Okresní soud v Českém Krumlově ho v červenci 2011 uznal vinným zločinem pohlavního zneužití spáchaným v jednočinném souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte a dalším zločinem pohlavního zneužití v jednočinném souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte v přísnějším odstavci (po delší dobu), a uložil mu odpovídající trest.  Krajský soud letos v lednu jeho odvolání proti výroku o vině zamítl a obžalovaný podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Vyjádřil nesouhlas se skutkovými zjištěními a s tím, jakým hodnocením důkazů k nim soudy dospěly. Vytkl také neúplnost dokazování.

NS především zdůraznil, že dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí, řekl NS.

Správné rozhodnutí

Obviněný založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na skutkových námitkách, jejichž základem bylo tvrzení, že nedošlo ke skutkům, pro které byl odsouzen. Těmito námitkami obviněný projevil nesouhlas s tím, že soudy vzaly za podklad uvedených zjištění svědeckou výpověď poškozené, kterou označil za nevěrohodnou. Uvedené námitky však pro svůj vyloženě skutkový charakter stojí mimo dovolací důvod.

Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně NS zasahuje jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V tomto případě tomu tak nebylo.

Skutková zjištění mají evidentní obsahové zakotvení ve svědecké výpovědi poškozené, která podrobně, přesvědčivě a bez podstatných rozporů popsala pohlavní styky s obviněným a okolnosti, za nichž k nim docházelo. Soudy si byly vědomy toho, že jde o usvědčující výpověď, jejíž obsah vyznívá zcela protichůdně oproti obhajobě obviněného, a již proto hodnotily tuto výpověď velmi obezřetně. K náležitému hodnocení věrohodnosti svědecké výpovědi poškozené si soudy opatřily potřebný podklad v dalších důkazech, mezi nimiž měl základní význam znalecký posudek z odvětví psychologie, podle něhož osobní vlastnosti poškozené zaručují pravdivost jejích tvrzení. Jihočeské soudy hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, nedopustily se žádné jejich deformace a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů.  Své hodnotící úvahy asně, srozumitelně a zejména logicky vysvětlily.  To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že nepovažuje provedené dokazování za dostatečné, není dovolacím důvodem, uzavřel NS a odvolání J. P. odmítl.  (7 Tdo 502/2013)