matka a manželka na mateřské, které snad přispíval nějaký přítel – cizinec.

Musel ovšem vysvětlovat i ještě jiné věci – třeba jak se na smlouvách objevovalo jeho číslo účtu a jeho podpisy jako zhotovitele. Směr obhajoby pak mohly naznačovat některé dotazy JUDr. Miroslava Kříženeckého. Na ně Rastislav Lacko odpovídal, že tolik lidí, kteří pro zmiňované firmy v daném období pracovali, nemohlo odvést práci, kterou pak oni zhotovitelé fakturovali, tedy v řádech mnoha milionů. Podle obhajoby tedy zřejmě z akce měly profitovat jiné osoby.

Než ovšem obhájci pronesou své závěrečné řeči, uplyne ještě hodně jednacích hodin v soudní síni. Dokazování je na začátku.

Celé úterníí odpoledne zabral výslech dalšího obžalovaného Zdeňka Lacka, především opět čtení jeho výpovědí z přípravného řízení. Ve vyjádření k obžalobě řekl jen, že všichni lidé, jimž dělali parťáky, si chválili, že mají zaměstnání a ubytování. Pro výplaty si chodili k majitelům firem. Brali sedm až devět tisíc a nikdy neřeli, že je to málo – věděli, že víc by si sami na sebe nevydělali, řekl Lacko. On sám dostával 15 – 25 000 měsíčně a žil od výplaty k výplatě. Na oktávii, kterou si koupil, si prý půjčil od známého na Slovensku 300 000, s jejichž splácením mu pomáhala matka z úspor.

Jim jako parťákům práci zadávali stavbyvedoucí a oni ji rozdělovali dělníkům. Pokud přicházeli noví, tak to byli známí dalších pracovníků, nebo je majitelé firem do Budějovic „přeposílali“ z dalších svých působišť.

Odcházeli prý jen ti nespokojení, kteří nechtěli dělat. Nikomu nebránili. K výpovědím některých svědků, že je honili při pokusu odejít a vyhrožovali jim, řekl, že když viděli někoho lézt přes plot, mysleli si, že něco ukradl, a prohlédli mu zavazadla. Nikdo nikomu nevyhrožoval, řekl Zdeněk Lacko.

Zajištěný pokladní výdajový doklad jedné firmy, pro kterou dělali, na více než dva miliony korun v roce 2008 podepsal, peníze převzal, ale předal je za dva – tři dny majiteli jejich firmy a ten mu řekl, že půjde na odběratele a dají to do pořádku, doklad přepíší.

Nalezené cizí doklady při domovní prohlídce vysvětloval stejně jako bratr, že tehdy při stěhování z ubytovny na ubytovnu s sebou vzali omylem věci náležející jiným spoluubytovaným. Dnes hlavní líčení pokračuje.