Klidnější mají být v příštích letech lidé při otočení kohoutku s vodou na mytí rukou, nádobí či sprchování. Například získají jistotu, že jim nehrozí onemocnění zákeřnou legionářskou nemocí. 

Počítá s tím návrh vyhlášky ministerstva zdravotnictví na zpřísnění kontrol. „Novelizovaná vyhláška, která vychází z evropské směrnice, si klade za cíl posuzovat a řídit rizika v celém řetězci zásobování pitnou vodou. Od zdroje, přes vodovodní až po domovní síť samotného spotřebitele,“ shrnul pro Deník mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Klimatické změny podle výsledků aktuálního šetření Světové zdravotnické organizace už do České republiky dorazily a již jsou evidentní i jejich dopady.
Klimatická krize dorazila do Česka. Ohrožena je především voda

V hledáčku hygieniků se ocitne kupříkladu bakterie legionella, především druh legionella pneumophila. V teplé vodě totiž může způsobit vážné zdravotní komplikace v podobě legionelózy, nazývané též legionářská nemoc. V poslední době se její výskyt zvýšil (viz graf). Člověk ji může chytit třeba při sprchování. Bakteriím se daří hlavně ve vodě o teplotě od dvaceti do pětačtyřiceti stupňů Celsia, usazené v nečistém potrubí.

Těžší zápal plic

Legionářská nemoc je těžší forma zápalu plic. „Legionelly jsou zodpovědné asi za třináct procent existujících zápalů plic. Vedle toho způsobují i méně vážné onemocnění, takzvanou Pontiackou horečku. Ta nepostihuje plíce, ale jen horní cesty dýchací,“ upozornil Jaroslav Šašek ze Státního zdravotního ústavu. Z této horečky se člověk sám uzdraví.

S legionářskou nemocí je ale třeba navštívit lékaře, který stanoví léčbu antibiotiky. Podle Šaška onemocnění obvykle začíná horečkou, třesavkou, bolestí hlavy a svalů. „Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou. Dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie,“ zdůraznil.

Asi pětadvacet až padesát procent infikovaných má průjem, vykazují zmatenost či blouznění. „Doba mezi nakažením a projevením se prvních příznaků činí obvykle dva až deset dní, v ojedinělých případech až dvacet dní,“ vysvětlil.

Bakterie E.coli, ilustrační foto
Pro pitnou vodu bez bakterií: Brněnští vědci vyvíjí novou čistící technologii

Nakazit se člověk může dýcháním vzduchu obsahujícího bakterie v drobných kapičkách vody. Jak podotkl Šašek, ten generují i sprchy, vířivky či fontánky. Při nákaze záleží na odolnosti člověka. Lékaři dlouhodobě upozorňují, že především pokud je oslaben jinou nemocí a nevyhledá lékaře, v krajním případě může choroba skončit úmrtím.

Zpřísnění limitů

Ministerská vyhláška, která má vstoupit v účinnost ještě letos, přinese i zpřísnění stávajících limitů u trihalomethanů, chromu a od roku 2036 u olova. „Dle nových poznatků o neurotoxicitě manganu u dětí již nebude možné tolerovat jeho vyšší obsahy způsobené geologickým podložím,“ podotkl Jakob.

Zdroj: DeníkNově sledovanými ukazateli v pitných vodách budou i další nebezpečné látky: bisfenol A (využíván při výrobě plastů), halogenoctové kyseliny (vedlejší produkty dezinfekce vody) a látky PFAS (příměs teflonových materiálů, vodoodpudivých materiálů či obalů).