U krajského soudu popsali, že tehdy jeli na jih Čech "hledat práci". Ubytovali se ve Velešíně. Když jim peníze došly, chtěli vykrást automaty v hotelu. Koupili si k tomu v železářství sekáč a rukavice. Ten večer pobyli v Budějovicích v herně, aby si prý užili posledního dne pobytu, a žádný vlak už k nim nejel. Zavolali tedy taxi. "Cestou jsem usnul a když auto zastavilo, vystoupil jsem a chtěl zaplatit," vypovídal Petr T. v přípravném řízení. Myslel prý, že jsou ve Velešíně. "Vtom jsem viděl, jak v autě Pepa vytahuje nůž z pravé strany hrudníku řidiče; byl jsem jako ochrnutý z toho, co dělá, slyšel jsem, jak ten taxikář říká: ty parchante nebo vy parchanti… Pepa chtěl, abych mu tělo pomohl vytáhnout, ale to jsem odmítl, tak je odtáhl sám do pole."
Na dotaz, proč taxikáři nepomohl, T. uvedl, že zkoprněl, byl prý z toho "mimo".
Zpanikařil?
Josef M. vypověděl, že chtěli okrást taxikáře. Sedl si dozadu a cestou si nasadil rukavice. Měli domluveno, že Petr k placení vystoupí a řidič tedy taky, Petr že do taxikáře venku strčí, aby upadl, a pak mu s vozem ujedou. Taxikář ale nevystoupil. "Tak došlo na plán číslo dvě, že ho vystraším nožem," uváděl M. "Chtěli jsme ho jen dostat z auta, popostrčit ho tím nožem, ale když se řidič začal naklánět dopředu, kde měl asi vysílačku, zabodl se nůž nějak hlouběji. Zpanikařil jsem, měl jsem strach, že nás pozná, tak jsem ho zezadu do hrudníku bodal dál. Jak se bránil, nůž mi vypadl, tak jsem vzal druhý. Tělo jsem odtáhl…"
Nemysleli prý na to, že "vysazený" řidič by nejspíš došel k první telefonní budce a poskytl policii jejich popis. V té souvislosti poznamenal předseda senátu, že při majetkové trestné činnosti v minulosti Josef M. zapaloval vykradené chaty, aby tam nezůstaly otisky, a teď by tu měl zanechat důkaz korunní, živého svědka…
Lékaři konstatovali na těle oběti mimo jiné dvojité bodnořezné poranění srdce, řadu ran na krku, některé s natětím krčního obratle, natnutí žeber a hrudní kosti, ránu na šíji pronikající do hloubky deseti centimetrů, charakteristickou pro dva útoky nožem do stejného místa… Některé rány musely být vedeny silou až maximální, jaké je člověk schopen.
Z dalších důkazů provedených u soudu zaujala role psychotronika, kterého požádala rodina taxikáře, když se nevrátil z noční. Určil na mapě oblast kolem Mojného a Černice, kde se hledaný nachází; vycházela mu nějaká voda a vysoká tráva… Vyjel s ostatními do vytypované oblasti, "nějakou energii" tu našel, ale v noci neuspěli. Druhý den u kukuřice "ucítil vibrace"; na vozovce zahlédli botu zmizelého a v poli našli tělo… Psychotronik dokonce naznačil, že pachatelé byli dva, jeden z nich ve vleku toho druhého - v podstatě to "viděl" přesně…, popisoval tehdy náš list.
To, že u pole Josef M. řidiče usmrtil, bylo podle žalobce už nad rámec původní dohody o oloupení. "Oba se předem dohodli na oloupení taxikáře a museli předpokládat, že ho budou muset účinně zastrašit, proto také měli u sebe nože a rukavice," pokračoval. Úmysl Petra T. směřoval jen k pohrůžce násilím, mohl a měl ale vědět, že při útoku může být poškozenému způsoben těžší následek. Aktivně se také podílel na vylákání taxikáře na místo činu, po zastavení u pole vystoupil k placení nemalé částky, aniž by se podivil, že nejsou ve Velešíně, pomáhal odstraňovat stopy, převzal část kořisti. Dopustil se proto trestného činu loupeže se způsobením smrti.
Soud uznal Josefa M. vinným vraždou a uložil mu čtrnáct let.V odůvodnění předseda senátu předeslal, že nelze na sto procent přesně zjistit, co se na místě činu odehrálo. Věrohodnější se jeví výpověď tohoto obžalovaného. Jednání Petra T. na místě, kdy vystoupí k údajnému placení, během mnohočetného útoku nožem na řidiče stojí u auta a nesnaží se činu ani slovně zabraňovat, poté odcizené auto řídí, zahlazuje stopy, dělí se o lup, potvrzuje výpověď druhého obžalovaného o dohodě taxikáře oloupit, řekl předseda senátu. "Nelze vyloučit, že oba byli domluveni i na vraždě, že oba útočili noži, či že jeden oběť přidržoval, ale soud musí vycházet jen z okolností, o nichž nejsou důvodné pochybnosti, a ty v tomto případě usvědčují jen Josefa M.," řekl předseda senátu. "Nepochybné je, že brutálně sedmnácti ranami nožem zaútočil on a nelze vyloučit, že oběť bodal i v porostu, kam ho zatáhl, aby na místě nezůstal živý svědek…"
Petrovi T. bylo podle soudu prokázáno spolupachatelství loupeže se způsobením smrti. "Věděl, že Josef M. je ozbrojen dvěma dýkami, že jedna varianta počítá s jejich užitím, a když zjišťuje, že k tomu došlo, nereaguje, ač mu nic nebránilo v tom, aby útoku zamezil," uzavřel předseda senátu. "Naopak se podílí na dělení se o kořist, na zahlazování stop; zavinil tedy nejtěžší následek z nedbalosti…" Za to dostal deset let do věznice s ostrahou.