Soud ho uznal vinným, že bratra přítelkyně ubodal po hádce a potyčce. V rodině mezi obžalovaným a příbuznými přítelkyně panovaly špatné vztahy dlouhodobě, narůstal stres a frustrace. Rodina obžalovaného totiž nepřijala. Obhajoba se odvolala a rozsudek tak není pravomocný.

K vraždě došlo 25. dubna letošního roku v malé osadě Mlynařovice nedaleko Volar na Prachaticku kolem třiadvacáté hodiny. Tomáš Burian se přiznal, že tu po hádce a rvačce zabil třiatřicetiletého bratra své přítelkyně. O tři dny dříve před tím navíc Tomáš Burian se sekyrou v ruce vyhnal z pozemku domu, kde k vraždě došlo, jednoho z přátel zavražděného. Za to byl uznán vinným z vydírání.

 Poslední den soudu vypovídali už jen znalci v oboru zdravotnictví, kteří prováděli pitvu. Podle jejich zprávy pro soud utrpěl zabitý rány tupým předmětem a pěstí v obličeji a také bodné a řezné rány nožem zepředu, kterým se zřejmě bránil a smrtelné rány pak zezadu do zad již zřejmě v pozici na zemi. Zemřel na zakrvácení hrudní dutiny. „Pořadí zranění nešlo určit,“ uvedli znalci.

 Nebylo tak možné říct, jestli útok začal zepředu nebo zezadu. Jedna z ran byla určitě vedena v době, kdy oběť stála. Tedy se zdá, že došlo nejprve ke rvačce na pěsti a následně přišel útok nožem, což odpovídá verzi obžalovaného. Znalci se vyjádřili také k možnému zranění při vyhrožování sekyrou, při incidentu, ke kterému došlo tři dny před zabitím. Podle jejich odhadu by úder tupou stranou sekyry nezpůsobil těžké zranění.

 

Státní zástupce Roman Tibitanzl navrhl za vydírání a vraždu trest v polovině zákonné sazby, která se pohybuje od deseti do osmnácti let. Pokud šlo o vydírání, měla obžaloba za to, že bylo prokázáno, že obžalovaný Tomáš Burian skutečně jednoho z přátel zavražděného vyháněl se sekyrou v ruce. Vadilo mu, že se mu vysmívá, provokuje a byl na pozemku v době, kdy tam nebyl nikdo z majitelů.

Sekyrou přitom obžalovaný máchl, ale zranit nechtěl. Jen pohrozit a v případě úderu by nezpůsobil těžké zranění. Podle svědků žaloby k úderu tupou stranou sekyry nedošlo jen proto, že se napadený stihl ráně vyhnout. Obžalovaný se hájil, že úder jen naznačil a včas zastavil a stál dostatečně daleko.

 U vraždy se žaloba shodla s obhajobou na tom, že motivem byly dlouhodobé spory v rodině zavražděného a Tomáše Buriana. K domu panovaly zvláštní majetkové vztahy. Napsán byl na jednoho z bratrů přítelkyně obžalovaného, ale úvěr na něj spláceli tři sourozenci a užívali ho také oni tři a také jejich otec, než se na konci zimy odstěhoval. Dům měl být napsán na všechny tři sourozence po jeho splacení. Vedlo to ke sporům, co je čí a kdo co rozhoduje.

 Velkým problémem tu také byla pravidla soužití. Tomáš Burian a jeho přítelkyně měli jiné představy než zavražděný a jejich názory na návštěvy nebo hluk v domě, který rušil jejich malého syna, nebyly brány v potaz. Zavražděný odmítal jejich výtky řešit a zřejmě se s přáteli domníval, že nepůsobí nic problematického.

 Tyto problémy vedly ke zhoršujícím se vztahům a vzrůstajícímu stresu. Osudný večer pak vše vyvrcholilo velkými hádkami, když za zavražděným přijeli jeho přátelé po dvaadvacáté hodině. K první hádce došlo mezi obžalovaným Tomášem Burianem a obětí. Podle Tomáše Buriana mu zavražděný vyhrožoval, že je vyhodí, tedy že vyhazuje z domu svou sestru, synovce i Tomáše Buriana. Někteří svědci naopak tvrdili, že zavražděný uvedl, že mu obžalovaný vyhrožoval zabitím. Další svědci to ale nepotvrdili.

 Druhá hádka se odehrála mezi přítelkyní obžalovaného a kamarády jejího bratra. Následně se chtěl pokusit Tomáš Burian podle svých slov situaci se zavražděným vyřešit v kuchyni domu. Na místě byli sami. Podle obžaloby si měl Tomáš Burian nůž na místo už přinést. Měl to uvést v přípravném řízení, ale u soudu mluvil o tom, že nůž v hádce a rvačce popadla první oběť. 

