Od pondělí přijde další rozvolnění. Jak vnímáte stesky, že někdo přichází na řadu dříve a jiný později, ačkoli podle mnohých by to mělo být naopak?
Vždycky musíme sladit celou společnost. Nejde rozvolnit jenom sport nebo kulturu, průmysl či školy. Nikdy se netrefíme do požadavků všech. Jsem rád, že aspoň části populace se rozvolňovací balíčky líbí a vnímá, že epidemiologická situace ještě není úplně v pořádku. Přece jen pořád překračujeme sto nakažených na sto tisíc obyvatel za sedmidenní klouzavý průměr, a to je moc.

Od loňského října slyšíme, že jednoznačnou prioritou je návrat žáků do škol. Je květen, a pořád nejsou všichni v lavicích. Proč?
Školy jsou stále prioritou, postupně vracíme do tříd jednotlivé skupiny a jdeme odspoda nahoru. Začali jsme mateřskými školami a prvním stupněm základních škol podle epidemiologických kritériích v jednotlivých krajích. Od 10. května otevřeme celou republiku jak ve školství, tak v maloobchodu a službách.

Středoškoláci ale zůstanou stále doma.
Ve středních školách zatím probíhá jen praktická výuka, ale budeme na ně pamatovat v rotačním režimu v následujícím balíčku.

Dává ale smysl, že jste nejdříve dali zelenou některým službám, a školáky přitom nechali čekat?
Musíme dbát na to, aby vše bylo propojené a fungovala celá republika. Kdyby byly školy kompletně otevřené, ale nebylo by kde nakupovat, zasportovat si nebo opravit boty, nebylo by to optimální.

Šéf Mezioborové protiepidemické skupiny MeSES Petr Smejkal uvedl, že kdyby se ve školách začaly používat PCR testy, nemuselo by se učit v rotačním režimu a ještě před prázdninami by se mohli do tříd vrátit všichni žáci. Uvažujete o tom?
Ano, připravujeme to. Musí se to zajistit logisticky, protože se to odvíjí od kapacity laboratoří. V současnosti nemá takový objem, aby byla schopna zachytit všechny odběry, které by generoval kompletní vzdělávací systém. Máme ambici rozšířit PCR provoz do takové úrovně, aby se dal využívat i pro kulturní akce a cestování. Musíme se proto zeptat příslušných laboratoří, jestli jsou schopny a ochotny investovat do nákupu techniky (vláda ve čtvrtek schválila proplácení PCR testů ve školách částkou 200 korun za jeden test na čtrnáct dnů – pozn. red.).

Stihne se to tak, aby se třeba nevracely děti do škol až 20. června?
To je ale docela dobré datum.

Pro školáky asi ne, za poslední týden se toho moc nenaučí.
Jenže my musíme uvažovat o tom, že bezpečný návrat do škol se ani v září neobejde bez testování. A určitě bude lepší, když se bude provádět levnými PCR testy než levnými antigenními (ministr ve čtvrtek odpoledne upravil svůj původní výrok a uvedl, že žáci se do škol vrátí bez rotace už ke konci května – pozn. red.).

Česká republika při lockdownech neomezovala průmysl, který běžel kontinuálně. Naopak kultura se zamkla zcela a dosud patří k uzavřeným oborům. Ministr kultury Lubomír Zaorálek byl rozhořčen, že jeho hlas byl opomenut a pořadatelé kulturních akcí či provozovatelé divadel a koncertů ostrouhají. Eventuálně by mohli otevřít pro lidi s PCR testy. Už jste se nějak domluvili?
Detaily PCR testování se probíraly v okamžiku, kdy ještě nic nebylo dohodnuto. Ceny jsou zatím vysokéa málokdo by si je mohl dovolit platit ještě ke vstupenkám. Pak by to opravdu byla kultura jen pro bohaté, ale to skutečně není na stole. Hledáme cestu, jak nastavit bezpečná pravidla pro kulturu venku i uvnitř. Paralelně s tím chceme snížit cenu PCR testů , aby se přiblížila antigenním.

Ministerstvo zdravotnictví přece nemusí mířit jen na PCR metodu. Mohlo už dávno označit třeba deset nebo dvacet antigenních testů, které jsou spolehlivé, citlivé a levné. Co je na tom tak obtížného?
Ministerstvo nemá kvalifikovanou laboratoř, která může dát kulaté razítko na rychlé posouzení jednotlivých testů a sestavení žebříčku kvality. Ti, kteří by byli označeni jako méně spolehliví, by se okamžitě soudili. Abychom to mohli podstoupit, museli bychom mít certifikované pracoviště, které nemáme. První vlaštovkou je nové výběrové řízení na antigenní testy do škol. V minulém kole, které vyhlásilo předchozí vedení resortu, se vycházelo jen z podkladů dodaných firmami.

