Řada domácností se přitom dlouho dopředu připravovala na zákaz starých neekologických kotlů na uhlí. Ten měl nastat již letos v září, kvůli ekologické krizi jej však zatím vláda odložila. Pokud dosud starý kotel lidé neodvezli do sběru, mohou nechat nové plynové topení spát, a místo toho kotli opět vdechnout život. „Uhlí je sice také výrazně dražší, ale rozhodně se nejedná tak jako u plynu o násobky původní ceny,“ připomněl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Samovýrobou dřeva lze za topení ušetřit tisíce korun
Samovýrobou dřeva lze ušetřit tisíce za topení. Češi berou lesy útokem

Extrémní zájem o nákup palivového dříví prozrazuje, čím bude letos topit zejména řada venkovských domácností. „Přestože ceny dřeva výrazně stouply, pořád je to nejlevnější zdroj,“ uvedl Gavor. Mnoho lidí na něm může ušetřit ještě mnohem více, pokud se dohodne s majiteli lesů a s jejich povolením si pokácí a rozřeže staré stromy.

Kdo navzdory vysoké inflaci netrpí nedostatkem peněz, může si koupit tepelné čerpadlo nebo fotovoltaické panely. Vysoká vstupní investice se mu po několika letech vrátí, neboť výrazně ušetří na běžných nákladech vytápění. Pokud se tak lidé rozhodují až nyní, zřejmě však nestihnou mít vše hotovo do začátku topné sezony. Instalační firmy totiž jedou naplno a mají vytížené kapacity. „To ale neznamená, že by zájemci měli čekat až na příští rok. Jen musí počítat s tím, že část sezony budou fungovat v nouzovém režimu, pokud spuštění přijde až později,“ dodal Gavor.

Na co lidé mohou v souvislosti s topením čerpat státní dotace



• na výměnu starých kotlů a kamen za ekologické vytápění 35 až 140 tisíc korun (u rodinných domů), až miliony korun (u bytových domů)
• na zateplení 30 až 650 tisíc korun (rodinné domy), desítky tisíc až milionů korun (bytové domy)
• na fotovoltaické systémy 40 až 200 tisíc korun (rodinné domy), až miliony korun (bytové domy)
• bonus za využití více opatření 10 až 185 tisíc korun (rodinné domy), až cca 150 tisíc korun

Podle statistiků dosud domácnosti topily především obnovitelnými zdroji (dřevo, pelety, tepelná čerpadla a fotovoltaika), podle údajů z roku 2019 jich bylo 30,2 procent. Následoval plyn s 27,5 procenta. Elektřinou vytápělo 18,1 procenta lidí, dalších 13,4 procenta využívalo centrální vytápění. Tradičně uhlím se topilo v 10,3 procentu domácností, žebříček uzavírala kapalná paliva (ropné produkty) s 0,6 procenta. Podle nejnovějších údajů statistiků z června 2022 ze zdrojů vytápění oproti minulému roku nejvíce zdražil plyn, a to o 57,8 procenta. Tuhá paliva podražila o 34 procent, o 31,6 procenta se domácnostem prodražila také elektřina.

Zdroj vytápění Výhody Nevýhody Pořizovací cena zdroje vytápění Náklady na otop

Dřevo

 Je levnější než plyn či elektřina, a je obnovitelné. Musíte mít dostatek místa na jeho uskladnění. Aby dobře hřálo, musí být vyschlé – vysušené ale stojí víc peněz. Vhodné je proto koupit je třeba o rok dříve a nechat je vyschnout. Mnozí prodejci ale již žádné palivové dřevo nemají na skladě. 70 - 220 tisíc korun 1000 – 2000 korun za metr krychlový. Pokud si kupující dřevo sám pokácí, zpracuje a odveze, může zaplatit za kubík třeba jen 200 korun.
Uhlí Tradiční zdroj tepla, nižší cena než při vytápění elektřinou či plynem. Neobnovitelný zdroj. Uvolňuje do atmosféry oxid uhličitý, který je hlavní příčinou emisí skleníkových plynů. Emise z uhlí představují zdravotní rizika. Také u uhlí některým obchodníkům docházejí zásoby. 66 – 115 tisíc korun 600 – 1800 korun za metrák
Plyn Nízká škodlivost zplodin – neobsahuje žádný popílek a méně škodlivých látek než jiná paliva. Rozsáhlá síť a řada připravených „mrtvých“ přípojek. Funguje automaticky, odpadají starosti s přikládáním do kotle. Aktuálně extrémně vysoká cena. Není vůbec jisté, zda jej v zimě bude k dispozici dost – Česko sto procent plynu dováží z nespolehlivého Ruska. 25 až 80 tisíc korun 2100 až 5400 korun za megawatthodinu
Elektřina Málokterá domácnost dnes již nemá přívod elektřiny, takže stačí koupit a zapojit zdroj vytápění. Jednoduché na obsluhu i údržbu, při topení nevzniká zápach ani kouř. Nižší investiční náklady. Cena elektřiny extrémně vzrostla, pravděpodobně poroste i nadále. 2 až 7 tisíc korun 3200 až 6000 korun za kilowatthodinu
Fotovoltaika Ekologický způsob získávání energie, nízké provozní náklady, nenáročná obsluha, dlouhá životnost zařízení. Vyšší vstupní investice, závislost na počasí (každý den slunce nesvítí). Asi 4000 korun za metr čtvereční. Celková investice pro domácnost bývá cca 60 až 180 tisíc korun.
Tepelné čerpadlo Úspora nákladů na vytápění (oproti plynu či elektřině až o polovinu). Snižuje závislost na elektřině (ale zcela ji neodstraní). Funguje automaticky, odpadají starosti s přikládáním do kotle. Vysoká pořizovací cena. Některá čerpadla jsou navíc relativně hlučná. 50 – 450 tisíc korun (podle druhu zdroje tepla). Záleží na typu čerpadla a ceně energie, úspora je ale zásadní.