Na 10,7 milionu Čechů připadá více než 2,3 milionů objektů určených k bydlení. Vyplývá to z prvních výsledků Sčítání lidu za rok 2021. Od sčítání v roce 2011 se mírně změnila vlastnická struktura. Nejvíc domů zůstává v rukou fyzických osob, trvá trend zániku majetku v rukou měst a obcí i společenství vlastníků a bytových družstev. Vysoké ceny nemovitostí by trend ale mohly zvrátit.

Takzvaný domovní fond zahrnuje všechny domy určené k bydlení. Mimo rodinné domy sem patří i domy bytové, ubytovny, domovy pro seniory, dětské domovy a dokonce i kláštery či konventy. „Domovní fond se v Česku rozrostl na 2 353 024 domů a ve srovnání s rokem 2011 tak přibylo téměř 195 tisíc domů. Za posledních 30 let se jejich počet u nás zvýšil dokonce o více než 484 tisíc, což představuje pětinu celkového domovního fondu,“ přibližuje data sčítání Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu.

Ilustrační snímek
Teplá voda z kohoutku místo ohřívané? Senioři hledají, kde ušetřit na energiích

Přes dva miliony domů patří fyzickým osobám. Druhou nejčastější formou vlastnictví bylo v roce 2021 spoluvlastnictví bytových jednotek, ve 146 799 případech. Města a obce vlastnily 41,5 tisíce domů. Pokud porovnáme výsledky sčítání z roku 2011 a toho loňského, vidíme že vlastnická struktura se mírně proměnila. V roce 2011 ČSÚ zaznamenal, že v rukou soukromých fyzických osob bylo 1 499 348 domů, což odpovídalo 85 procentům domovního a bytového fondu.

Majetku pro bydlení v rukou obcí a měst ubylo, z původních 2,7 procenta na současných 1,8. K úbytku majetku došlo i u spoluvlastnictví jednotek, z původních 7,8 procenta na 6,2 procenta z celkového množství bytů.

Posledních deset let také potvrdilo trend zániku bytových družstev. Z 31,5 tisíce klesl jejich počet za deset let na 14 250.

Růst cen by pokles mohl zastavit

V souvislosti s inflací, propadem burzovních trhů a ne-utěšeným stavem veřejných financí nás ze všech stran bombardují předpovědi, že vlastní bydlení a nové byty vůbec, budou nedostatkovou záležitostí. Podle odborníků na trh s bydlením by to ale právě mohlo zájem o družstevní vlastnictví znovu nastartovat.

Zleva premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek na schůzi Sněmovny 12. ledna 2022 v Praze.
Návrat milostivého léta. Oddlužovací akce se může od září do listopadu zopakovat

„Zájem o družstevní bydlení, je dobrou alternativou pro všechny, kteří si nechtějí nebo nemohou vzít hypotéku,“ potvrzuje Anna Ježková, ze společnosti Coop Development, která se na bytovou výstavbu zaměřuje. „Výhodou je, že příjemcem bankovního úvěru na jednotlivé byty zůstává celé výstavbové družstvo, nikoliv budoucí člen družstva a uživatel družstevního bytu,“ doplňuje. Zájemcům tak mohou uhradit jen družstevní podíl z ceny bytu na začátku výstavby a pak dál splácet formou nájmu.

Podle spolku DoDružstva, který koordinuje projekt pro vzdělávání a diskusi v oblasti družstevnictví, se zájem o družstevnictví zvyšuje. „Dosud posbíraná data nám ukazují, že zájem o družstevní byty mají zejména mladí lidé. Možná z toho důvodu je minimální zájem o bezbariérové bydlení, a naopak jsou vyhledávány větší byty pro rodinné bydlení. 39 procent lidí, kteří se na nás dosud obrátili, chtějí byt do 70 metrů čtverečních, dalších 34 procent až stometrový byt, což jasně ukazuje tristní situaci s bydlením pro mladé lidi,“ říká Jan Eisenreich, zakladatel spolku DoDružstva. Na spolek se nejčastěji obrací, až v 80 procentech, lidé z Prahy. Největší zájem o bydlení je podle spolku v Praze 4, 5, 8 a 9.