Aktuální návrh nezahrnuje obaly od mléka, kefíru a dalších mléčných nápojů. Podle zástupců Iniciativy je u nich problematická především hygiena.

„Je potřeba uvědomit si rizika, která by zařazení mléčných výrobků do zálohového systému přineslo. Debatě o zařazení mléka v plastových lahvích do zálohového systému jsme však otevřeni, zejména v kontextu směrnice o jednorázových plastech a plnění cílů vyplývajících z této legislativy,“ uvedla mluvčí Kristýna Havligerová.

Levnější varianta

Mléko v plastových lahvích v Česku vyrábí například Olma, spadající pod společnost Agrofert. Její mluvčí Pavel Heřmanský potvrdil, že zálohový systém není pro mléčné výrobky úplně vhodný.

„Za prvé, nikde zatím nejsou předmětem záloh láhve na mléko či mléčné výrobky. Za druhé, pro mléko existuje alternativní obal, a tím je nápojový karton. To je kompozitní obal, na který se žádné speciální povinnosti ohledně zpětného sběru či recyklace nebo přidávání recyklátu nevztahují. I když je složen nejméně ze čtyř vrstev a jednou z nich je vždy plast. U mléka může reálně hrozit, že zákazníci, pokud bude PET láhev mléka zatížena zálohou, přejdou ke konzumaci mléka v kartonu, který zálohám podléhat nebude, a pro zákazníka bude o to levnější,“ popsal.

Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Východní sousedé v novém systému nasbírali od začátku roku přes 615 milionů obalů. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko.
Zálohomaty v praxi: Slováci profoukávají PET lahve, vybrali 615 milionů obalů

Pokud by se tak stalo, ekologie by podle něj víc utrpěla. „Může se zvyšovat paradoxně spotřeba obalu, který je kompozitní a hůře recyklovatelný. Cenný a dobře recyklovatelný PET se tedy nahradí složitějším obalem, což nám přijde na škodu věci,“ doplnil Heřmanský.

Jak již Deník informoval, výše zálohy má být tři až pět korun.

Podle Iniciativy nicméně v některých evropských zemích plánují během několika let do zálohovacího systému přidat i mléčné výrobky v plastu. „V těchto zemích se můžeme inspirovat při hledání řešení těchto technických otázek,“ dodala Havligerová.

Na Slovensku, kde zavedli zálohování letos, kromě mléka a tvrdého alkoholu automaty nevybírají ani sirupy. V Česku to může být jinak. „S lahvemi od sirupů v návrhu počítáme. Do zálohových systémů jsou zahrnuty hned v několika evropských zemích, například v Dánsku nebo Estonsku. Ve své podstatě se i u sirupů jedná o nápoje, akorát v koncentrované podobě,“ vysvětlila Havligerová.

Boj o surovinu

K Iniciativě patří velcí nápojáři, jako Coca Cola Česko a Slovensko, Kofola, Mattoni nebo Plzeňský Prazdroj. Chtějí zálohovat plastové a kovové obaly od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do patnácti procent (s výjimkami, třeba stáčeným sudovým vínem v místě prodeje). A to o objemu od sto mililitrů do tří litrů.

Holding Agrofert, pod nějž spadají i mlékárenské výrobky Olma a Tatra, má k povinnému zálohování neutrální postoj.

„Cílů recyklace lze dosáhnout i za použití stávajícího dobře fungujícího systému třídění a sběru. Dále nejsou přesně známy finanční dopady do současného systému, pokud by přišel o cenný materiál v podobě PET. Je potřeba si uvědomit, že cíle třídění a recyklace se ve finále týkají všech plastových obalů a odpadů, nejenom PET lahví. Je potřeba na systém nahlížet jako na celek, a ten musí zajistit co nejefektivnější provoz, protože případné vícenáklady zaplatíme my výrobci a potažmo spotřebitelé,“ sdělil mluvčí Heřmanský.

Pet láhve
Čtenáři Deníku chtějí zálohované petky i v ČR. Slovensko může být vzorem

Podle kritiků připravovaný systém řeší spíše problém samotných výrobců sdružených v Iniciativě „Zálohujme“. Plast, ale i hliník se totiž staly drahou surovinou, o kterou budou jinak muset nápojáři bojovat s dalšími obory.

Dle návrhu Iniciativy však budou mít výrobci opci (přednostní právo) na odkup vysbíraného materiálu, jehož vlastníkem se stane správce systému. „Materiál budou nakupovat od správce za podmínek, které budou vycházet z tržních cen. Následně musí výrobci zajistit, že bude materiál recyklován do nových lahví či plechovek. Materiál, který výrobci neodkoupí (neuplatní opci) bude moct správce dál prodávat s tím, že bude i v tomto případě zajištěna recyklace tohoto materiálu,“ nastínila Havligerová princip zajišťující cirkularitu.

Ministerstvo životního prostředí má brzy představit zastřešující návrh zákona o zálohách, který podpoří Cirkulární Česko 2040. Umožní zálohovat nejen obaly, ale i konkrétní další výrobky.

Zálohované obaly dle návrhu

Plastové a kovové obaly od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 procent.

Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví.

Objem od 100 ml do 3 litrů

Zdroj: Iniciativa pro zálohování