Podle čeho soudíte, že i přes překotný začátek je elektronický přihlašovací systém DiPSy úspěšný?
Ten projekt je nový a unikátní. Na jeho vytvoření dostali tvůrci extrémně krátký čas, šli do rizika a zvládli to (systém začal vznikat v říjnu 2023, pozn. red.). Začátky bývají obvykle těžké u všech digitálních projektů, kde se očekává nápor zájemců. Dnes systém běží bez výpadků, i když se na něm ještě pořád pracuje. Ke škodám ani k porušení zákona nedošlo, takže ano, je to povedený projekt. Rodiče a žáci mohou přihlášky podávat namísto dvaceti dní pouze osmnáct, což není tak velké zhoršení komfortu. Důležité je, že na pořadí podání přihlášky nezáleží.

EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR: Na Cermat se valí kritika. Oprávněně? Co na to ředitel Miroslav Krejčí:

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí
Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí: Vysvědčení by se nemělo zohledňovat vůbec

Veřejnost ani pracovníci školství ale moc spokojení nejsou a Cermat musí obhajovat hlavně to, proč systém nechal vytvořit interně a nepředal ho odborné firmě.
Cermat měl málo času. Vypsal výběrové řízení, které neúspěšný zájemce napadl u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pokud by Cermat postupoval bez ohledu na zájmy studentů, pak by ještě dnes čekal na rozhodnutí ÚOHS a letos bychom elektronické přihlášky neměli a kdo ví, zda příští rok. Zvolili pro ně riskantnější řešení, které ale studentům poskytne pohodlné a lepší přijímačky už letos. Paradoxně je Cermatu vytýkáno něco, co bychom naopak měli chtít, aby bylo častější praxí.

Hlídači státu Michal Bláha a Jana Bohuňková. Foto Deník/J. BalvínHlídači státu Michal Bláha a Jana BohuňkováZdroj: Deník/Jaroslav Balvín

V čem je výhoda interních týmů?
V mnohem silnější roli úřadu jako business ownera (vlastníka projektu). Takový tým má mnohem lepší znalost aplikace než při zadání externí firmě, což je důležité především u dlouhodobě rozvíjených projektů. Tím jsou právě i ty přijímačky. Ochotu k tomu přistupovat takto ale ze strany státu příliš nevidím, což je dané hlavně chybějícími kapacitami na straně úřadů. V devadesáti procentech případů stát najímá pro digitalizaci externí firmy, které pak dodávají i role, které by měl dodávat stát. Tím se to prodlužuje, prodražuje a roste závislost úřadů na firmách u systémů, kde by to nemuselo být.

Častý je argument, že pro vytvoření interních týmů nemá stát finance. Nedokáže konkurovat soukromému sektoru, který nabízí násobky tabulkových platů, a odborníci na digitalizaci a IT k němu odcházejí. Dá se tomu předcházet?
Myslím, že kdyby stát chtěl, mohl by nabídnout velmi podobné ohodnocení jako soukromý sektor. Nástroje na to má. Teď dochází reálně k tomu, že stát ochotně zaplatí například 350 tisíc za zaměstnance externí firmy, ale není ochotný zaplatit 80-90 tisíc za vlastního zaměstnance, který by dělal tu samou práci. To logiku nemá.

NEPŘEHLÉDNĚTE: V tom, jak budou u žáci zkoušek na střední školy úspěšní, hraje roli i to, na kterou základní školu chodili. Mezi dětmi jsou velké rozdíly:

Přijímací zkoušky na Mikulášském gymnáziu v Plzni.
Jak jsou na tom žáci v ČR? Přijímací zkoušky zvládají nejlépe ti z větších měst

Existuje nějaký konkrétní případ digitalizace, která se podle vás příliš nepovedla a ve srovnání s počínáním Cermatu je opravdovým neúspěchem?
Určitě je to ESEL - Elektronická sbírka a elektronická legislativa. Za více než 800 milionů ho vysoutěžila velká IT firma. Už po čtyřech měsících projekt o rok posunula. A poté ještě třikrát, nakonec je zpoždění o čtyři roky delší a náklady o stovky milionů vyšší. To ale média nechala zcela bez povšimnutí, na rozdíl teď od těch přijímaček. Takových projektů je důležitější si všímat, i když nejsou pro veřejnost tak snadno uchopitelné.