Nechal si říkat Elf a bytost z děl Tolkiena ovlivnila i jeho chování. Martin Van Fabián se začal vyjadřovat vznešeným jazykem a coby „vyvolený“ se chopil vlády nad sdílenou komunitou pražského bytu. Jeho majitelku, někdejší právničku Janu Ch., která za vlády Václava Havla pracovala na Pražském hradu a zabývala se prezidentskými milostmi, ovládl dokonale. Až do smrti.

„Nemůžeme říct, že je vrah, to se žalobě prokázat nepodařilo, ale víme, že vraždu z majetkových důvodů rok připravoval. A i příprava je v těchto případech trestná,“ připustil předseda senátu Petr Černý, který obžalovaného poslal do vězení se zvýšenou ostrahou na 15,5 roku. Jeho oběť (61) našla smrt v táborské Pintovce v říjnu 2015.

Nejprve policisté případ uzavřeli jako náhlou smrt bez cizího zavinění. Odhalit stopy, které by kriminalisty dovedly k pravé příčině úmrtí nepomohla ani soudní pitva. Až dcery zemřelé vdovy vyprovokovaly nové vyšetřování. Nechtěly se smířit s faktem, že matka před smrtí přepsala pražský byt a chatu na Horkách v Táboře na mladíka, který u ní bydlel v pronájmu. Přestože v té době některé stopy již nadobro zmizely, soud došel k jednoznačnému závěru, že smrt Jany Ch., ženy silně propadlé alkoholu, Martin Van Florián zrežíroval a dovedl do realizace. Naštěstí pro pozůstalé byl tak hloupý, že o svých plánech mluvil s kamarády. Dokonce je zásoboval neetickými fotografiemi opilé ženy a také se jim pochlubil, že mu Jana Ch. dala největší dárek k narozeninám: svůj život. A to ve chvíli, kdy o smrti mohl vědět pouze skutečný pachatel.

Martin Van Fabián nenechal nic náhodě. Když dosáhl na majetek bytné, potřeboval se jí zbavit. Občas s ní jezdil do Tábora na chatu, a tak se za ní na Horky vydal i šestého října. „Že v Táboře v ten den skutečně byl, není pochyb. Ofotil si jízdní řád autobusů na Horky, vyfotil Švehlův most, ze kterého ji chtěl shodit, nechal si jízdenky. Víme také, že žena alkohol požila, ovšem nevíme, zda jí ho podal obžalovaný. Otisky v chatě se nezjišťovaly,“ objasňoval vinu obžalovaného Petr Černý.

K mostu nad Lužnicí však s obětí, pro niž v chatě namíchal smrtící koktejl alkoholu s léky, nedošel. Síly ženu uprostřed sychravé podzimní noci opustily u restaurace Pintovka. Tady chvíli společně poseděli na lavičce a pak ji „věrný nájemník“ odtáhnul do křoví a nechal zemřít. Druhý den tělo objevil náhodný chodec.

„V hlavě má zlo,“ charakterizoval svého kamaráda z posilovny svědek Michal K., kterého si obžalovaný chtěl na vraždu najmout. „Dostal jsem nabídku, abych ji zabil. Ale nevěřil jsem tomu a dělal si z toho legraci,“ uvedl s tím, že Martin Van Fabian právničku bil, svazoval, omamoval a jinak týral. „Zmiňoval taky, že by mohla uhořet v chatě,“ dokreslil plány „Elfa“, u něhož odborníci zjistili poruchu osobnosti a vysokou míru nebezpečnosti. Kdyby mu tento čin nyní prošel bez trestu, posílilo by jeho sebevědomí a mohl by o majetek i život připravit dalšího důvěřivce.

Obhájce Jaroslav Blažek za svého klienta podal odvolání proti rozsudku přímo v soudní síni, žalobkyně Libuše Pospíšilová si ponechala lhůtu na rozmyšlenou.

Obžalovanému za čtyři trestné činy – vražda, vydírání, ublížení na zdraví a nakládání s omamnými látkami hrozilo až 20 let vězení.