Projekt, který započal před deseti lety, řešil rekonstrukce a nové využití budov číslo 14 a 15 bývalého továrního areálu. Revitalizované prostředí potom podpořilo zvýšení atraktivity centrální části Zlína, vznikl prostor pro umístění a rozvoj aktivit významných kulturních institucí Zlínského kraje – Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
„Jde o jeden z projektů ve Zlínském kraji, k jehož realizaci dotace z fondů EU významně přispěly,“ říká Jan Vandík z kanceláře hejtmana Zlínského kraje.
Jak eurofondy vracejí život nevyužívaným areálům
Budovy se nevyužívaly a jejich technický stav vykazoval znaky brownfields. Byl poškozen vnější plášť budov, rozbitá okna a bez oprav by se staly nebezpečné svému okolí. Celková výše výdajů činila 572 milionů korun a fondy EU přispěly více než 480 miliony. „Bez eurodotací by financování tohoto projektu bylo mnohem obtížnější,“ doplnil Vandík.
Pro volbu těchto budov ke kulturnímu využití hovořila jejich poloha na strategickém rozhraní továrny, starého Zlína a dopravního terminálu. Budovy s jejich symetrickou kompozicí „brány do továrny“, umožnily vytvořit i atraktivní veřejný prostor.
Nový střed města
Objekty číslo 14 a 15 z let 1946 až 1949 byly projektovány Jiřím Voženílkem jako nový typ výrobních budov pro poválečnou obnovu továrny, s mnoha inovacemi oproti typickým baťovským předválečným objektům. Konstrukčně, technickým vybavením i architektonickým řešením měnily kvalitu pracovního prostředí.
Po roce 1989 skončila v areálu bývalých Baťových továren průmyslová výroba. Budovy osiřely a začaly rychle chátrat. Počátkem nového tisíciletí rostla potřeba vrátit do prostředí továrny život. Vizí městské správy se již v devadesátých letech stala nová „City“, tedy transformace historicky nejzajímavější východní části továrny na součást centra města. Původně se uvažovalo o tom, že areál napomůže rozvoji Univerzity Tomáše Bati, ale ta se nakonec usídlila jinde.
Tovární komplex byl tedy postupně zbaven oplocení a bran. Vzniklé ulice dostaly jména po osobnostech baťovské éry. Prvním krokem k revitalizaci objektů se tak stala v letech 2002 až 2004 obnova správní budovy č. 21 – Baťova mrakodrapu – jako sídla Zlínského kraje a finančního úřadu.
Město Zlín pak v roce 2006 obnovilo s pomocí evropských fondů jednu z typických výrobních budov (číslo 23) s novou funkcí „podnikatelského inkubátoru“. Další budovy jsou v soukromém majetku a jejich budoucí osud stále vyvolává řadu otázek a nejistot, neboť jde o budovy různého stáří a charakteru.
Tři instituce pod dvěma střechami
Samotná přestavba nakonec neprobíhala úplně snadno. Stavbaři totiž zjistili, že železobetonové výztuže neodpovídají skutečnosti. Baťovský fortel už po znárodnění, kdy se budovy stavěly, nebyl uplatňován tak jako před válkou. Statici nakonec navrhli úpravy a prakticky veškeré nosné konstrukce budov ale musely být staticky posíleny.
Na základě požadavku památkářů byl zachován charakteristický vzhled fasád typický pro baťovské budovy. Interiéry jsou však zcela nové a konstruované tak, aby splňovaly požadavky institucí, které zde sídlí. Na střeše vznikla volná otevřená plocha tvořící prostor pro pořádání venkovních kulturních akcí.
V budově č. 14 sídlí stálé expozice a krátkodobé výstavy muzea a galerie a také servisní organizace 14|15 Baťův institut. V budově č. 15 najdete knihovnu a jsou zde také konferenční sály a kavárna.
Nové prostory se staly oblíbeným místem turistů a také obyvatel Zlína. „Jedním z cílů bylo vytvoření „dobré adresy“, kam budou návštěvníci rádi a s důvěrou chodit,“ podotkla ředitelka servisní organizace 14|15 Baťův institut Petra Kubíková.
„Evropské dotace obecně umožňují realizovat mimořádné projekty – rozsahem, významem a nákladovostí, na které běžné granty ze státních rozpočtů často nestačí. Zde se podařila revitalizace části bývalého továrního areálu – namísto starých nepřístupných výrobních budov vzniklo jedinečné moderní prostředí zcela naplněné kulturou a zážitky,“ doplnila Petra Kubíková.