Stihne se výběrové řízení do 17. května, kdy školám testy dojdou?
Výběrové řízení proběhne v neděli 9. května. Limit závozu je týden, takže by se vše mělo stihnout. Soukromé firmy se jistě budou snažit dodat je co nejdříve.

Neuvažujete o vzniku pracoviště, které by bylo autoritou typu Kochova institutu v Německu? Mohlo by nést třeba jméno světoznámého českého vakcinologa Karla Rašky.
V podstatě je to Státní zdravotní ústav.

Ten ale není zaměřený na virové pandemie a vakcíny.
Měl by to ale být ekvivalent renomovaného státního zdravotního pracoviště. Doufám, že se podaří jeho pověst a význam obnovit.

S jarem a rozvolněním působí některá vládní opatření až směšně, například možnost sundat si roušku venku, když jste ve dvou, ale vzdáleni od sebe dva metry. Všiml jste si, že na ulicích si už skoro nikdo ústa a nos nezakrývá a před výdejovými okénky se hromadí stolky obložené lidmi?
Vycházíme z doporučení epidemiologů, ale samozřejmě nejsme slepí a vidíme, že některá pravidla se nedodržují. Není úkolem ministerstva zdravotnictví to napravovat, my nastavujeme jen mantinely.

Policie řekla, že vymáhat, natož pokutovat to už nebude. Není to tedy jen formální nařízení?
My nechceme primárně dělat represi. Předkládáme pravidla, aby si populace uvědomila, co je bezpečné a co ne. Pokud to nebude dodržovat, podvádí sama sebe a riskuje nákazu, protože čtyřicet až padesát procent lidí stále není proti infekci chráněno.

Očkování proti covidu se výrazně zrychlilo, registrace běží. Je tady ale skupina 230 tisíc lidí starších 70 let a 30 tisíc osmdesátníků, kteří stále nedostali ani první dávku vakcíny. Co s nimi?
Snažíme se zjistit, proč taková fronta stále existuje. Příslušná ministerská skupina a podpůrný armádní tým zkoumají, kde jsou v terénu problémy. Jedním je, že se nezvládá proočkování druhou dávkou, protože ordinace nedostala zrovna tu látku, kterou se očkovalo poprvé. Někdy zase byli pacienti vedeni u praktického lékaře a mělo se jim zavolat, až vakcína dorazí. Z nějakých důvodů to ale nefungovalo všude a očkují se mladší ročníky. Jindy jde o nepohyblivé pacienty.

To je ale přece řešitelné s pomocí mobilních týmů z očkovacích center.
Každé centrum má povinnost mít mobilní tým a tyto situace řešit. Pokud to praktický lékař nemůže zařídit sám, má se s ním zkontaktovat. V naší Fakultní nemocnici Královské Vinohrady jsme takto očkovali některé pacienty v rámci skupiny, která byla součástí mobilního týmu. Třeba v Klánovicích jsme ve sportovní hale očkovali učitele a rizikové či nepohyblivé pacienty. Jde tedy hlavně o organizaci práce.

Dokdy dostanou čeští občané, kteří se očkovat chtějí, obě dávky?
Předpokládáme, že během června už nebude žádné věkové omezení a začnou se očkovat i kategorie 16 plus. Druhá dávka by měla být vyočkována v červenci.

Chystáte kampaň zaměřenou na lidi, kteří se očkovat zatím odmítají?
Nyní běží kampaň zacílená na starší občany, kteří jsou nejrizikovější skupinou. I z hlediska organizace zdravotní péče je dobře, když se nenakazí, protože to nejen ohrožuje na životě je, ale také to výrazně zatěžuje zdravotní systém těžkými průběhy covidu-19. Připravujeme i kampaň zaměřenou na mladší skupiny, ale tam předpokládám, že se to rozjede samo. Každý si totiž asi uvědomí, že díky očkování může snadněji cestovat do zahraničí a zpět, chodit na sportovní a kulturní akce. Mít v ruce doklad o očkování je určitě lepší než stále přemýšlet, kde si nechat odborně odebrat materiál z nosohltanu.

Velká očkovací centra se většinou nacházejí ve sportovních halách nebo sálech domů kultury. Kam se přemístí, až se v létě vrátí ke svému původnímu účelu?
Budeme dál pokračovat v očkování v centrech, která jsou zřízena při zdravotních zařízeních nebo u praktických lékařů. Tam je problém hlavně u vakcíny Pfizer, která vyžaduje poměrně složitou logistiku kvůli hluboko zmrazenému transportu. Originální balení se podle předpisů totiž nesmí dělit. Máme už ale signály, že i tato vakcína bude distribuována v menších baleních, takže by se mohla rovnou dovážet do větších ordinací praktických lékařů.

