Jihočeské orgány činné v trestním řízení se to o ní dozvěděly v rámci šetření její (ne)péče o nezletilé děti. Byla obžalována z toho, že minimálně od roku 2000 na různých místech ČR, kde bydlela, křičela na dcery – dvojčata, narozené v roce 1997, hrubě jim nadávala a bezdůvodně a opakovaně je mlátila rukama i různými předměty. Taky jim nedávala řádně najíst. Naposledy tak činila v bývalém přestavěném kravíně v malé obci na Strakonicku. Jednomu z děvčat měla v květnu způsobit plastovou škrabkou na odstraňování psích výkalů tržnou ránu na hlavě. Za pár dnů ji škrtila kvůli vypadnutí štěněte z kotce až tak, že dítě omdlelo.

Takto konstatoval i Okresní soud ve Strakonicích a za dlouhodobé týrání svěřené osoby uložil paní Jarmile tři roky odnětí svobody s výkonem podmíněně odloženým na pět let s dohledem.

Jen přes zadek!

Obžalovaná připouštěla toliko „spartánskou“ výchovu svých dětí. Když neposlechnou, trestá je prý přes zadek či ramena, a to jen rukama. Zranění si prý děti běžně způsobují jízdou na koních, na kolečkových bruslích či při vzájemných pranicích. Obědy mají doma, když nestihne uvařit, mohou si vzít něco z lednice. Doma nedělají nic těžkého, jen se starají o své tři psy, tři koně a úklid domácnosti.

Jedna z dcer vypověděla, že se v různých místech pobytu rodiny se sourozenci starala o venčení a úklid po psech – cizích prý bylo i přes 150, vlastních dvacet, a o koně. Kvůli tomu děti musely vstávat i před šestou, večer se o zvířata staraly až do 21 či 21.30 hodiny. Únavou si někdy nestihly udělat úkoly do školy. Matka je bila – za chybu v krmení psů ji udeřila i hrnkem do hlavy, krev jí pak opláchla vodou. Sestru matka zbila i bičíkem. Bojí se prý ale o tom mluvit, aby při případném odsouzení matky nebyla oddělena od sourozenců.

Podobně vypověděla i druhá z dvojčat, podle níž mají přes 50 psů a čtyři koně. Podle babičky dětí obviněná psy chová pro prodej. Údajně odstrkávaná dvojčata si tato svědkyně vzala k sobě, ale ta se ze stesku po sourozencích a na přemlouvání matky zase vrátila.

Kde je pravda?

Stopy po bití na dětech potvrzovali i jejich učitelé. Podle svědka z místa předchozího pobytu rodiny se matka ke psům chovala vlídněji než k dětem.
Podle ostatních dcer si sestra ale všechno vymyslela, protože chtěla být u babičky, kde neměla žádné povinnosti, zatím co doma musí věšet prádlo, stlát si postel, zamést a postarat se o sourozence. Jinak se prý starala jen o svého psa a koně. Dvojčata prý byla trestána jen třepnutím na zadek, když ubližovala ostatním nebo byla drzá.

Z listin soud konstatoval mj. zprávu odboru sociálně právní ochrany dětí z července 2009, která při kontrole na místě na oznámení podezření z týrání zásadní závady v péči o nezletilé nezjistila.

Soud přihlédl k posudku znalkyně psycholožky, která dvojčata označila za věrohodná. Výpovědi jejich sester má soud za zcela zřejmě účelové, vysloveně naučené. Neuvěřil ani obhajobě obžalované, jejíž vinu potvrzovaly i další důkazy. Obžalovaná podle soudu z osobní nevraživosti týrala po delší dobu dvě své dětí. Přes způsobené následky na psychice dvojčat ale soud paní Jarmile uložil v sazbě dva až osm let vězení toliko výchovný podmíněný trest.

Prokázáno

Obžalovaná se odvolala. Nejednala prý v takové intenzitě a v takovém časovém rozpětí, jak bylo žalováno. Tvrzené týrání v roce 2000 si prý vymyslela tehdejší tchyně, která vůči ní má zášť. V dalších letech nic takového nebylo zjišťováno ani při školním tělocviku děvčat či lékařských prohlídkách. Polemizovala se znaleckým posudkem k možným příčinám zranění zjišťovaných na dětech. Navrhla mj. slyšet současnou učitelku dvojčat v jejich opět novém bydlišti, na Hradecku, k údajné lhavosti děvčat. To soud ale odmítl jako nadbytečné. Obhájce pak uzavřel, že při zvláštním způsobu života rodiny se sedmi dětmi a spoustou zvířat sem tam nějaké vulgárnější slovo vůči dětem obviněná asi užila, ale to nezakládá podstatu týrání.

Krajský soud poté z rozsudku první instance vypustil výrok o týrání více osob, neboť ty by podle zákona musely být nejméně tři. Trest tří let podmíněně na maximální zkušební dobu ale paní Jarmile zopakoval. Podle senátu není důvod zpochybňovat věrohodnost klíčové poškozené dívky, která je podporována dalšími důkazy včetně posudku znalkyně. Matčino vysvětlování původu zranění dvojčat je naopak značně nevěrohodné. Trest, který jí byl uložen, není nepřiměřený. Maximální doba stanoveného soudního dohledu nad odsouzenou je pak výrazem snahy využít všech prostředků k tomu, aby se obžalovaná začala k dětem konečně chovat lépe, uzavřel předseda senátu. Proti rozhodnutí není řádných opravných prostředků.