Způsobil jí kromě jiného zlomeninu chrupavky štítné, roztržení průdušnice a zlomil jí žebro. Když s útoky přestal, zavolala si žena o pomoc dvakrát na linku 112. Bez včasné a specializované lékařské pomoci mimo jiné oboustranné drenáže hrudníku byl její život bezprostředně ohrožen.
Obžalovaný z pokusu vraždy, rozvedený otec tří dětí, řekl, že o tom telefonátu neví, a že kdyby družka chtěla, tak jí záchranku zavolal. Ujišťoval, že ji zabít nechtěl. „Bylo to v hádce,“ vysvětloval.

Za asi desetiletého soužití měli s poškozenou občas neshody prý hlavně kvůli tomu, že nikde nedělala a on ji prakticky živil. Dokud mohl, platil za ni nájem. Tak jednou za tři měsíce jí dal facku.
Kritického dne zůstal doma kvůli počasí. Začali popíjet a povídat si, podle něho o běžných věcech. Ani neví, proč se začali hádat a proč ji napadl. „Celý den jsme byli v pohodě, a pak najednou…“, nedořekl. K soužití uvedl, že když družka byla za střízliva v pohodě, pracovitá, uvařila… On byl přes týden na pracích, přijel na víkend, po konfliktech se zase udobřovali. Stalo se, že na čas od něho odešla, ale pak zase byli spolu…

Poškozená se k soudu nedostavila. Předseda senátu četl výpovědi dalších svědků. Uváděli mj., že poškozená zpohodlněla a nechtělo se jí dělat, že v opilosti byla „rejpavá“, „vyjížděla“ na obviněného a on si to nenechal líbit, tak jí jednu vrazil. Syn, který s obžalovaným mluvil onen večer, prohlásil, že taťka byl při hovoru v pohodě, řekl, že družku má rád. Říkával mu taky, že by jinou nenašel…
Odpoledne vypovídali policisté, kteří tehdy na místo vyjížděli. Otevřel jim obžalovaný. Byl v klidu, uváděl, že se pohádali a že došlo k fackovačce. Poškozená moc mluvit nemohla, ošetření prý nechce, že se z toho vyspí, a v polopláči si stěžovala na bolesti ledvin. V nemocnici jim později řekla, že ji druh kopal a tloukl.

Z listin soud konstatoval mj. osm výkonů rozhodnutí na majetek obžalovaného ve prospěch věřitelů a jeho podmíněná odsouzení za zanedbání povinné výživy a za ohrožení pod vlivem návykové látky. Závěrem konstatoval, že napadení družky nebylo pokusem vraždy, ale úmyslným těžkým ublížením na zdraví. Za to obžalovanému uložil tři roky do věznice s dozorem. Měl také pojišťovně nahradit 139 084 korun za léčení poškozené.