Vyšetřoval vraždu svého kolegy, na kterého ani po dvanácti letech nedokáže zapomenout.
Vrchní komisař Jiří Růžička z jihočeské kriminálky vyšetřoval smrt českobudějovického policejního ředitele Vladimíra Ryklíka, který byl zastřelen v květnu 1999 v restauraci Singer Pub v Českých Budějovicích (Deník 24. února 2011).

Jak jste se tehdy potýkal s případem, jehož obětí se stal váš policejní kolega?
S případem vraždy podplukovníka Vladimíra Ryklíka, která se stala v roce 1999, jsem se potýkal po profesní stránce úplně stejně jako s ostatními případy vražd.
V těchto případech nelze brát ohled na to, kdo je obětí trestného činu. Věnovali jsme případu velkou pozornost. Zejména při ohledání místa činu bylo nutné zajistit všechny stopy související s případem.
Při počátečním vyšetřování ještě nebylo rovněž jasné, zda Vladimír Ryklík způsobené zranění přežije, či ne.
Neznali jsme tenkrát ani motiv činu. Stanovili jsme různé vyšetřovací verze. Zpočátku totiž nebylo jasné, zda se jedná o připravovanou vraždu, vraždu ze msty, nájemnou vraždu či vraždu provedenou na podkladě nějakého konfliktu. To se nakonec ukázalo jako pravdivé.
S určitostí však lze říci, že jsme měli eminentní zájem na zjištění všech okolností vraždy, neboť se jednalo o našeho kolegu.
Šlo o výjimečný případ v České republice, kdy byl zavražděn policejní ředitel okresního ředitelství.

Případ mohl být jednodušší v tom, že vrah byl dopaden hned na místě, ne?
Žádný případ vraždy nelze považovat za jednoduchý, i když v tomto případě bylo získáno mnoho důkazů k usvědčení pachatele na místě činu. Pachatel však zpočátku lhal o okolnostech, zejména o získání střelné zbraně, ale v průběhu vyšetřování se doznal.

Jak na pana Vladimíra Ryklíka vzpomínáte a jaký to byl kolega a kamarád?
Na Vladimíra Ryklíka vzpomínám v tom nejlepším. Myslím si, že mohu hovořit i za ostatní policisty, kteří s ním přišli do styku, že se jednalo o člověka velice charakterního jak ve služebním, tak v soukromém životě.
Po stránce policejní práce byl velký profesionál. Na jeho počest se každoročně pořádá memoriál Vladimíra Ryklíka ve volejbalu, neboť volejbal byl jeho koníčkem.

Které další případy jste od té doby řešil? Máte nějaké, které zůstávají dosud nevyřešené?
Od roku 1999 jsem pak zpracovával kolem padesáti případů vražd, ať již dokonaných, nebo ve stádiu pokusu či přípravy. Posledním neobjasněným případem zatím zůstává případ vraždy Soni Illeové z Jindřichova Hradce. Na případu stále pracujeme.