Na lavici obžalovaných usedl Vlastimil Bílek (62), zakladatel a bývalý jediný jednatel třeboňské spediční firmy Euro Spedition, která je nyní v insolvenci. Státní zastupitelství ho viní z toho, že 
v letech 2009 a 2010 objednával zboží i služby, i když věděl, že nebude mít na zaplacení.

Mezi 154 nedobrovolnými věřiteli jsou především jiní autodopravci z celé republiky i Slovenska. Firma však dluží také za vodné, rozhlasové poplatky, provoz 35 mobilů a čtyř pevných linek s internetem, svoz odpadu, různé servisní opravy či pojistné na autech. Dluh původně převyšoval 6,7 milionu korun, poškozeným se po četných urgencích podařilo dodatečně získat zhruba 300 tisíc korun. Na zbývající peníze dosud marně čekají.

Začínali od nuly

„Obžalovaný jako jediný statutární zástupce společnosti 
v úmyslu obohatit tuto společnost odebíral hlavně dopravní služby a pohonné hmoty. Zavazoval se je hradit, ač 
si byl dobře vědom nepříznivé finanční situace společnosti 
a věděl, že své závazky nebude moci uhradit. Dodavatelům tyto skutečnosti utajil. Tím 
se dopustil zločinu podvodu 
se škodou velkého rozsahu," uvedla státní zástupkyně při čtení obžaloby. Poté před senát v čele se soudcem Michalem Kubánkem předstoupil sám Vlastimil Bílek. Seriózně vypadající obžalovaný ve své výpovědi řekl, že je vyučeným automechanikem a v dopravě se pohybuje celý život.

Podnikat začal před devatenácti lety, nejprve jako fyzická osoba. V této době strávil dva roky v Rakousku, kde navazoval potřebné profesní kontakty. Později dostal od rakouských partnerů nabídku, zda by odkoupil jejich firmu 
v Třeboni. Kývl, a na rozjezd podnikání si dokonce vzal několikamilionový osobní úvěr. „Začali jsme od nuly, zpočátku jsme nakupovali a opravovali auta. Snažili jsme se zaměstnat víc lidí z okolí a docela se nám dařilo. Obraty byly 75 milionů korun a zůstávali jsme nepatrně v zisku," vzpomínal Vlastimil Bílek na počátky své firmy, jež v této době zaměstnávala kolem dvaceti lidí. Včetně dispečerky a účetních, které podle obžalovaného měly do určité míry samostatné rozhodovací pravomoci k vyřizování zakázek. Postupná změna začala přicházet zhruba na přelomu let 2007 a 2008. V prvním roce musela společnost obměnit zastaralý vozový park a většinu aut pak měla v pronájmu na leasing. Ve druhém podle obžalovaného naplno udeřila krize v Německu. A právě na tamní trh se firma Euro Spedition orien᠆tovala nejvíc.

Měla tam svého výhradního zadavatele zakázek, práce pro něj tehdy představovala až 85 procent celkového objemu. „V této době (po roce 2008, pozn. redakce) jsme se dostali do minusu a dostal jsem doporučení, abychom snížili vozový park i počet zaměstnanců. To se i stalo. Kvůli malé kapacitě jsme nebyli schopni všechny zakázky samostatně vyřídit," dodal obžalovaný jednatel.

Neplatili rok a půl

A právě tehdy se začaly objevovat první problémy, které později vyústily až v trestní stíhání. Protože firma měla nedostatek vlastních aut, začala využívat služeb jiných dopravců a sjednané zakázky na ně takříkajíc přehrávala. Většinou s desetiprocentní marží. Od Němců dostali zaplaceno v Třeboni, jiné firmy 
i fyzické osoby však většinou své peníze neviděly.

„Proč jste sjednaným firmám nezaplatili, když jste své peníze vždy dostali? Co do toho vstoupilo? Nejde o ojedinělé případy," dotazoval se předseda senátu Michal Kubánek. Neplacení dluhů totiž trvalo skoro rok a půl a jak už bylo řečeno výše, věřitelů je hned 154. Na tyto dotazy obžalovaný nedokázal pořádně odpovědět.
„I nám dlužili. Naše pohledávky jsme vymáhali i soudně. Výsledek… nula. Nic jsme nevymohli. A oni (údajní dlužníci) dnes podnikají třeba 
ve třetí firmě," krčil obžalovaný rameny. A právě kvůli jednomu dlužníkovi, kterému prý pronajímal areál pro podnikání, požaduje Vlastimil Bílek zproštění obžaloby v jednom bodě. Jde se o dluh 290 tisíc korun za elektřinu, kterou údajně odebral právě dlužník, nikoliv Euro Spedition.