Za znepokojivé považuje, že u nás deficit roste i po covidové pandemii a zadlužení se zvyšuje.

„Většina velkých zemí se například po 2. světové válce dostala z dluhů nikoli jejich podstatným snižováním, ale naopak rychlým růstem HDP. V tom je klíč. Zadlužení je dluh dělený HDP. Čili i kdybychom dluh nezvyšovali, míra zadluženosti stoupá, pokud klesá HDP. Je důležité si uvědomit, že deficit sám o sobe není špatná věc. Stát si půjčuje víc, než jaké jsou jeho příjmy, takže do určité míry žije na kredit. Pokud ale vypůjčené peníze dobře investuje do rozvoje, budoucí bohaté generace pak nemají problém dluh splácet. Mnoho zemí se ekonomicky rozvinulo pravě díky chytrým půjčkám a dobrým investicím. Ekonomicky rozvoj je úkolem i současné vlády. Samozřejmě platí, že pokud stát investuje půjčené peníze špatně, nebo je neinvestuje do budoucnosti vůbec, příští generace budou chudé a dluh budou splácet jen obtížně,“ říká.

Propouštění ve státní správě je žádoucí

Vítá snahu vlády o zeštíhlení státní správy: „Jsou-li ve veřejném sektoru zaměstnanci s nízkou produktivitou práce, jejich přesunutí do soukromého sektoru by bylo správnou pobídkou. Firmy volají po zaměstnancích, takže by byly uspokojeny. Zvýšila by se produktivita práce, tedy i HDP. A stát by ušetřil na úřednících.“

Ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar.
Vyšší daň na noviny sníží standard celé společnosti, říká ekonom Jan Švejnar

Profesor Jan Švejnar je předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA a Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě.

Naopak zavedení povinného nemocenského pojištění ve výši 0,6 procenta vnímá jako kontraproduktivní nástroj, který bude bolestný především pro nízkopříjmové skupiny.

Ministr Stanjura říká, že variantou k tomuto opatření bylo zavedení karenční doby, tedy neproplácení prvních tří dnů nemoci. To by bylo ze Švejnarova pohledu přijatelnější?

„Ano. Při zavedení karenční doby si člověk dvakrát rozmyslí, jestli opravdu musí zůstat doma. Nynější řešení představuje další daňovou zátěž. Pozitivně naopak vnímám odbourávání neproduktivních dotací podnikům. Stát sníží výdaje a firmy budou muset samy hledat cesty k větší efektivitě, aby přežily na trhu.“

A jak se dívá profesor Jan Švejnar na inflaci? Souzní s guvernérem České národní banky Alešem Michlem? Dočtete se v pátečním tištěném Deníku.