Mšice totiž působí na rostlinách přímé škody sáním, při němž odčerpávají živiny. Dojde ke snížení kvality rostliny a v oslabeném organismu se vytváří živná půda pro infekci houbovými patogeny. „Při vysokém výskytu mšic, při zanedbání jejich regulace mohou být zaznamenány ztráty deset až dvacet procent výnosu,“ upozornil ředitel kanceláře ÚKZÚS Jaroslav Juřica.

Ceny pohonných hmot v Česku letí vzhůru a již atakují psychologickou hranici 40 korun.
Padesát korun za litr? Ceny benzínu a nafty míří k rekordu, ušetřit ale lze

Mšice jsou navíc přenašeči řady rostlinných virů, které mohou výnos rovněž ovlivnit. Třeba virus žluté zakrslosti ječmene. „Infekce se projevuje zakrslostí rostlin, žlutým až oranžovým zbarvením listů, deformacemi listů. Způsobuje významné hospodářské škody, ztráty na výnosech se uvádějí mezi třiceti až sto procenty a jsou závislé na ročníku,“ popisuje Renata Salavová, technická ředitelka společnosti Syngenta, která vyrábí přípravky na ochranu rostlin a osiv. 

Mšice si nelibují jen v obilí. Mšice maková přenáší virus žloutenky řepy, v případě této plodiny může nákaza snížit výnos o třetinu.

Mšice se dá zničit chemickou regulací. V padesátých letech minulého století docházelo proti mšicím k zavádění syntetických přípravků, které byly velmi silné, mšice se proti nim ale staly rychle rezistentní, na rozdíl od řady savců, pro které byly toxické. V současné době se využívají především takzvané pyrethroidy. „Ty při své všeobecně malé toxicitě pro savce působí velmi rychle,“ píše metodika proti mšicím od vědců Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Bez chemie

Nechemická ochrana spočívá ve šlechtění druhů rostlin odolných proti mšicím a v biologické ochraně. Zejména nasazení druhů hmyzu, které se mšicemi živí. Třeba berušek a dalších z čeledi slunéčkovitých.

Zemědělcům nedělají problémy jen mšice. „Dlouhodobé výstupy monitoringu ÚKZÚZ ukazují na zvyšující se škodlivost většiny hmyzích škůdců, žravých i savých,“ potvrzuje Juřica.  Především jde o larvy kovaříkovitých, chroustů a škůdců s širokým spektrem hostitelských rostlin.

Milovníci piva se musejí připravit na další vlnu zdražování zlatavého moku. Po podzimním růstu se cenovky v hospodách a obchodech pohnou i na jaře
Pivo Čechům opět zhořkne. Chystá se další zdražování, někde i o desetinu

Kromě změny klimatu vyšším počtům hraje do karet i skladba plodin na orné půdě, kterým dominuje obilí a řepka. Snižuje se navíc počet přípravků proti hmyzu, které jsou šetrnější k životnímu prostředí více než v minulosti, ale škůdci proti nim znovu získávají odolnost a přežívají i vyšší než povolené dávky.

Jak na mšice na zahradě
Mšice nejsou záležitostí jen velkých polí. Setkáváme se s nimi běžně i na našich zahradách. Pokud se nechceme uchylovat k chemii, existuje několik účinných triků. Můžete vyzkoušet postřik ze silné mýdlové vody.  Nebo udělat postřik z kaše cibule, česneku a chilli papriček. Mšice nemají rádi ani tabák, kopřivy nebo rebarboru.