Kliknutím zvětšíteZákon a prováděcí vyhláška přenáší odpovědnost za újmu na stát, do letošního dubna, než zákon vešel v platnost, padala na poskytovatele zdravotních služeb.
„Stát tak finančně pomůže těm, jimž vznikla újma na zdraví, protože v souladu s platným právem strpěli povinnost nechat se naočkovat a tím přispěli k budování osobní nebo kolektivní imunity populace v České republice, která je významným předpokladem účinné prevence šíření infekčních nemocí, a tedy i ochrany veřejného zdraví v České republice,“ komentuje vznik důvodová zpráva vyhlášky.
O tom, zda bude mít poškozený na odškodnění nárok, rozhodne přímo ministerstvo zdravotnictví. „K žádosti o poskytnutí náhrady újmy má očkovaný podle zákona připojit dokumenty potřebné pro posouzení práva na náhradu újmy, a to zejména lékařské zprávy poskytovatelů zdravotních služeb o poskytování zdravotních služeb očkovanému, které prokazují právo očkovaného na náhradu újmy,“ popisuje Martina Čovbanová, mluvčí ministerstva.
Vyhláška počítá s odškodněním za újmu, která vznikne v přesně určené době po aplikaci vakcíny. Délka je pro každou vakcínu různá, rozptyl se ale pohybuje od čtyř hodin do 42 dní.
Výše odškodnění se může pohybovat od stovek tisíc až po miliony. Vychází se z judikatury v občanskoprávních sporech a z metodiky Nejvyššího soudu. „Požadovanou částku musí uvést a odůvodnit ten, kdo uplatňuje nárok,“ doplňuje Čovbanová. Resort odhaduje, že ročně může žádost o odškodné zvažovat asi desítka lidí.
Hlášení o vedlejších účincích a zdravotních komplikací po podání vakcíny schraňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ten každý rok vydává zpravodaj, kde výsledky hlášení zveřejňuje. V roce 2018 obdržel podněty od 0,1 procent pacientů ze všech očkovaných. I proto resort zdravotnictví odhaduje, že ročně o odškodné může zažádat asi desítka lidí.
Na očkování se názor nezmění
Diskuze o tom, že Česká republika na rozdíl od zahraničí neměla dlouhou dobu odškodňovací mechanismus, se vedla mezi odpůrci očkování, lékaři a dalšími odborníky. Podle nich ale vyhláška ani zákon k obroušení hran mezi státem a odpůrci očkování nepřispějí.
„Není to krok k přesvědčování odpůrců, ale krok kterým se tvrdí, že povinné očkování je bezpečné, a pokud přece jenom dojde k nějakému poškození v rámci nežádoucích účinků, budou seriózně posouzeny a v případě souvislosti budou také odškodněny,“ domnívá se Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.
Vyhláška zatím nijak nereflektuje povinné očkování proti covidu, které má být povinné od března pro vybrané skupiny. Nově vznikající vláda už ale předem mluví o tom, že vyhlášku zruší. Pokud by ale přesto nařízení začalo platit, budou se vakcinologové podle Chlíbka zasazovat o to, aby se seznam nemocí pro možné kompenzace rozšířil.
„Jinak již v tuto chvíli stát převzal zodpovědnost za následky po očkování proti covid. Je to dáno tím, že na očkování vydává MZ mimořádná opatření,“ připomíná Chlíbek.
Očkování v dětském věku
Povinné očkování podstupují obyvatelé ČR především v dětském věku. Jedná se o vakcíny proti dávivému kašli a záškrtu, tetanu, zarděnkám, žloutence typu B, přenosné dětské obrně, spalničkám, příušnicím, tuberkulóze, HIB a pneumokokovým nákazám. Rodiče, kteří mají děti, které očkování poškodilo, se sdružují například ve spolku Poočkovaní.
Podle jeho předsedy Václava Hrabáka představuje vyhláška spíš o kosmetický krok „Určitě je dobře, že vznikl mechanismus, který rodičům může přisoudit odškodnění. Často se kvůli zdravotnímu stavu dítěte a péči o něj musí jeden z nich vzdát zaměstnání a odškodnění by mohlo zlepšit jejich situaci,“ myslí si.
„Nemáme ale příliš důvěru v to, jak se stát v reálu pak zachová a zda bude odškodnění skutečně přiznávat. Dětí s následky jsou ročně tisíce, stát ale stále hovoří jen o jednotkách. Obávám se, že vyhláška je jen takový alibismus, že něco existuje,“ doplňuje. Hovořit by se podle předsedy mělo hlavně o tom, jak poškozením předcházet.
12
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
