Převaděči jsou opatrnější. Většinu migrantů zadrží policie až v Česku

Jaká jsou průběžná čísla po znovuzavedení kontrol na hranicích se Slovenskem?
Letní extrémní nárůst tranzitní nelegální migrace zatím dosáhl vrcholu v září. Jen v období od 19. do 25. září, tedy ještě před zavedením kontrol, zaznamenala cizinecká policie 2 293 zadržených běženců. Po startu opatření, od 29. září do rána 7. října kontroly ve vnitrozemí zjistily asi 1600 osob při nelegální migraci a policisté zadrželi jednačtyřicet převaděčů. Na hranici se Slovenskem ve stejném období odepřeli vstup do Česka 542 osobám. Deníku to sdělil policejní mluvčí Ondřej Moravčík. V posledních dnech se počty zachycených výrazně snížily. Od čtvrtečního do pátečního rána v policejní síti neuvízl žádný převaděč.

Kdo jsou zachycení nelegální migranti?
Podle policistů jde v jasné většině o Syřany, dominují muži mladšího věku mířící do Německa.

Autem, vlakem, pěšky přes les. Mafie má z migrantů byznys, vědí lidé od hranic

Kdo jsou zadržení převaděči?
Muži mezi dvaceti a čtyřiceti lety různých národností. Policisté v poslední době zadržovali nejčastěji občany Ukrajiny. Jak Deníku řekl ředitel jihomoravské policie Leoš Tržil, za převoz osoby si účtují stovky až několik tisíc eur.

Jaký postih převaděčům hrozí?
Nejtvrdší trest za organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice je pět let vězení. Výsledek trestního řízení se odvíjí od prokázání činnosti za úplatu či její opakování. Řidičům každopádně hrozí vyhoštění, peněžní pokuty, nebo podmíněný trest odnětí svobody.

Jaké dopravní prostředky využívají?
Většinou dodávky, kam vměstnají i několik desítek běženců. Ale také kamiony či osobní auta. Balkánské a východní organizované skupiny převaděčů též vysazují migranty ještě na Slovensku, aby hranici přešli pěšky nebo je posílají do Česka vlaky.

Policie nyní kontroluje 27 bývalých hraničních přechodů. Kudy migranti proudí nejvíc?
Hlavní bránou je jižní Morava. Obzvlášť silniční přechody u Lanžhota či v Hodoníně, větší záchyty běženců policisté evidují také ve vlacích na nádraží v Břeclavi, první železniční stanici na cestě ze Slovenska.

Kontroly na slovenských hranicích: Kdy hrozí tučná pokuta a kde se zdrží doprava

Dokdy budou česko-slovenské hranice kontrolovány?
Policisté zůstanou na česko-slovenských hraničních přechodech minimálně do 28. října. Původní desetidenní opatření vláda prodloužila o dvacet dní.

Které sousední země také zavedly nová opatření na hranicích?
Rakousko kvůli přetrvávajícím problémům s pašeráky lidí i jako reakci na české opatření spustilo kontroly také na hranicích se Slovenskem. I naši východní sousedé zvýšili kontroly na slovensko-maďarské hranici. Dominový efekt potvrdila spolková země Bavorsko. Od pátku 7. října zintenzivnila namátkové kontroly na bavorských hranicích s Českem a Rakouskem, a to až do odvolání. Hlasy po obnovení hraničních kontrol sílí také v Sasku.

Jak plánuje česká vláda řešit problém hlouběji?
Česká republika jako předsednická země Evropské unie chce, aby toto téma aktivně řešila Evropská komise. Po jednání ministrů vnitra Česka, Slovenska, Maďarska a Rakouska to před pár dny prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan. „Vyzval jsem eurokomisařku Ylvu Johanssonovou, abychom podnikli cestu na západní Balkán. Pokud se nám nepovede snížit příliv migrantů, budeme v Schengenu stále řešit jen dílčí problémy místo příčin,“ uvedl Rakušan.

Zástupci čtyř středoevropských zemí se na mimořádném jednání shodli, že cílem není dělat opatření uvnitř Schengenu, ale na jeho vnější hranici, včetně zapojení imigrační agentury EU Frontexu. Následovat mají kroky proti organizovaným převaděčům a tlak na třetí země v rámci readmisí, tedy návratové politiky zadržených migrantů do zemí, ze kterých do Evropské unie přišli. Premiér Petr Fiala prohlásil, že klíč k řešení současných migračních problémů představuje do jisté míry Turecko.

Kontroly na hranicích se Slovenskem: Je to divadlo, říkají místní

Proč Turecko a co je takzvaná balkánská trasa?
Migrační trasa vedoucí přes Turecko, Řecko, Srbsko, Maďarsko (rovněž přes Rumunsko či Bulharsko) dále do zemí Evropské unie. Začalo se o ní mluvit přibližně po roce 2010, když začal narůstat počet ilegálně přicházejících osob. Letos v létě ožila ve větší míře i kvůli aktuální tíživé ekonomické situaci v Turecku, kde dříve našly útočiště před občanskou válkou téměř čtyři miliony Syřanů. Podle předsedy vlády Fialy může Turecko nejen zadržovat migranty na své půdě, ale má do jisté míry i možnosti pomoci uklidňovat situaci v zemích, odkud migranti přicházejí.