V úmyslu někoho přepadnout a získat majetkový prospěch odjel Čermák autem loni 1. dubna na parkoviště mezi Lomnicí a Veselím nad Lužnicí. K útoku si vytypoval 37letého obchodního zástupce, který tam kolem čtrnácté hodiny zastavil .

Využil toho, že řidič ve voze cosi dělal. Přistoupil, přisedl k němu a s revolverem v ruce ho donutil vydat mu 700 korun a platební karty. K nim mu muž musel říci PIN. V přesvědčení, že v autě budou další cenné věci, vyzval řidiče, aby jel dál. Na lesní cestě ho nechal zastavit a vystoupit. Po otevření kufru ho dvěma ranami zastřelil. Poté autem poškozeného odjel zpět na parkoviště. Vzal z vozu peněženku oběti, kreditky a další věci v hodnotě 26 500 korun. Z jedné karty vybral v Třeboni 15 000 korun a z debetní karty se v Jindřichově Hradci pokusil vybrat další dva tisíce.

Jana Čermáka policie zadržela až 2. prosince. Vypátrala ho zřejmě za pomoci občanů po odvysílání pátrací relace a zveřejnění záznamu kamer u bankomatů, z nichž vybíral. Obviněný se k činu doznal.

Lekl se pohybu?

Tvrdil, že muže nechtěl zastřelit. Když prohlížel kufr jeho auta, zaregistroval prý periferně, že mu muž zmizel ze zorného úhlu. „Zahlédl jsem jeho pohyb a v rozrušení jsem od boku po něm vystřelil,“ říkal Jan Čermák. Prý automaticky dvakrát. Podruhé, když se zasažený už sesouval k zemi.
Podle kriminalistů byla nejméně jedna střela vypálena z velmi těsné blízkosti.

Podle znalce psychologa jednal obžalovaný po zralé úvaze, čekal na náhodnou oběť. Počítal předem, že ji usmrtí. Nesháněl kuklu, šátek k zamaskování či pouta. Po události reagoval sebezáchovně, motivovaně. Najel autem desítky, snad stovky kilometrů, zvládl jednat s cizími osobami, i s policisty.

„Neviděl jsem na něm výrazné stopy lítosti,“ uvedl psycholog. Pokud něčeho litoval, pak toho, že čin neprovedl ideálně, tak, aby nebyl dopaden.

Výjimečný trest

Státní zástupce v pátek zdůraznil, že obžalovaný vraždil nejen kvůli majetkovému prospěchu, ale také aby odstranil svědka jeho trestné činnosti.
Navrhl mu výjimečný trest. „Patnáct let vězení by nevystihovalo nebezpečnost pachatele a stupeň nebezpečnosti jeho činu pro společnost,“ řekl s poukazem na zavrženíhodnou pohnutku a provedení skutku.

Obhájkyně akcentovala předchozí řádný život svého mandanta, jeho doznání a lítost. Jan Čermák sám na závěr zopakoval, že činu lituje. „Chtěl bych se omluvit všem, kterým jsem způsobil bolest,“ řekl. Dodal, že by se jednou rád vrátil a žil normálním životem.

Krajský soud za vraždu v úmyslu získat majetkový prospěch uložil Čermákovi výjimečný trest devatenáct let do věznice se zvýšenou ostrahou.
„Byla to chladná loupežná vražda náhodné a dostupné oběti,“ řekl v odůvodnění rozhodnutí předseda senátu s poukazem na předchozí typování místa a vhodné oběti obžalovaným. Čin plánoval. Ozbrojil se, ale nemaskoval se, neměl poutací prostředky, donutil přepadeného odjet na odlehlejší místo. „Počítal, že oběť zneškodní, usmrtí,“ řekl předseda senátu. „Jednal v přímém úmyslu poškozeného zabít, aby se zmocnil jeho věcí.“

Jde o jednání vysoce společensky nebezpečné. „Měl–li hmotnou nouzi, způsobil si ji vyloženě sám. Bral si velké úvěry pro zbytné účely a nakonec se rozhodl peníze získat od vhodné oběti. A je až zrůdné, že tou mohl být kdokoliv, kdo by zrovna v daném místě zaparkoval s lepším vozidlem.“ Nebezpečnost činu zvyšuje i to, že byl zavražděn otec dvou malých dětí.

Kromě trestu odnětí svobody soud uložil Čermákovi povinnost zaplatit na náhradě škody pojišťovně a rodině poškozeného celkem přes 1,3 milionu korun.
Strany se k rozsudku nevyjádřily.