Podle starostkyRůženy Ballákovéobec původně odhadovala ztrátu asi na 300 tisíc korun. Ta skutečná však zřejmě bude vyšší. „Při sčítání škod nás polévá horko. Byly to krásné kousky, každý je unikátní. Je to pro nás velká ztráta," zoufá si starostka.

Promyšlená akce

Sbírka vzácných kamenů zdobila svatojanskou faru už od roku 2003, tedy přesně deset let. Růžena Balláková dodala, že exponáty radnici zapůjčily dvě soukromé firmy. Zloděj šel pravděpodobně najisto. Až do sobotní druhé hodiny byli na faře členové místního občanského sdružení Figurka, k vloupání tedy muselo dojít někdy potom.

„V poslední době byly vltavíny hlavním lákadlem, které k nám přivádělo turisty. Na faře máme rovněž instalovanou výstavu obrazů, ale ty lidi nelákaly tolik, jako právě kameny," doplnila starostka Balláková. Jihočeský policejní mluvčí Milan Bajcura uvedl, že víkendové vloupání v současné době intenzivně vyšetřují policisté z obvodního oddělení v Trhových Svinech. Dopadení pachatele mohou napomoci i poznatky případných svědků. Pokud jste v sobotu nad ránem zaregistrovali ve Svatém Janu nebo blízkém okolí pohyb podezřelých osob nebo aut, zavolejte prosím na bezplatnou linku 158 nebo přímo na jmenovaný obvod, číslo je 974 226 760. „Za jakékoliv poznatky vedoucí k dopadení pachatelů veřejnosti děkujeme," řekl mluvčí policie Milan Bajcura.

Jak zloděj s odcizenými vzácnými kameny dále naloží, nyní není úplně jasné. Těžko proto říct, zda se jich bude snažit zbavit na internetu, nebo osobně na burzách. Projektový manažer nedávno otevřeného Muzea vltavínů v Českém Krumlově Vít Kršul našemu Deníku potvrdil, že hodnota exponátů je těžko vyjádřitelná obvyklou prodejní cenou. Na trzích většinou pořídíte gram vltavínů za sto až dvě stě korun, záleží především na kvalitě. Tyto kameny se však běžnému obchodování vymykají. „U muzejních kamenů platí, že co kus, to exponát. Pokud je bude mít prodejce na burze někde v krabici, záleží na domluvě s kupujícím, na kolik je ocení," připomněl Vít Kršul.

Vltavíny jsou čiré přírodní sklo, mají pestrou škálu zelených až hnědavých odstínů a nezaměnitelnou povrchovou strukturu. Vznikly po dopadu meteoritu před zhruba 14,5 milionu let na území dnešního Bavorska. Svou energií přetavil písek, který na místě byl, a tlakem ho vymrštil 250 až 400 kilometrů na severozápad, zejména do jižních Čech. Nejznámější lokality leží na západním okraji Českobudějovické pánve mezi Pískem a Novými Hrady.