Pod vaším vedením má vzniknout Ministerská rada, která bude mít na starost právě očkování. Je tím míněno i to, které s velkou pravděpodobností bude muset přijít v podobě třetí dávky?
Musíme kontinuálně dál zajišťovat distribuci pro vakcíny, které nejsou přímo dodávány do center nebo lékařům. To je právě případ Pfizeru, kde ministerstvo musí tento typ služby poskytovat. Zatím to ale dělají v podstatě brigádníci z jiných oddělení ministerstva, takže jejich agenda stojí. V rámci centrálního řídícího týmu pak musíme vyřešit otázku, jak dál s očkováním. Dnes už je téměř jisté, že se bude muset přeočkovávat. Ve Velké Británii na podzim plánují třetí dávku, ať už stávající, nebo upravenou vakcínou, která by reagovala i na nové mutace. Na něco podobného musíme být připraveni i u nás.

Třetí dávka by mohla být jinou látkou než první dvě?
To je další otázka do diskuze. Jsou náznaky, že by to bylo i účinnější, ale to se teprve musí otestovat.

Kdy a pod jakým šéfem začne Ministerská rada působit?
Už je nadesignovaná, ale ještě přemýšlíme, v jakém okamžiku ji spustíme. První schůzka je plánovaná na příští týden. Gestorem celé skupiny bude hlavní hygienička Pavla Svrčinová.

Bude spolupracovat se skupinou MeSES Petra Smejkala?
Samozřejmě. S ní těsně spolupracujeme kontinuálně, protože od začátku jsme deklarovali, že všechny kroky chceme konzultovat s epidemiology. Někdy to vedlo ke kontroverzím se sportovci nebo kulturní sférou, protože epidemiologický pohled se nemusí vždycky shodovat s tím, co si kdo představuje v rámci rozvolňování.

Mimochodem členy MeSES, ale i premiéra Babiše popudila výjimka, kterou udělila hlavní hygienička fotbalovým fanouškům, kteří na rozdíl od návštěvníků divadel či koncertů mohli na stadiony. Rozuměl jste tomu?
Dozvěděl jsem se o tom z tisku, protože o těchto výjimkách rozhoduje útvar hlavní hygieničky. Ten dává povolení, pokud je doložena záruka dodržování hygienických standardů a nezvýšení epidemiologického rizika. Nejde jenom o sport, stejné výjimky se udělují i na kulturní akce, třeba Pražské jaro.

Budeme s covid pasy čekat na celoevropské řešení, nebo se do toho pustíme sami?
Připravujeme podobnou elektronickou strukturu, jakou požaduje Evropská unie, takže budeme navazovat na to, co vznikne na unijní úrovni. Evropský covid pas pak bude používán i v České republice. Nemusíme se ale upínat jen na něj. Výhody plynoucí z potvrzení o plném očkování, negativním PCR testu nebo prodělané nemoci covid-19 se dají zachytit i v nějakém papírovém dokumentu.

Ten ale asi nebudou v zahraničí akceptovat.
Pro cesty do ciziny bude potřeba elektronický covid pas, ano.

Jeho držiteli budou i lidé, kteří prodělali covid-19 před méně než třemi měsíci. Odkdy se bude těch devadesát dnů počítat?
Zatím je to nastaveno tak, že lhůta se odvíjí od posledního pozitivního PCR testu. Nyní se počítá s devadesáti dny, ale některé evropské země akceptují i půl roku. Tam se to ještě bude muset sjednotit. Všechno má své výhody a nevýhody. Čím déle je člověk považován po prodělání nemoci za infekčně bezpečného, tím víc se oddaluje doba na jeho očkování.

Jak to bude s proplácením PCR testů? Je přece nespravedlivé, že vakcinace je zdarma, ale lidé, kteří třeba objektivně nemohou být očkováni, si budou muset platit test, aby získali covid pas.
Pokud se podaří snížit cenu PCR testů, asi nebude zásadní problém považovat je z ekonomického hlediska za srovnatelné s antigenními.

Takže by je stát proplácel?
Ano. Bylo by to ve stejném režimu jako antigenní testy v preventivním režimu.

Neobáváte se, že až se v létě rozcestujeme, přiveze si ze vzdálenější ciziny kdekdo nebezpečné a na vakcíny rezistentní mutace koronaviru? Nezavřete republiku na podzim počtvrté?
Migrace je pochopitelně spojena se zdravotními riziky, ale není to jen u covidu-19. Do určité míry se s tím musí počítat, avšak ne tak, že bychom se s tím měli smířit. Musíme nastavit přísnější pravidla než loni. Naštěstí testování je už mnohem dostupnější a velká část populace bude naočkovaná.

