Nyní šéfuje senátnímu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, takže má spoustu příležitostí, jak se vymezovat vůči Miloši Zemanovi a jeho výrokům a konkrétním aktivitám v těchto oblastech. Činí tak kvůli svému přesvědčení i proto, že se o prezidentskou funkci bude znovu ucházet za čtyři roky, jak potvrdil v rozhovoru s Deníkem.

Máte po událostech prvního měsíce letošního roku, mám na mysli kauzu Huawei či snahu Hradu o ovlivňování soudců, zvýšené obavy o charakter demokracie v České republice?
Jsme teprve na počátku roku 2019, tak je asi brzy na jeho hodnocení. Máme ale za sebou osmičkový rok, připomínali jsme si základní data naší historie a mně se zdá, že při tom pan prezident často chyběl. Místo očekávaných projevů mlčel. Výročí vpádu vojsk, nic, 28. září, nic, 28. října toho moc neřekl, 17. listopad, nic. Palachův čin, nic. Mám přitom za to, že dnešní doba potřebuje jasné slovo.

Třeba je Miloš Zeman přesvědčen, že stačí, když ho říká v jedné soukromé televizi, a dál nechce plýtvat svým časem.
Všiml jsem si, že nejen mluví do jedné tuzemské soukromé televize, ale jako předseda výboru pro zahraničí a bezpečnost jsem si uvědomil, že v jednom dlouhém rozhovoru pro ruský kanál řekl spoustu důležitých věcí, které jsme tady od něj neslyšeli. Jako by ruskému publiku věnoval větší péči, a nám nezbylo než si to přeložit z ruštiny.

Jaký je podle vás hlavní prezidentův zájem v otázce bezpečnosti země, když migrační téma ustoupilo do pozadí a vynořilo se nové v podobě čínských technologií?
Prezident by měl být svorníkem ústavního systému. Je vrchním velitelem ozbrojených sil, měl by hlídat nezávislost justice. Miloš Zeman se ale vyslovuje k bezpečnostním službám neloajálně.

Cudně řečeno. Pokud nazval zpravodajce čučkaři, jde spíš o jednoznačnou dehonestaci. Proč to dělá?
Nechápu to. Vždyť on dokonce řekl, že ředitelé Bezpečnostní informační služby a Národního ústavu pro kybernetickou a informační bezpečnost odvádějí mizernou práci buď z hlouposti, nebo za cizí peníze. Přitom obě tyto instituce fungují na základě zákona a musejí jednat v souladu s tím, co předpokládá jejich funkce. A prezident přísahou na Ústavu ČR slíbil, že zákony bude dodržovat, takže by tu měla být oboustranná loajalita.

Zemanovo stanovisko, že tajné služby jsou v podstatě k ničemu, podpořil i exprezident Václav Klaus. Co dělají zaměstnanci BIS a NÚKIB tak špatně, že si podobný odsudek zaslouží?
Zpravodajské služby dělají, co mohou, mají na to rozpočet, spolupracují se zahraničními partnery, kteří je velmi chválí. Pohrdavá slova na jejich adresu zřejmě mají jiný důvod, než jsou výsledky jejich práce. Občané by ale měli svému prezidentovi rozumět, vědět, proč říká, co říká, a dělá, co dělá. Musím říct, že v mnoha případech Miloši Zemanovi nerozumím.

Ve kterých konkrétně?
Například v tom, jak se vyjadřuje směrem k Nejvyššímu správnímu a Ústavnímu soudu. On a kancléř Mynář vstupují do teritoria, které je za čarou, kde už začíná ovlivňování soudů a zpochybňování nezávislosti justice. Tam musí být jasný hygienický distanc.

Prezident má podle ústavy značné personální pravomoci vůči soudům, jmenuje funkcionáře těch tří nejdůležitějších. Konzultace v těchto věcech jsou přece namístě, ne?
Konzultace určitě ano. Nesmí to ale vypadat tak, jak o tom referoval soudce Josef Baxa, tedy něco za něco. Buď mi pomůžete s konkrétním živým případem a stanete se předsedou Ústavního soudu, nebo na to zapomeňte. To je nabídka, která by při rozhovorech prezidenta se soudcem měla být tabu. Pan Mynář stáhl žalobu ve věci své nepřidělené bezpečnostní prověrky se slovy, že nemá důvěru v nezávislost soudců. To je velmi vážné obvinění. Jak má občan důvěřovat státu, v němž prezident a jeho lidé tvrdí, že nemají důvěru v soudní systém?

Nemá-li jedna ze stran důvěru v konkrétního soudce, podá námitku pro jeho podjatost, avšak nestahuje žalobu. Není tudíž evidentní, že to Vratislav Mynář udělal z obavy, že mu soud nevyhoví a on jako kancléř bude muset skončit?
Myslíte si, že to lidé takto budou rozebírat? Prezident republiky má obrovskou zodpovědnost vůči instituci, kterou reprezentuje, vůči občanům i partnerům v zahraničí. Jak chceme vystupovat jako právní stát, když prezident a jeho lidé vysílají takhle nesrozumitelné a zneklidňující signály? Můžeme jít ale dál. Prezident má povinnost jmenovat profesory, které schválí vědecká rada univerzity, ale opět ji nenaplnil, přestože soud rozhodl, že by to udělat měl. Je mnoho sfér, kde se prezident nechová v duchu ústavy. Začínali jsme u loajality k bezpečnostním složkám státu a dostali jsme se k nerespektování soudních rozhodnutí a napadání nestrannosti justice. To už je docela pěkný rejstřík.

Pro některé vaše kolegy tak obsáhlý, že dokonce hodlají navrhnout ústavní žalobu na prezidenta. Přidám ještě jeden aspekt, byť ten je ryze politický. Mám na mysli vzkaz sněmovně, že i kdyby odhlasovala nedůvěru vládě, on opětovně jmenuje Andreje Babiše premiérem. Nepřisoudil tím zákonodárnému sboru, od něhož vláda odvozuje svoji legitimitu, roli pouhého pozorovatele?
Je to trochu nezvyklé a já bych to prezidentovi nikdy nedoporučoval. Vlastně se tím zbavuje karet, s nimiž může politicky a ústavně komfortně hrát. Na druhou stranu je to jeho suverénní rozhodnutí.