Státní zástupce kladl čtrnácti českokrumlovským zastupitelům za vinu, že „v rozporu se zájmy města a jeho občanů“ schválili převzetí nákladů právního zastupování starosty Františka Mikeše, jeho předchůdce Antonína Prince a vedoucího odboru Luďka Luštického. Ti byli obviněni z úvěrových podvodů a zneužití pravomoci v souvislosti s dvojím čerpáním státních dotací na opravu sportovní haly po povodních. Této obžaloby byli později zproštěni.

Podle obžaloby město v důsledku hlasování obviněných převzalo soukromý závazek zmíněných funkcionářů. Na jejich obhajobu pak bylo čerpáno z rozpočtu města 282 942 korun. (Ty byly následně vráceny.)

Obhajoba zdůrazňovala, že zastupitelé hlasováním jen uplatnili své pravomoci v přesvědčení, že rozhodují v zájmu města na co nejrychlejším očištění svých představitelů, aby dál neutrpěla prestiž města a byla odblokována pozastavená možnost požádat o dotace z evropských fondů. Okresní soud v Č. Budějovicích obviněné 3. dubna 2008 obžaloby zprostil s tím, že sledovali a vyjádřili zájem obce. Jejich skutek proto není trestým činem.

S jejím názorem se ztotožnil i krajský soud a odvolání státního zástupce proti tomuto verdiktu zamítl. Konstatoval, že šlo o přistoupení města k dluhu dotyčných osob. To se tak stalo jejich věřitelem.

Stalo se, nestalo…?

Krajský soud zamítl i odvolání zastupitele Milana Marko, který se dožadoval zproštění obžaloby z jiného důvodu – chtěl výrok, že se žalovaný skutek nestal (zastupitelé nehlasovali „po dohodě a v součinnosti se záměrem opatřit jinému neoprávněný majetkový prospěch“.)

Milan Marko podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Ten jeho podání odmítl. V rozhodnutí pod číslem Tdo 1205/2009, které je k dispozici na webových stránkách NS, podrobně zmiňuje i obsáhlou argumentaci dovolatele uplatněnou už u jihočeských soudů. Mj. míní, že trestní stíhání člena zastupitelstva za jeho hlasování na zastupitelstvu je v rozporu Evropskou chartou o svobodném výkonu funkce. Pokud by orgány činné v trestním řízení měly mít pravomoc hodnotit, zda je rozhodnutí členů zastupitelstva v zájmu občanů, nemohlo by být o svobodném výkonu funkce ani řeči. V takovém případě by totiž zastupitelé rozhodovali pod permanentní hrozbou, že budou trestně stíháni, pokud by měl policista či státní zástupce jiné představy o správném nakládání s majetkem obce.

NS konstatoval, že Milan Marko ve skutečnosti vytýká soudům nesprávnost skutkových zjištění. Pak se ale ocitá mimo rámec vymezený dovolacím důvodem a jeho podání je nutné odmítnout.

K námitce nepřípustnosti trestního stíhání zastupitelů NS konstatoval, že důvod pro případné zastavení stíhání by mezinárodní smlouva musela stanovit jednoznačně. Z textu Evropské charty místní samosprávy ale nic takového nevyplývá, uzavřel NS. Text pouze stanoví, že podmínky, za kterých místní volení zástupci pracují, musí umožňovat svobodný výkon jejich funkcí. Připouští přitom výkon správního dozoru nad přenesenou působností s tím, že zásah kontrolujícího orgánu musí být přiměřený významu zájmů, které má chránit. NS uzavírá, že Evropská charta místní samosprávy nemá vůbec dosah do trestního řízení, a proto je dovolací námitka Milana Marko zjevně neopodstatněná.

Jihočeské soudy dospěly k závěru, že dovolatel a ostatní spoluobvinění prokazatelně přijali předmětné usnesení, v důsledku čehož byla z finančních prostředků města vyplacena uvedená částka. Soud prvního stupně ale zároveň dospěl k závěru, že toto jednání obviněných a nastalý následek nevykazují formální znaky žalovaných trestných činů, a proto obviněné zprostil obžaloby s tím, že skutek se stal, ale není trestným činem. Musel totiž vyslovit, že obviněné zprošťuje obžaloby pro skutek popsaný naprosto shodně s podanou obžalobou.

Ze všech uvedených důvodů NS dovolání obviněného Milana Marko jako zjevně neopodstatněné odmítl. Své rozhodnutí zveřejnil v uplynulém týdnu na webu.