 Podle posudku psychiatra jednal Tomáš Burian pod vlivem akutní reakce na stres a pod vlivem afektu. Jeho rozpoznávací schopnosti byly nepodstatně sníženy. Těžko se také smiřoval s kompromisy. Obžaloba ho proto líčila jako agresora, který způsobil v rodině rozvrat vztahů. Jeho přítelkyně ale naopak potvrdila, že byli s Tomášem Burianem obětí provokací a ústrků.

 Podle obžaloby byl zavražděný přátelský, nekonfliktní obětavý člověk, který pomáhal lidem. To ale vyvrací svědectví jeho sestry, třeba o tom, že ji neodvezl s malým synem do nemocnice v době, kdy měl kýlu a zakázal i otci, aby je vozil k lékaři. Rodina zabitého a jeho přátelé si podíl na vystresování situace v domě v podstatě vůbec nepřipouštěli. Právní zástupce otce a bratra zabitého pro ně navrhl odškodné 800 000 a 700 000 korun.

 Obhájce obžalovaného Jan Varga uznal vinu za vydírání a také za zabití. Tedy ne za vraždu, jak navrhovala žaloba. Připomněl bezúhonný a bezkonfliktní život Tomáše Buriana a divil se, proč člověk, který nikdy nic nespáchal, udělal něco takového. A příčinu viděl v naschválech a provokacích. „Co uděláš? Co uděláš?“ provokovali přátelé oběti v osudný večer Tomáše Buriana podle obhájce.

 Ve prospěch obžalovaného vypovídala i jeho přítelkyně, která potvrdila, že nebyly brány ohledy na jejich malé dítě a přátelé bratra do domu často jezdili jen na cigaretu i pozdě večer nebo v noci jako osudný večer. „Tomáš Burian byl vyprovokován. To ho neomlouvá, ale vysvětluje, proč jednal v afektu,“ řekl obhájce Ján Varga. Obžalovaný byl dlouhodobě ve stresu, který pak ještě zhoršila výhružka vyhnání z domu od oběti.

 Obhajoba také odmítla líčení Tomáše Buriana jako agresora, který v rodině rozvrátil vztahy s tím, že měl třeba souhlas v domě rekonstruovat dvě místnosti, ve kterých s přítelkyní bydleli. Výpověď z přípravného řízení o tom, že by si měl Tomáš Burian už nůž přinést do kuchyně, kde došlo k zabití, pak obhajoba odmítla s tím, že u soudu se musí brát ohled pouze na to, co vypověděl před trestním senátem. Navíc se zdá nelogické, aby pokud by měl nůž už s sebou, došlo k rvačce pěstmi, kterou potvrdili znalci. „Rozhodně nebyla vyvrácena výpověď obžalovaného,“ řekl obhájce Jan Varga. Podle této verze zavražděný napadl Tomáše Buriana jako první, a dokonce ho kopl a následně popadl i nůž. Ten se v potyčce dostal na zem a sáhli po něm oba. Samotné ubodání si Tomáš Burian nepamatuje. „Ublížil jsem úplně všem,“ řekl na závěr soudního jednání Tomáš Burian. „Nechápu, jak jsem to mohl udělat,“ dodal.

 Senát krajského soudu vedený soudkyní Olgou Smrčkovou uznal obžalovaného vinným jak z vydírání, tak i z vraždy. Odmítl tedy případ hodnotit jako zabití, jak navrhovala obhajoba. Institut zabití podle soudu tomuto případu neodpovídá. Otci oběti a bratrovi pak soud přiznal odškodnění 800 000 a 600 000 korun.

 „Podhoubím byly vztahy a konflikty,“ řekla o motivu vraždy soudkyně Olga Smrčková. V rodině podle ní narůstalo napětí, afekt a frustrace. Soud neřešil, kdo nese za situaci v rodině vinu, ale trestní odpovědnost obžalovaného. „Je nejistý a okolí ho nepřijalo,“ řekla Olga Smrčková v ústním odůvodnění rozsudku.

 Soud ale neuvěřil obžalovanému, že nůž jako první popadl zavražděný. Naopak dospěl k názoru, že si nůž do kuchyně přinesl obžalovaný, ale ne, aby vraždil, ale na podporu své argumentace. K tomu, že měl být obžalovaný napaden obětí jako první, se soud nevyjádřil. Jak konflikt vypukl, tak zůstalo nejasné. Soud si ale všiml, že Tomáš Burian v Mlynářovicích zůstávat nemusel. „Dlouhodobě měl možnost jiného řešení než tam setrvávat,“ řekla Olga Smrčková.

 Obhájce obžalovaného podal na místě odvolání jak proti vině, tak proti výši trestu.