Falešné účty, řetězové maily, pokřivená fakta. Tím vším je zamořen veřejný prostor a především sociální sítě. Bojem s dezinformacemi se dnes zabývají špičkové výzkumné týmy a vznikají i specializovaná pracoviště, v ČR například existuje v rámci ministerstva vnitra Centrum proti hybridním hrozbám.

Ví premiér, co vás trápí? Sledujte na deník.cz živé debaty s Petrem Fialou.
ANKETA: Informují veřejnoprávní média o válce na Ukrajině objektivně?

O tom, jak vážný je to problém, svědčí slova ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky z tohoto týdne: „Dezinformace považujeme za jedno z největších bezpečnostních rizik pro bezpečnost České republiky. Míří na pocity, na obavy, na strach určitých skupin obyvatelstva.“

A co s tím dělat? „Proti lži musíme stavět pravdu,“ míní šéf civilní kontrarozvědky.

Chybí vládní strategie

Zdroj: DeníkJenže to je velmi obtížný úkol. Lidé, kteří podléhají náporu haterů a trollů, dlí ve svých bublinách a nemají potřebu ověřovat si fakta, zkoumat důvěryhodnost zdrojů. Nehledě na to, že tzv. státní aktéři, tedy především Rusko, používají sofistikované, profesionální nástroje. Politici by proto měli být vybaveni podklady a argumenty, aby tomu dokázali čelit, a to co nejrychleji po rozšíření nějaké dezinformace. Zatím jim však komunikační strategie chybí, často proto tápou. Nosný materiál k této problematice, který má vypracovat ministerstvo vnitra, dosud nebyl přijat. K dispozici je jen překlad příručky podle modelu RESIST, který byl speciálně vyvinut pro komunikátory britské státní správy na všech úrovních.

Český premiér Petr Fiala.
Ilegální migraci se podařilo zbrzdit, řekl Fiala. Evropu rozdělenou zdmi odmítá

Podle Koudelky k nejčastěji šířeným narativům patří, že bez Ruska nebude dostatek energie na zimu, proto je nezbytně nutné se s ním bilaterálně dohodnout. Dále, že protiruské sankce poškozují více Evropany než Rusko, tudíž nedávají smysl. A za třetí, že evropské státy upřednostňují pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům před vlastním obyvatelstvem. Mají politici s šiřiteli fake news svádět argumentační souboje?

Nemá smysl se bavit s každým

Prezidentský kandidát Petr Pavel k tomu Deníku řekl: „Jsem přesvědčen, že je třeba mluvit s lidmi, kteří mají jiný názor a jsou ochotni naslouchat argumentům.“ Hovořil třeba s mužem, který neustále tvrdil, že Pavel má špatné informace a zdroje. „Když jsem mu vysvětloval, že sleduji i ruská média a servery, opáčil, že mi stejně nevěří, protože na Aeronetu a Protiproudu to psali jinak, a to je podle něj pravda. V tom případě asi nemá smysl se dál bavit. Realita nikdy není černobílá, jsou tam odstíny. Na tom bychom se mohli shodnout, ale jenom s lidmi, kteří o těch odstínech chtějí uvažovat,“ míní.

Jak se poznají dezinformace:

• Falešný obsah – manipulování s obsahem, například padělané dokumenty nebo obrazové materiály upravené ve Photoshopu;

• Identita – skrývání zdroje nebo udávání nepravdivého zdroje, například falešné účty na sociálních sítích;

• Rétorika – využívání zaujatých nebo nepravdivých argumentů, například trollové provokující uživatele na diskuzním fóru;

• Symbolika – zneužívání komunikační hodnoty událostí, například u teroristických útoků;

• Technologie – zneužívání technologické výhody, například internetoví boti automaticky pomáhající šíření zpráv.

Zdroj: MV ČR