Trh se před rokem změnil prakticky ze dne na den. „Mák se seje na přelomu března a dubna, takže to loni bylo až po začátku invaze. Pěstitelé už měli signály, že to tam po sklizni nevyvezou,“ řekl prezident Agrární komory Jan Doležal. V loňském i letošním roce proto zemědělci mákem oseli pouze přes 26 tisíc hektarů.

Podle pěstitelů přesto nejde o tragédii. „Měli jsme tady roky, kdy rozlohy byly ještě menší, bylo to třeba jen 18 tisíc hektarů,“ připomněl Václav Lohr ze sdružení Český modrý mák.
V případě, že se později znovu najdou odbytiště na východních trzích, nemělo by být složité osít znovu výrazně větší plochy. „Mák bude pořád významný, protože je to plodina, která pro zemědělce obvykle bývá z finančního hlediska zajímavá,“ vysvětlil Lohr.
Bílé květy nyní na řadě polí vystřídaly jiné plodiny, obvykle obilniny. „Mák je specifická plodina, protože její ekonomický význam je minimální. Není to nic, na čem by české zemědělství stálo,“ konstatoval Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.
Jako další důvod snížení oseté plochy vidí Maier také konkurenci například z Asie. Druhým největším producentem máku po Česku je Turecko.
Špatná zpráva pro krajinu
To, že polím vévodí zejména obiloviny a olejniny jako řepka, ovšem není dobrou zprávou pro českou krajinu. „Mák do ní přinášel větší pestrost a biodiverzitu. Když je jím oseto méně ploch, je samozřejmě tato pestrost nižší,“ uvedl zemědělský analytik Petr Havel.

Pěstitelé máku potvrzují, že zemědělci tuto plodinu na svá pole sejí rádi.
„Je dokázáno, že když je na pole po máku zaseta pšenice, bývají potom její výnosy o řadu procent vyšší, než pokud tam předtím byla nějaká jiná plodina. Mák tedy pro pole vždycky znamenal velké plus, protože zlepšuje půdu i její výnosnost,“ dodal Lohr.