Ředitelka institutu Petra Kubíková: Eurodotace umožňují mimořádné projekty
Muzeum, galerie i knihovna. Tři zlínské kulturníinstituce dlouhá léta sídlily v pronajatých a pro rozvoj organizací nevhodných prostorách. Situaci se změnila, když vzniklo krajské kulturně-vzdělávací centrum 14|15 Baťův institut. Následně Zlínský kraj zřídil příspěvkovou organizaci zabezpečující servisní činnosti i jednotnou správu majetku institutu. Ředitelkou organizace 14|15 Baťův institut je Petra Kubíková, která hovoří o tom, co se v institute děje nyní a jak v současnosti funguje.
Petra KubíkováK čemu nyní slouží budovy 14 a 15?
14|15 Baťův institut je pro širokou veřejnost a „slouží“ společnosti jako Krajské kulturně vzdělávací centrum, které nabízí na jednom místě kulturní, vzdělávací a společenské vyžití různým cílovým skupinám. Své nové sídlo zde našly paměťové organizace Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy. Stejně tak zde sídlí Krajská knihovna Františka Bartoše jako veřejná služba občanům. Uvedené organizace zde spolupracují a vykonávají své odborné činnosti ve vzájemné symbióze. Mají přitom řadu společných nebo navazujících témat a aktivit.
Hlavním pojítkem je pro ně Fenomén Baťa, je však řada témat, která je možné propojit napříč institutem. Jde například o tématické přednášky, výstavy, koncerty. Z nichž mnohé se již uskutečnilo a další je plánováno.
Co vše tedy obnáší Baťův institut?
14|15 Baťův institut nabízí bohatý celoroční kulturně vzdělávací program, který poskytují jak zde sídlící organizace (muzeum, galerie a knihovna), tak i externí subjekty. Pořádají se zde rozmanité akce, eventy, konference a work᠆shopy různého zaměření. Kromě stálých expozic muzea a galerie, které jsou hlavním lákadlem pro zlínské i mimo zlínské návštěvníky, se zde koná řada krátkodobých výstav, akcí, besed, přednášek, koncertů, veřejných trhů a další alternativní program. Využívána je i platforma mezi oběma budovami, kde je skvělý prostor pro pořádání venkovních akcí.
Institut poskytuje současně i kongresové služby. K tomu má k dispozici několik sálů. Spolupracuje rovněž s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a s dalšími kulturními organizacemi ve Zlíně i v region. Pořádá například společnou akci Galerijní a muzejní noc, videomappingové projekce, noc vědců, mezinárodní festivaly jako například Culturea či Zlín Design Week.
Jak moc se kulturní centrum naučila využívá veřejnost?
14|15 Baťův institut je vyhledávaným a navštěvovaným místem. Nabízí „pod jednou střechou“ řadu služeb, které využívají různé cílové skupiny. Jeho program je určen prakticky všem věkovým skupinám. Díky rozmanitosti služeb a široké nabídce si zde najde „svůj šálek kávy“ opravdu každý.
Ať už jsou to školáci, kteří přijdou do muzea na edukační programy, mladí studenti, kteří se zajímají o výtvarné umění v galerii či badatelskou činnost v muzeu. Nebo také rodiny, které navštíví výstavu určenou pro děti a rodiče či senioři, kteří se rozhodnou vidět expozice jako například Princip Baťa. Záběr je skutečně široký.
Institut vydává každý měsíc pestrý, bohatý program, který láká místní i návštěvníky z okolních regionů. Návštěvnost se pohybuje okolo 300 tisíc osob za rok, tedy v době, kdy nebyl lockdown.
Lze na příkladu revitalizace objektů 14 a 15 ukázat kladný vliv dotací z fondů EU?
Krajská knihovna Františka Bartoše, Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy sídlily desítky let v pronajatých budovách a prostorová i provozní omezení jim neumožňovala nabízet návštěvníkům očekávaný standard služeb. Základní činnosti byly pak prováděny jen omezeně a často v nedůstojných podmínkách. Všechny tři instituce vyžadovaly výraznou vnitřní proměnu zacílenou na aktivní práci s návštěvníky a tedy mnohostranné otevření se světu a okolí.
Zlínský kraj hledal řešení neúnosné situace již od roku 2004. Byly posuzovány různé varianty. Jako nejvhodnější byla vyhodnocena varianta umístění kulturních institucí v budovách číslo 14 a 15 bývalého areálu firmy Baťa. Projekt 14|15 BAŤŮV INSTITUT tedy řešil na jedné straně nutnou regeneraci budov 14 a 15 a na druhé straně potřebu vytvořit důstojné prostory pro Krajskou knihovnu Františka Bartoše, Krajskou galerii výtvarného umění ve Zlíně a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Bylo by možné vůbec takový projekt bez evropských peněz uskutečnit?
Navážu na výše řečené: investici a projekt tohoto charakteru bylo nezbytné podpořit dotací. Zlínský kraj by bez ní investici v takovémto rozsahu jen těžko realizoval.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