Máte už tvrdá data o počtu reinfekcí po obou dávkách vakcinace?
Přesná čísla existují a ukazují, že onemocnění je v takovém případě lehké nebo středně těžké, a hlavně velmi vzácné. Očkování téměř stoprocentně chrání před těžkým průběhem.

Do úřadu jste si přivedl dva nové politické náměstky. Co bude s ředitelkou Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irenou Storovou?
Paní ředitelka Storová dělá svou práci na vysoké úrovni a v tomto okamžiku není důvod dělat personální změny.

Měla vám předložit dokumentaci ohledně možné národní certifikace ruské vakcíny Sputnik V. Jak s tím naložíte?
O dokumentaci bylo zažádáno, nějaké materiály dorazily, ale nebyly úplné. SÚKL nadefinoval ještě doplňující otázky, které byly prostřednictvím Úřadu vlády předány druhé straně. Odpověď zatím nedorazila.

Platí, že v současné době, kdy do Česka proudí stále více schválených vakcín, je otázka Sputniku V mrtvá?
V současné době máme co dělat, abychom vyočkovali všechno, co máme k dispozici. Výhledově ale musíme uvažovat o možnostech dalšího očkování. Zatím je náš pohled na vakcíny, které nejsou registrovány v Unii, spíše neutrální než kladný nebo záporný. Zjišťujeme podrobnosti a podle toho se rozhodneme.

Objevila se informace, že jste nepřiznal milionové vedlejší příjmy z klinických studií, na nichž jste pracoval ve svém soukromém dermatologickém sanatoriu. Opomněl jste?
Mé daňové přiznání je v pořádku a rozhodně v něm nechybí žádné příjmy ani výdaje. Pokud jde o klinický výzkum, tak je to sběr a následné vyhodnocení velkého množství dat a konzultační činnost. Tato činnost má nejen výnosy, ale i dost velké náklady. V rámci těchto projektů se platí spolupracovníci, studijní koordinátorky a řada dalších věcí. V uvedených letech jsem z této činnosti zisk negeneroval. Proto se také nemohl objevit v mém majetkovém přiznání.

Z Národního plánu obnovy, který počítá se 185 miliardami z Evropské unie, má jít 7,5 miliardy na prevenci onkologických chorob. Je to vaše osobní téma, například v podobě vzniku Národního onkologického centra v Praze?
Je to jedna z oblastí, které se musíme věnovat. Covid nás hodně vyčerpal, ale neměli bychom se upínat jen na něj. Potřebujeme témata i na příští rok, kdy budeme předsedat Unii. Z hlediska využití těch peněz nějaká rozhodnutí už padla, ale není to definitivní. Zrovna v úterý jsme jednali s představiteli odborných společností, které mají onkologii ve svém portfoliu. Nastavili jsme si určitá pravidla a řekli si, že se podíváme na proveditelnost různých projektů.

Platí i z vašeho pohledu dermatoonkologa, že prevence těchto závažných onemocnění je klíčem ke snížení počtu úmrtí?
Je to tak. Na příkladu dermatologie se to jasně ukazuje. V České republice se podařilo výrazně snížit úmrtnost na maligní melanom, byť jich absolutně přibývá. Výhoda je v tom, že lidé si riziko uvědomují, umějí ho identifikovat a ke kožnímu lékaři chodí včas. Prostým vyříznutím melanomu tak dojde k vyléčení. Obecně u jakékoliv rakoviny platí, že až čtyřicet procent je preventabilních. Neboli provádí-li se správná prevence, pacient nemusí na zhoubný nádor zemřít. Když se odhalí včas, dá se odstranit, nebo se mu dokonce dá předejít. To je hlavní úkol, který připravila Unie v projektu Evropského plánu boje proti rakovině. Do toho se určitě musíme zapojit, protože nám to ušetří spoustu práce, sníží to utrpení mnoha lidí a zbytečná úmrtí na rakovinu.

Kdo je Petr Arenberger
Narodil se 4. prosince 1958 v Praze.Vystudoval Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze.

Od roku 2001 působí jako přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.  V říjnu 2019 se stal ředitelem FN Královské Vinohrady.

Profesorem pro obor dermatovenerologie byl jmenován v roce 2001. O pět let později získal titul Master of Business Administration (MBA).

Je duchovním otcem české preventivní akce Stan proti melanomu.

Dva roky pracoval na univerzitě v Mnichově a absolvoval studijní pobyt na Stanfordově univerzitě v americké Kalifornii. Provozuje soukromé dermatologické sanatorium.

V letech 2018 až 2021 byl členem Rady Českého rozhlasu.  

Prezident republiky Miloš Zeman ho  7. dubna 2021 jmenoval ministrem zdravotnictví.