Práce profesora Václava Smrčky začala v kostnici v Žehuni u Kolína již v roce 2017. Tehdy si v rámci výzkumu na kostech všiml typických poškození, která by mohla pocházet od husitských zbraní.

V žehuňské kostnici je část kosterních pozůstatků ve stěnách napevno zabudovaná a nelze s nimi manipulovat, ale s několika desítkami kostí, na nichž jsou patrna velmi těžká poranění, mohli vědci volně zacházet.

Na snímku NASA supermasivní černá díra v nedaleké spirální galaxii NGC 1365.
Čeští vědci opět zabodovali. Umí zmapovat okolí černé díry

„Našli jsme zde přes 42 kostí, které pravděpodobně poškodily husitské zbraně, jako například okovaný cep či řemdih. U nejzávažnějších poranění je zřetelně vidět vzdálenost mezi jednotlivými hroty cepů. V další části kostnice jsme nalezli i poranění od husitských kuší a také poranění sudlicí či sekerou,“ uvedl Václav Smrčka.

Deset lebek ze Žehuně podstoupilo CT vyšetření na radiodiagnostické klinice, kde primář Josef Hořejš vytvořil 3D rekonstrukci poranění. Díky tomu odborníci mohli stanovit stáří kostí. Vzorek jedné z poraněných lebek proto putoval na datování do Radiokarbonové laboratoře v polské Poznani.

Polská laboratoř dává vědcům za pravdu

„Laboratoř stanovila 95procentní pravděpodobnost, že kosti skutečně pocházejí z husitských válek, a to z období 1408–1458. Vyšetření dokonce stanovilo 65procentní ravděpodobnost, že kosti pocházejí z období 1420–1444, přičemž bitva u Lipan se odehrála 30. května 1434. Je tedy velmi pravděpodobné, že kosterní pozůstatky z této bitvy skutečně pochází,“ řekl k vědeckému dokazování profesor Smrčka.

Porovnáním s každým dalším vzorkem kosti z Žehuně se datování ještě dále zpřesňuje, proto byl do Poznaně poslán i druhý kosterní vzorek. Ten ukázal, že v kostnici jsou také pozůstatky bojovníků tereziánských válek z poloviny 18. století.

Opeřený dinosaurus odhalil své tajemství
Nález fosilie Tančícího draka mění pohled na vývoj opeřenců

Nyní vědci čekají na závěry vyšetření třetího vzorku. Jak očekávají, pravděpodobnost shody s obdobím bitvy u Lipan se ještě zvýší.

Žehuňská kostnice byla zbudována v 18. století z kostí pocházejících z hromadných hrobů. Zdejší kosti jsou bílé, což značí zasypání vápnem, které se provádělo u infekčních nemocí nebo u válečných událostí. Že šlo o bojovníky, dokládá mimo jiné i to, že na kostech vědci nalezli i starší zhojená válečná poranění.

Že jde o pozůstatky z bitvy u Lipan, prozrazuje fakt, že na kostech byla nalezena právě zranění husitskými zbraněmi.

Neandrtálec - kostra - ilustrační foto.
Neandrtálci trávili léto na jihu Španělska. Objev mění teorii o jejich vyhynutí

Žehuň u Kolína je od Lipan vzdálena více než 30 kilometrů. Jak se tedy mohly kosti husitů objevit tak daleko od místa bitvy? „Žehuň je v bezprostřední blízkosti obce Sány, odkud pocházel jeden z velitelů radikálních husitů Jan Čapek ze Sán. Ten po prolomení vozové hradby opustil evidentně prohranou bitvu, aby se skryl se svými jezdci za hradbami Kolína. Navíc bylo tehdy běžné nakládat poraněné na vozy a nechat je na doléčení v okolních vesnicích. Vozy s raněnými se mohly dostat až k Žehuni,“ vysvětlil profesor Václav Smrčka.