Oním neurvalcem byl Lukáš Hajný, čerstvě plnoletý muž, který měl za sebou problémovou minulost, už řadu let užíval nejrůznější drogy a těžko krotil emoce. Ty neudržel na uzdě ani poté, co do domu dorazili matkou přivolaní policisté ve služebních uniformách.

Když se po prvním ohnal násadou od koštěte a poranil jej v obličeji, snažil se jej druhý muž zákona usměrnit s pomocí obušku. V tom Lukáš Hajný popadl kuchyňský nůž, který původně s otcem chtěli použít při opravě umyvadla a bodl. Policista se se zraněnou slezinou a slinivkou sesunul k zemi, to už ale agresora pacifikoval první z policistů. I on však dostal ránu nožem, který mu poškodil plíce. Hrudník se mu zalil krví a i přes veškerou snahu lékařů po dvou dnech prohrál boj o život. Zemřel na otok mozku způsobený jeho nedostatečným okysličením. Jeho kolega přežil jen díky včasnému odbornému zásahu zdravotníků.


Podle soudkyně Olgy Smrčkové se Lukáš Hajný svým jednáním dopustil zvlášť závažného trestného činu vraždy, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu. Omluvou mu nemůže být ani fakt, že byl pod vlivem pervitinu, měl údajně halucinace a myslel si, že bojuje s gangstery. „Z důkazů a znaleckých posudků vyplývá, že šlo o jednání úmyslné, byl si vědom, že rodina zavolala policii i že svým činem může způsobit smrt. Věděl také, jak na něj působí drogy,“ doplnila Olga Smrčková k rozsudku.

Ten však není pravomocný. „Obžaloba se stala příkazem pro rozhodnutí soudu. U tak mladého člověka je to zbytečně vysoký, nesmyslný, drakonický trest, kdyby se to stalo o tři měsíce dřív, kdy byl Lukáš mladistvý, byla by výše trestu limitovaná deseti lety,“ poukazoval obhájce Lukáše Hajného Miroslav Kříženecký s tím, že se určitě odvolá.