Halloween, podobně jako oslavy sv. Valentýna, bývá často označován jako vynikající marketingový tah, který do obchodů nažene větší množství zákazníků ještě před Vánocemi.  Pravdou je, že lidé na něj skutečně slyší, tématické zboží vyhledávají. Příkladem je zkušenost řetězce Lidl, který má svojí vlastní halloweenskou edici sortimentu.

„V letošním roce jsme dětský sortiment vyprodali už čtrnáct dní před samotným Halloweenem,“ vypočítává Václav Koukolíček za obchodní řetězec Lidl. Oproti roku 2019 se tématická nabídka obchodu přitom dvojnásobně rozšířila. Najdeme v ní potraviny, od jogurtů přes těstoviny po dorty,  i zábavné drobnosti„Nejprodávanější položky jsou masky, pomůcky na líčeni, kostýmy a další doplňky. Velké zájmu se těší samozřejmě i dýně,“ doplňuje Koukolíček.

Vúdú panenka prošpikovaná špendlíky.
Britové v šoku. Policie řeší obvinění z čarodějnictví i vymítání ďábla z dětí

Podle etnologa Václava Holase ale není možné Halloween považovat za čistě komerční svátek. „Není to samozřejmě domácí tradice, jedná se o populární kulturu. Nicméně nemůžeme Halloweenu upřít, že odráží čas, kdy se lidé tradičně obraceli ke svým předkům, zemřelým a vyrovnávali se sami s pomíjivostí života a smrtí,“ popisuje etnolog.

„Řadu zvyků, které jsou dnes spojovány především s tím anglosaským pojetím, můžeme v nějaké formě vidět i v historii českého venkova. Třeba dlabání obličejů do řepy a vystavování takzvaného bubáka do oken a světnic. V oblasti středních Čech je zaznamenal například Čeněk Zíbrt,“ popisuje Holas. A jaký měl bubák význam?

Národopisec a etnograf Zíbrt navíc v díle „Staročeské obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy,“ které vyšlo v roce 1889, uvádí i tradici, která může připomínat dnešní koledování dětí o něco dobrého. V dušičkový čas byli lidé už od středověku nabádáni i ze strany církve ke štědrosti.  „Housky, pečivo zvláštní podoby  nebo chleba rozdávají se na venkově dodnes, kdož do kostela jdou, žebrákům a chudým, před kostelem nebo hřbitově stojícím,“ píše Zíbrt.

Věže Emauzského kláštera (Emauzy)
Vaří pivo, pronajímá kanceláře. Církev se snaží být i v pandemii soběstačná

Almužna měla jednak ulevit hříšným předkům v očistci a pro ty další, kteří žili ctnostně, byly almužny signálem, že jejich potomci žijí tak, že se za ně nemusí zemřelí stydět.

Děsivé pečivo, výzdoba i koledníci

Zvláštní, trochu děsivé pečivo, zaznamenal také Jan Hanuš v knize z roku 1860 nazvané Pozůstatky pohansko-svátečných obřadů slovanských. „U nás píkají pečiva dvojího druhu, jednou jsou housky, kosti svatých zvané. Hnátům zemřelých přes kříž položeným podobné,“ uvádí autor.

Úplnou dětskou koledu, kdy nejmladší generace chodí od domu k domu a žádá se po selce něco k snědku, pak na Svátek všech svatých popisuje autor Karel Procházka v titulu z roku 1910 Lid český s hlediska prostonárodně-náboženského. „Na Všechny svaté v některých krajích hospodyně pékávají rohlíky a chudší děti ze vsi chodívají ráno do statků kdež pomodlivše nebo zazpívavše žádají na hospodyni rohlíků,“ stojí ve spise. Záznam o rozbíjení vajíček o stavení, když děti dobře nepořídí, ale Procházka nevedl. To zřejmě zůstává skutečně jen tradicí americkou.

Putimovští ozdobili strom českými vlajkami.
V Putimově mají strom samostatnosti: zdobí jej rekordní počet českých vlajek

K dušičkovému času na některých místech země patřila i zvláštní světelná výzdoba, byť se neumisťovala do zahrad ani chalup. Na Valašsku se zdobily hroby a v tomto případě to nebyly jen věnce a květiny. Ale zvláštní svítící papírové pomníčky. Na papír, zpravidla barevný, se vyřezávaly obrazce nebo příhodné nápisy, které prosvítila svíčka.

Ať už Halloween vnímáme jako vyumělkovaného cizáka nebo jen zábavnější nadstavbu spíše chmurné podoby našich dušiček, jen tak se ho asi nezbavíme. Alespoň podle průzkumů. V roce 2019 uveřejnila průzkum agentura Stem/Mark, podle kterého některý halloweenský zvyk udržovala alespoň polovina dotázaných. To bylo o dvacet procent více, než v průzkumu za rok 2015. Nejvíce se lidem líbí dlabání dýní.