Nicméně otázku cestování Rusů do České republiky za ně vyřešila vláda. Od 25. října bude Rusům s platným schengenským vízem vydaným členským státem Evropské unie, kteří cestují za účelem turistky, sportu nebo kultury, odepřen vstup do země. Česko se tímto postavilo po bok pobaltským státům, Polsku a Finsku, které svoje hranice ruským občanům zavřely už dříve.

Do zahraničí se ale snaží dostat i Rusové, kteří se chtějí vyhnout částečné mobilizaci, kterou vyhlásil prezident Vladimir Putin. Jen krátce po jejím oznámení prchlo ze země přes 260 tisíc mužů. V tomto ohledu měli respondenti ankety Deníku poměrně jasno. Téměř šedesát procent z nich si myslí, že by Česká republika těmto lidem poskytovat azyl neměla.

Zdroj: Deník

V tom je s nimi zajedno náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst. Tito lidé totiž neutíkají před represemi Putinova režimu, ale před povolávacím rozkazem vlastní země, protože nechtějí na bojiště. „Ještě včera mnozí z nich jezdili s autem, na němž měli přilepený emblém písmena Z, symbol agrese. Jen si ho odlepili a utíkají do jiných zemí, aby do té války nemuseli,“ vysvětlil svůj postoj náměstek.

Dmitrij Pljonkin.
Válka na Ukrajině je zločin v industriálním měřítku, říká Rus žijící v Děčíně

Zároveň si myslí, že jejich přijetím by se neodčerpali lidé, kteří by jinak bojovali na frontě. Rusko má totiž k dispozici několik milionů potenciálních odvedenců, takže ani půl milionu utečenců by to neovlivnilo. „Je mnohem lepší zběh, který v uniformě a se zbraní v ruce a informacemi, které má z bojiště, přeběhne na ukrajinskou stranu, než člověk, kterého necháme utéct přes nějakou hranici,“ doplnil Kurfürst.

Jako další důvod pak uvedl, že poskytnutím azylu by Česká republika snížila protestní potenciál v Rusku. Právě toto jsou ti lidé, kteří by jinak mohli vyjít do ulic.

Naopak asi dvacet procent respondentů ankety Deníku je přesvědčeno, že by Česká republika Rusům prchajícím před mobilizací azyl poskytnout měla. Nejčastěji se jedná o příznivce SPD, a to v jednatřiceti procentech. Jen o něco méně, devětadvacet procent, jsou pro poskytnutí azylu podporovatelé ANO. Nejmenší podíl v tomto ohledu mají příznivci TOP 09 se svými necelými čtrnácti procenty. Obecně se ale dá říct, že tato otázka neštěpí českou společnost tolik, jako jiné.

Třeba v případě českých sportovců, kteří působí v ruských profesionálních soutěžích. Zhruba polovina čtenářů Deníku odpovídajících na otázku, zda mají být vyloučeni z české reprezentace, odpověděla kladně. Skoro třináct procent na to nemá názor a přes čtyřiatřicet procent respondentů by jim reprezentaci zpřístupnila.

Zdroj: Deník

Jedním z nejhlasitějších zastánců zákazu je bývalá hvězda NHL Dominik Hašek. „Práce českého občana v Rusku. To je podpora ruské války a zabíjení na Ukrajině. Velmi podobné, jako práce pro ruskou armádu (20 let vězení),“ napsal nedávno na Twitteru.

Ukrajinská žena prchá před válkou. Ilustrační snímek
Češi věnovali na pomoc Ukrajině miliardy. A většina z nich chce pomáhat dál

Podobné rozdělení názorů je i na Rusy žijící v České republice. Polovina respondentů se domnívá, že by se mělo rozlišovat mezi těmi, kteří válku podporují, a mezi těmi, kteří ne.

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka si také myslí, že by Česká republika měla podporovat organizace hájící lidská práva a svobodu na území Ruska. Jako příklad uvedl v Rusku zakázanou organizaci Memorial, které předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová (TOP 09) poskytla svou rezidenci k využívání. „Je to jasný vzkaz České republiky Rusům, že naším protivníkem nejsou oni, ale putinovský režim. To považuji z hlediska budoucnosti a našich vztahů s Ruskem, které jsou důležité a vždycky budou, za důležitý krok,“ dodal Koudelka.

Již vyšlo:
STŘEDA 12. 10.: Rusko, nebo Ukrajina?
ČTVRTEK 13. 10.: Jak by se ke konfliktu měla postavit Česká republika?
PÁTEK 14. 10.: Ukrajinci a Ukrajina v Evropě a České republice
VÍKEND 15.-16. 10.: Rusové v Evropě a České republice

Co bude dál:
PONDĚLÍ 17. 10.: Jsou energie a inflace důležitější než válka?
ÚTERÝ 18. 10.: Válka a média
STŘEDA 19. 10.: A co bude, až válka skončí
ČTVRTEK 20. 10.: Shrnutí tématu