Pan Michal měl od roku 2001, kdy mu bylo třicet, do ledna 2005 pohlavně zneužívat sousedovic nezletilou dcerku. Kromě osahávání a dalších sexuálních praktik s ní nejméně pětkrát uskutečnil pohlavní styk.

K tomuto závěru došel Okresní soud ve Strakonicích po obsáhlém dokazování.

Poškozená se svěřila v průběhu roku 2005 kamarádkám a někdy v březnu 2006 řediteli školy. Ten vyrozuměl rodinu a dívčin otec poté policii.

Dívka pak podrobně popsala, jak si pan Michal počínal. Vždycky byli sami – v bytech, v autě, v garáži. Nikdy jí při tom nevyhrožoval. Charakterizovala ho jako typ, který na dítě působí jako dobrý starší kamarád.

Když dávala najevo nevoli, odbýval to tvrzením, že všechny z její třídy už to mají za sebou, a že v podstatě nic nedělají. Nikomu to neříkala, protože jí bylo trapně, taky „z lítosti“ a ze strachu, a když se pak její vztahy s rodiči zhoršily, už prý to vůbec nešlo.

Očima znalců

Znalci u obviněného nezjistili deviaci. Poškozená je podle psycholožky nadprůměrně inteligentní, citově lehce zranitelná, sociální vztahy navazuje zdrženlivě. Její věrohodnost v dané věci podporují množství detailů, o nichž vypovídá, živé, nestereotypní líčení dějů a průběhu konverzací, popisy interakcí a vlastních pocitů. Motivy případné mstivosti či nenávist k obviněnému nebyly zjištěny.

Prodlení s oznámením je dle znalkyně v takovýchto případech běžné, v dítěti se časem vyvine syndrom přizpůsobení se s pocitem, že se nedá nic dělat. S tím koresponduje i fakt, že o zneužívání dívka nepsala nic do deníčku, který si vedla. Události zanechaly na poškozené stopy traumatizace, pocity poznamenání, bezmoci, osamění.

Obviněný se k činu nedoznal, nikdy prý s poškozenou nebyl sám. Při tvrzení proti tvrzení soud ale ve shodě s posudkem psycholožky jako věrohodnou vyhodnotil konzistentní výpověď zneužívané dívky, potvrzovanou svědectvími spolužaček, ředitele školy a rodičů poškozené mj. o změně v jejím chování.

Okresní soud obžalovaného uznal vinným trestnými činy pohlavního zneužívání a ohrožování výchovy mládeže.

Přihlédl k dosavadní bezúhonnosti obžalovaného, ale i k absenci polehčující okolnosti doznání, dlouhé době páchání skutku a možným následkům činu na poškozenou v budoucnu. Zavrženíhodným shledal to, že se pan Michal dopustil činu vůči velmi mladé dívce, s jejíž rodinou se znal. Obviněnému uložil tři roky s výkonem ve věznici s ostrahou.

Obžalovaný se odvolal. Obhajoba namítala podjatost soudu prvního stupně, který vynesl trest přísnější, než navrhovala obžaloba, a přísnější, než padl například ve známém případu Kulínského.

Nevěrohodná?

Obhájce brojil mj. proti závěru soudu o věrohodnosti poškozené a žádal její psychiatrické zkoumání, když posudek psycholožky prý není dost odborně zpracovaný. Upozorňoval na deník poškozené, v němž v období, kdy měla být zneužívána, si napsala, že soused je super.

Věrohodnost dívky se obhajoba snažila nabourat i před krajským soudem předložením prohlášení, v němž jistý kamarád obžalovaného uvádí, že slyšel od jiného známého vyprávět o pohlavním styku poškozené v podnapilém stavu na školním večírku se spolužákem v přítomnosti dalších lidí ještě v deváté třídě. Navrhla věc vrátit k doplnění důkazu požadovaným posudkem, případně zprostit pana Michala viny.

Obžalovaný dodal, že je nevinen. Nic takového prý při svém velkém pracovním zatížení ani udělat nemohl. „Naše jméno je v oblasti známé, už proto bych něco takového nikdy neudělal,“ ujišťoval. Z jednací síně před poradou soudu odcházel s manželkou ruku v ruce.

Krajský soud ale rozsudek změnil jen ve výroku o výkonu trestu: pan Michal si jej odpyká ve věznici s dozorem.

K psychiatrickému zkoumání poškozené neshledal důvod, její osobnost byla dostatečně osvědčena již provedenými důkazy. Nové tvrzení obhajoby o jejím pohlavním styku v deváté třídě může podle předsedy senátu být vykládáno i v neprospěch pana Michala. Jak uvedla psycholožka, dlouhodobé zneužívání může vést u poškozených k předčasnému sexuálnímu zájmu o druhé pohlaví.

„Pokud se pak v deníku měla pozitivně vyjádřit k osobě obviněného, proč by pak proti němu křivě vypovídala?!“ řekl předseda senátu.

Upozornil na dlouhodobost počínání obviněného a na velký věkový rozdíl mezi pachatelem a poškozenou – nešlo o případ dvou snad citově svázaných mladých lidí. „Za těchto okolností nebylo i z důvodu potřeby generální prevence možné ukládat jiný než nepodmíněný trest,“ řekl. Na rozdíl od soudu prvního stupně ale odvolací senát uzavřel, že účelu trestu bude v případě pana Michala lépe dosaženo v mírnějším typu věznice.

Rozsudek je pravomocný. A odsouzený s manželkou opět ze síně odešli zavěšeni do sebe.