Pan P. získal 13. února 2007 živnostenský list na „Přípravné práce pro stavby“.


Trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích byl v srpnu 2007 uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu – při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje o svém zaměstnání. Za to byl odsouzen k pěti měsícům podmíněně na 15 měsíců.


Živnostenský úřad města s panem P. zahájil správní řízení a 16. listopadu mu zrušil živnostenské oprávnění.


Bez souvislosti?


Pan P. se odvolal s námitkou, že nebyla naplněna druhá podmínka nutná pro zrušení živnosti, a to podmínka souvislosti trestné činnosti s podnikáním odsouzeného.


Mínil, že úmyslné uvedení nepravdivých údajů při uzavírání úvěrové smlouvy pro poskytnutí drobného spotřebitelského úvěru je sice znakem úvěrového podvodu, rozhodně však nesouvisí s podnikáním stěžovatele.


Navíc daný čin spáchal před několika lety, kdy ještě nepodnikal.


Krajský živnostenský úřad konstatoval, že mezi trestné činy, jejichž podstata s podnikáním souvisí, patří i trestné činy proti majetku. K těm patří i úvěrový podvod. Podnikatele, který se jej dopustil, tedy nelze ve smyslu živnostenského zákona považovat za bezúhonného.


Žalobu pana P. proti tomuto rozhodnutí krajský soud zamítl.


Uvedl, že podnikatelské prostředí předpokládá na straně podnikatelů dodržování nejen právních předpisů, ale i nepsaných pravidel obchodní etiky.
Skutečnost, že se stěžovatel již dopustil jednání se záměrem obohatit se na úkor jiného, zakládá pochybnosti o jeho možném poctivém jednání v budoucnu vůči svým obchodním partnerům či správním orgánům v případě výkonu jeho živnosti.


Mimořádný zásah


Pan P. podal prostřednictvím JUDr. Tomáše Bouzka dovolání k Nejvyššímu správnímu soudu ČR (NSS).


Ten rekapituloval, že podnikatel přestává být bezúhonným pro účely živnostenského zákona, jestliže byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním.


V této věci stěžovatel nepochybně spáchal úmyslný trestný čin úvěrového podvodu. Je však nutno prokázat i to, že skutková podstata činu souvisí s podnikáním.


S poukazem na nález Ústavního soudu ČR o cílech omezení základního práva podnikat konstatoval, že takové opatření je nezbytné konfrontovat s požadavkem jeho potřebnosti, vhodnosti, šetrnosti a přiměřenosti.


Pečlivě odůvodnit


V dané věci podle NSS souvislost podvodu stěžovatele s jeho podnikáním živnostenský úřad uspokojivě nezdůvodnil.


Nesprávná je prý také úvaha krajského soudu o vzniku pochybností o možném poctivém jednání pana P. při výkonu živnosti.


Takový výklad je podle NSS příliš subjektivní a stigmatizující. Nelze se domýšlet, jak se bude podnikatel chovat v budoucnu a a priori jeho chování zpochybňovat, mínil kasační soud.


Zdůvodnění zrušení živnostenského podnikání na takovém základě nemá za přípustné.


NSS odkázal na další nález Ústavního soudu, že souvislost skutkové podstaty s podnikáním je nutno vykládat s ohledem na činnost konkrétní podnikatelské osoby. Takové povinnosti však prý nedostály ani žalovaný, ani krajský soud.


Rozsudek soudu proto kasační instance zrušila a věc mu vrátila k dalšímu řízení.


Se závazným názorem, že je na správních orgánech, aby patřičně zdůvodnily souvislost takového trestného činu s konkrétní podnikatelskou činností pana P.

(Rozsudek Nejvyššího správního soudu z 11. června 2009, čj. 9 As 69/2008, www.nssoud.cz).